Nová generace vysokorychlostního internetu slaví svůj první rok v Česku. Asi desetkrát rychlejší internet umožní rozvoj internetu věcí i virtuální reality.
Přenos pomocí sítí páté generace byl poprvé komerčně spuštěn na jaře 2019 v Jižní Koreji, o měsíc později se přidal také jeden ze švýcarských mobilních operátorů. V zemích Evropské unie na sebe rychlejší internet nenechal dlouho čekat, nejen zde však instalaci vysílačů provází otázka jejich budoucího zabezpečení před únikem dat a vědecky neopodstatněné obavy některých lidí z působení mikrovlnného záření z 5G vysílačů na jejich zdraví. I tak jsou pátou generací internetové sítě některých operátorů pokryta velká česká města, zcela první přišla na řadu 1. července loňského roku část Prahy.
Větší rychlost a doba odezvy
Kvalitu přenosu signálu lze posoudit porovnáním rychlostí přenosu a doby odezvy. Nástup nové mobilní sítě nabídne oproti předcházející čtvrté generaci přenosu dat v tomto ohledu znatelné zlepšení. Zatímco u dnes velmi rozšířené technologie 4G spuštěné v Česku v roce 2012 dosahuje průměrná rychlost přenosu dat hodnoty okolo 25 megabitů za sekundu, čeští poskytovatelé signálu hovoří asi o desetinásobném zrychlení. Teoretické možnosti páté generace jsou ještě mnohem vyšší, výzkum však zatím ukázal, že se progres v rychlosti přenosu v každé jednotlivé zemi významně liší. Skokově se v případě připojení zlepší také doba odezvy a k jedné síti bude možné připojit až stokrát více zařízení.
Sítě pro průmysl
Nevýhodou přechodu na novou technologii představuje nutnost pořizování nových zařízení a větší náročnost na baterii telefonu. Kritici navíc namítají, že pro běžného uživatele internetu vyšší rychlost velkým benefitem není a v praxi ji ani nezaznamená. Změna je patrná pouze při stahování opravdu velkých datových souborů.
Nová generace sítí tak nejvíc výhod naskýtá pro průmysl. „Distribuovaná výroba, ale i celý koncept Průmyslu 4.0, jsou založeny na vysoké autonomii výrobních zařízení tak, aby se minimalizoval lidský faktor při výměně informací nejen mezi stroji samotnými, ale především mezi navazujícími systémy celého životního cyklu výrobku, mezi něž patří návrhářské a konstruktérské nástroje přes systémy řízení výroby, skladů, objednávek, vztahů se zákazníky až po logistické a dodavatelské řetězce,“ vysvětluje Jaroslav Lískovec, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0. „A to se bez spolehlivé vysokorychlostní sítě neobejde,“ dodává. Organizace propojující akademiky s průmyslovou sférou tvoří součást Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.
Boj o volné kmitočty
Přenos signálu elektromagnetického vlnění v České republice reguluje Český telekomunikační úřad a právo přenášet data na jednotlivých frekvencích získávají poskytovatelé internetu prostřednictvím aukce, která proběhla v listopadu loňského roku. Volné frekvence pro přenos informací zastávají klíčovou roli a v důsledku rozhodnutí Evropské komise o uvolnění frekvenčního pásma v rozmezí 694–790 megaherzů (MHz) pro rozvoj vysokorychlostního internetu v Česku proběhl také přechod na televizní vysílací standard DVB-T2.
V této souvislosti se čekal příchod čtvrtého operátora na český trh, který by zvýšil konkurenční prostředí a zlevnil tak pro zákazníky mobilní služby, stále jedny z nejdražších v Evropské unii. Klíčové kmitočty v pásmu okolo 700 MHz v dražbě však získala trojice největších mobilních operátorů, žádná revoluce se tak nekonala. V případě přenosu informací v pásmu od 3400 až 3600 MHz budou trojici hegemonů konkurovat další dva noví operátoři.
Dvě sítě
Otázka zvolené frekvence je právě v případě internetu nové generace velmi důležitá, ve skutečnosti si totiž lze pod označením 5G představit dvě samostatné sítě. Na jedné z nich budou data přenášena za pomocí frekvence pod 6 GHz, na druhé nad 6 GHz. Právě vyšší frekvence mohou přinést dosud nerealizovatelnou rychlost sdílení informací, nicméně vysokofrekvenční vlny není možné přenášet na velkou vzdálenost a hůře překonávají překážky.
Přestože jeden z českých operátorů deklaroval snahu pokrýt novou sítí území Česka do tří let, reálně lze kvůli technologickým bariérám očekávat dostupnost extrémně rychlého internetu jen ve městech a velkých průmyslových areálech. Vlastní kampusové sítě se již dnes dočkaly také české univerzity. Výzkumníci je mohou využít například na pražském ČVUT nebo na Vysoké škole báňské v Ostravě.
Příležitost pro vědce
V souvislosti se zavedením 5G sítí se snaží stávající přenosové technologie vylepšit také čeští vědci. Vědci z Fyzikálního ústavu se tak jako členové mezinárodního týmu měli možnost podílet na novém materiálu, který přispívá ke snížení ztrát elektrické energie při datovém přenosu. „Vytvořili jsme látku s novou krystalovou strukturou, která dosud v přírodě neexistovala, protože je sama o sobě termodynamicky nestabilní. Nám se ji podařilo stabilizovat interakcí s podložkou, na kterou byl materiál deponován,“ popisuje práci svého týmu Stanislav Kamba z Fyzikálního ústavu Akademie věd. „Získali jsme tak systém s unikátními fyzikálními vlastnosti vhodnými pro mikrovlnné aplikace. Náš materiál může pracovat až do 125 GHz, tedy výše, než požadují mobilní sítě 5G,“ dodává český vědec.
Zatímco se Evropa s plným úsilím připravuje na nástup sítí páté generace, vývojáři už chystají jejich nástupce. Nový přenosový standard s sebou přinese možnost ještě většího přenosu dat, naplno by se tak mohla realizovat například jízda autonomních vozidel po dálnicích v masovém měřítku nebo ještě vyšší využití cloudových služeb. V současné době by však taková přenosová rychlost patrně neměla větší využití, s jejím zavedením se tak počítá až po roce 2030.
zdroj: Open Signal, Statista