Portál Vědavýzkum.cz se za tři roky existence postupně stal významným informačním zdrojem o dění v oblasti vědní politiky a výzkumu a vývoje v Česku. Je určen především vědecké komunitě a pracovníkům ve veřejné i soukromé výzkumné sféře, studentům a odborné veřejnosti. Na stránkách EkonTech vychází stručné shrnutí vybraných domácích a zahraničních aktualit, podrobně si o nich můžete přečíst na portále.
Centrum RICAIP povede německý expert na Průmysl 4.0
Při Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze vzniká Výzkumné a inovační centrum pro pokročilou průmyslovou výrobu (RICAIP). Má se zabývat rozvojem nejnovějších technologií zaměřených na využití umělé inteligence v průmyslové robotice. Ředitelem centra s ambiciózními cíli se stane Tilman Becker, přední německý odborník na Průmysl 4.0. Pracoval mimo jiné ve výzkumné laboratoři Mercedes-Benz, Institutu pro výzkum kognitivních věd ve Filadelfii nebo Německém výzkumném centru pro umělou inteligenci v Saarbrückenu. V pražském centru by chtěl posílit mezioborovou spolupráci a zaměřit se na společenský dopad nových technologií.
Nejvíce inovativní ekonomiku má Německo. Česko se zlepšuje pomalu
Již po osmé zveřejnila agentura Bloomberg žebříček šedesáti nejvíce inovativních ekonomik světa. Po dlouhých šest let opanovala první místo žebříčku Jižní Korea, letos ji ale vystřídalo Německo, a to především díky vysoké přidané hodnotě tamního průmyslu, vysoké koncentraci high-tech firem a patentové aktivitě. Autoři žebříčku však upozorňují, že úspěch Německa je silně vázán na vývoj automobilového průmyslu.
Česká republika si oproti loňsku polepšila o jednu příčku a je aktuálně na 24. místě. Vděčí za to především vysoké přidané hodnotě českého průmyslu. Naopak co se týče koncentrace high-tech firem, efektivity vysokoškolského vzdělávání nebo patentové aktivity, tam má Česko stále rezervy.
Jak jsou vědci spokojeni se současnou akademickou kulturou?
Nadace Wellcome provedla mezi čtyřmi tisícovkami vědců z celého světa rozsáhlý průzkum názorů na akademickou kulturu. Výsledky naznačují, že vědci v mnoha ohledech nejsou s poměry ve vědě zcela spokojeni. Většina dotázaných například uvedla, že jsou na svou práci hrdí, ale v zaměstnání se setkávají s vysokou mírou stresu. Více než tři čtvrtiny dotázaných vědců se shodlo na tom, že vysoká úroveň soutěživosti vytváří nepříjemné pracovní prostředí. Téměř polovina dotázaných také uvedla, že byli obětí šikany nebo dokonce sexuálního obtěžování. Další problematickou oblastí je systém měření vědeckého výkonu. Až 43 % dotázaných je přesvědčeno, že jejich domovská instituce klade větší důraz na výsledky hodnocení než na kvalitu samotného výzkumu.