Zástupcům společností, které se umístily na předních příčkách průzkumu TOP Zaměstnavatelé 2016, jsme položili několik otázek. Jejich znění je podobné otázkám v průzkumu, na které jste odpovídali vy, studenti. Máte tak jedinečnou možnost porovnat svůj názor s pohledem odborníků z praxe.
Respondent/ka: Mgr. Anna Hlaváčová
Pracovní pozice: Advokátní koncipient (od roku 2015), Havel, Holásek & Partners
Vystudovaná VŠ: Právnická fakulta Univerzity Karlovy Praha
1. Jak byste zhodnotil/a svoje studijní výsledky během studia na vysoké škole? Prosím okomentujte, jaký/á jste byl/a student/ka na vysoké škole.
Studium mě povětšinou bavilo, ale rozhodně jsem nebyla premiantka. Všechny zkoušky jsem sice složila napoprvé, ale známky byly vcelku rovnoměrně rozloženy po celé škále. Vzhledem k tomu, že jsem během školy měla relativně náročnou práci v advokátní kanceláři, samé jedničky pro mě nebyly priorita. Učinila jsem rozhodnutí, že praktické zkušenosti pro mě budou v budoucnosti přínosnější než červený diplom, a zatím tohoto rozhodnutí nelituji.
2. Na jaké úrovni jste v posledním ročníku vysoké školy hovořil/a anglicky? Prosím okomentujte, kde jste se angličtinu naučil/a.
Měla jsem to štěstí, že jsem na střední škole studovala rok ve Spojených státech, kde jsem si vybudovala velmi dobrý základ angličtiny. Hodně mi také pomohla účast na debatních soutěžích a mezinárodních moot courtech. Poslední semestr jsem studovala v Dánsku, kde výuka probíhala v angličtině, a kde mi nečinilo potíže číst i relativně složité odborné texty, komunikovat s vyučujícími i spolužáky, kteří byli rodilí mluvčí. Řekla bych tedy, že moje angličtina byla na konci vysoké školy na velmi pokročilé úrovni.
3. Chtěl/a jste po dostudování vysoké školy pracovat ve stejném oboru, který jste studoval/a? Proč?
Ano. Už během školy jsem v oboru pracovala, takže jsem věděla, že to je práce, která mě baví.
4. Věděl/a jste již na vysoké škole, jaký typ práce chcete vykonávat, jestli budovat kariéru v zaměstnaneckém poměru nebo samostatně podnikat? Proč jste se rozhodl/a pro budování kariéry v zaměstnaneckém poměru?
Už na vysoké škole jsem věděla, že chci pracovat v advokacii. Abych se mohla stát advokátem, musím absolvovat tři roky jako advokátní koncipient v zaměstnaneckém poměru, tak jsem v podstatě jinou možnost než zaměstnanecký poměr neměla. Rozhodování, zda se pustit do samostatného podnikání, nebo zda působit se silnou značkou zavedené velké kanceláře v zádech, přijde až po složení advokátních zkoušek.
5. Jaké zkušenosti s prací jste získal/a již při studiu? Jak náročné toto bylo v kombinaci se studiem?
V oboru jsem pracovala od druhého ročníku vysoké školy. Ve třetím ročníku jsem nastoupila jako studentka do Havel, Holásek & Partners , kde pracuji dosud. Už od začátku jsem měla možnost se věnovat soudním sporům, což je odvětví, které mi přirostlo k srdci a chtěla bych se mu věnovat i v budoucnosti. Práce při studiu mě neuvěřitelně obohatila, a to jak o teoretické, tak o praktické zkušenosti. Vzhledem k tomu, že mě práce bavila, nevadilo mi v ní trávit hodně času, ale bylo to pochopitelně těžké skloubit se studiem. Zkoušková období pak byla krušná a mnoho jsem toho během nich nenaspala, ale zpětně mohu ohodnotit, že to stálo za to.
6. Jaký byl Váš očekávaný hrubý nástupní plat do absolventského zaměstnání za měsíc během posledního ročníku vysoké školy? Od čeho jste částku odvodili?
Očekávala jsem plat, který se bude pohybovat lehce nad celorepublikovým průměrem. Sledovala jsem různé průzkumy a mediální výstupy velkých advokátních kanceláří, od kterých jsem svá očekávání odvozovala. Dále jsem měla výhodu, že jsem nastupovala do stejné advokátní kanceláře, kde jsem během studia pracovala, a tudíž jsem měla představu, o jaké částce mohu vyjednávat. Byla jsem si ale vědoma vývoje na trhu a nechtěla jsem na začátku přestřelit.
7. Kontaktovali jste svého současného zaměstnavatele přes nějakou sociální síť? Pokud ne, chtěli byste v posledním ročníku vysoké školy tuto možnost mít?
Nekontaktovala. Sociální sítě vnímám jako prostředek velmi neformální a povětšinou osobní komunikace. Možná jsem v tomto příliš konzervativní, ale kontakt se zaměstnavatelem před nástupem do práce by měl být ve formální rovině. Chápu, že se zaměstnavatelé snaží budoucí absolventy oslovit přes sociální sítě. Na takovou přes sociální sítě zaslanou výzvu bych se ale zaměstnavateli stejně ozvala e-mailem.
8. Jak/kde jste získával/a tipy na nabídky zaměstnání? Z jakých zdrojů? A z jakého zdroje jste se dozvěděl/a o současném zaměstnavateli?
Chtěla jsem pracovat ve větší advokátní kanceláři. Na právnické fakultě se tyto kanceláře prezentovaly, takže jsem o naprosté většině z nich povědomí získala na škole. Zbytek informací pak nebyl problém samostatně dohledat. Důležité byly rozhodně osobní zkušenosti mých přátel a spolužáků. O možnosti pracovat u Havel, Holásek & Partners jako studentka jsem se dozvěděla od kamaráda. Konkrétní nabídku jsem dostala potom, co právníci advokátní kanceláře pomáhali našemu moot courtovému týmu s přípravou na mezinárodní soutěž v obchodní arbitráži.
9. Jaké akce pořádané společnostmi pro studenty Vás na vysoké škole zajímaly a jakých jste se účastnil/a? Myslíte si, že akce pořádané společnostmi jsou pro studenty přínosné?
Na právnické fakultě pořádaly studentské spolky zajímavé debaty a přednášky s odborníky z akademické sféry i z praxe. Líbilo se mi, že tyto akce byly často neformální a dozvěděla jsem se na nich zajímavé informace. Aktivně jsem se na vysoké škole účastnila soutěžního akademického debatování a mezinárodních moot courtů. Tyto aktivity mi umožňovaly procvičit si prezentační a argumentační dovednosti, což považuji za extrémně přínosné. Takto získané zkušenosti využívám každý den.
10. Čemu dáváte ve svém zaměstnání přednost? Vyberte vždy jednu z dvojice možností.
1) Jistota, stabilita vs. 2) Změna
1) Tvůrčí přístup vs. 2) Používání známých, předem daných postupů
1) Soutěživé vs. 2) Přátelské prostředí
1) Práce na jednom místě vs. 2) Časté cestování
1) Teoretické vzdělávání vs. 2) Získávání zkušeností z praxe
1) Stálé, za všech okolností garantované platové ohodnocení vs. 2) Nižší fixní složka platu + neomezená výše pohyblivé složky závislá na osobním výkonu
1) Náročná pracovní pozice vs. 2) Rovnováha mezi prací a volným časem
1) Strategické, dlouhodobé úkoly vs. 2) Operativní, krátkodobé úkoly
1) Úzká specializace vs. 2) Získávání obecných dovedností
1) Sdílení odpovědnosti v týmu vs. 2) Přijetí vedoucí role
1) Samostatná práce vs. 2) Spolupráce v týmu
11. Musela jste se přestěhovat za prací pro současného zaměstnavatele ze svého rodného města? Pokud ano, proč jste se rozhodl/a přestěhovat?
Pocházím z Prahy, a tak jsem se stěhovat nemusela.
12. Kolik času denně dojíždíte do práce v jednom směru? Kolik času by pro Vás představovalo snesitelné maximum?
Mám výhodu, že pracuji v centru Prahy, a tudíž dojíždím cca 25 minut v jednom směru. Maximum by pro mě v Praze bylo okolo 40-45 minut.
13. Chtěl/a byste strávit část své budoucí kariéry v zahraničí? Proč?
Ano, ale uvědomuji si, že jako český právník se znalostí českého právního řádu nemám velké šance se v zahraničí uplatnit ve svém oboru. Pokud bych dostala nabídku práce v zahraničí, zvažovala bych ji na základě náplně práce. Samotný fakt, že by se jednalo o cizí zemi, by nepřevážil, kdyby to pro mě neznamenalo celkový kariérní posun dopředu.
14. Rozdělte, prosím, 100 procent mezi následující oblasti podle toho, jak jsou pro Vás důležité.
Odměňování a možnost růstu ve firmě 20%
Pověst a image firmy 5%
Pracovní náplň 60%
Lidé a kultura ve firmě 15%