Buďte chytřejší a navštivte Týden vědy a techniky

Popularizace vědy je důležitá, aby byli lidé chytří a nenechali se zmást

Jaká je Vaše funkce během Týdne vědy a techniky AV ČR?

Na akci Týden vědy a techniky působím v pondělí 11. listopadu jako ambasador tématu „Potraviny pro budoucnost“. Chtěl bych srdečně pozvat všechny čtenáře na atraktivní přednášky a panelovou diskusi na téma “Hrozí lidstvu v budoucnu nedostatek potravin? Rizika a možná řešení“, které je jednou z hlavních výzev současnosti. Součástí pondělního programu budou i interaktivní stánky určené především mladším návštěvníkům.

V čem vidíte hlavní smysl popularizace vědy?

Popularizovat vědecké poznatky je důležité z mnoha důvodů. Lidé by měli především vědět, na čem vědci pracují a k jakým výsledkům docházejí. Dozvědí se, jaké projekty jsou financované z jejich daní a mohou také být hrdí na to, čeho čeští vědci dosáhli. Příkladem takového celosvětového úspěchu je práce Antonína Holého, který objevil řadu antivirotik využívaných například při léčbě HIV/AIDS.  A co je podle mého názoru nejdůležitější, je vzdělávání. Když budou lidé vzdělaní, nenechají se zmást nesmyslnými fámami, jako je třeba ta, že očkování je škodlivé.

Na jakých dalších akcích, či projektech se v souvislosti s popularizací vědy podílíte?

Mám tu čest koordinovat úspěšný výzkumný program Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“, který dlouhodobě podporuje Akademie věd České republiky. Kromě vědecké a výzkumné činnosti a spolupráce s praxí pořádáme v rámci tohoto programu různé akce pro veřejnost a vydáváme populárně naučné publikace. Jednou z nejoblíbenějších je brožura „Není éčko jako éčko“.

K půdě se někdy chováme jako teroristé

Jaké bude jídlo budoucnosti?

To je velmi těžká otázka a nedá se na ni jednoduše odpovědět. Potraviny se pravděpodobně v příštích deseti či dvaceti letech nijak zásadně nezmění. Budeme jen muset hledat alternativní způsoby výroby, která bude vlivem mnoha okolností do budoucna významně ohrožena. Součástí řešení může být i omezení spotřeby masa a jeho nahrazení „masem“ připraveným ze složek rostlinného původu. V USA už působí několik firem, které takové produkty nabízí.

V čem je hlavní problém zajištění dostatku potravin v budoucnosti – kvalita, kvantita, způsob jejich výroby, distribuce?

Problémů, které snahu zajištění dostatku kvalitních potravin komplikují, je několik ale ty hlavní jsou dva. Prvním z nich je dnes už nezpochybnitelná, změna klimatu. Oteplování a například delší období sucha ovlivní jak rostlinnou, tak následně i živočišnou produkci. Například produkce pšenice, která je celosvětově jednou z hlavních plodin může být vážně ohrožena. Druhým problémem je zvyšování počtu obyvatel na Zemi.

Ruku v ruce s ním, jde úbytek obdělávatelné půdy. K půdě se v České republice někdy chováme jako teroristé a neohlížíme se na příští generace. Na úrodné půdě stavíme obrovské sklady nebo solární parky a nedochází nám, že v budoucnu nám právě tato půda bude chybět. Intenzívní zemědělství, bez kterého bychom dnes neměli dostatek potravin, zatěžuje životní prostředí pesticidy a hnojivy, které kontaminují nejen půdu, ale také povrchové i podzemí vody. Problémem je také nedostatek organických látek v půdě, bez kterých se její struktura zhoršuje.

Na stole budoucnosti bude pšenice skoro bez lepku a multivitamin z mořských řas

Budou se místo pěstování rostlin a chování zvířat využívat nějaké nové technologie?

Jsem genetik, a proto si myslím, že k řešení může významně přispět šlechtění nové generace plodin s významným přispěním technik genetických modifikací. Takto získané odrůdy budou schopny snášet i nepříznivé podmínky klimatu, jako jsou třeba období sucha. Tyto nové techniky například umožňují získat pšenici se sníženým obsahem lepku. Intenzívně se studují možnosti zvýšení účinnosti fotosyntézy, která probíhá v zelených částech rostlin a která za pomoci energie slunečního záření produkuje z vody a oxidu uhličitého zásobní látky. Velkým úspěchem by také byla modifikace dědičné informace hlavních plodin tak, aby s pomocí bakterií uměly vázat atmosférický dusík, což by snížilo potřebu hnojení. Jinou možností je domestikovat plané druhy rostlin, které by mohly doplnit malý počet našich zemědělských plodin.

Která potravina, nebo způsob výroby potraviny, je podle vás jedním z nejzajímavějších?

Velmi zajímavou rostlinou po této stránce jsou dosud trochu podceňované sladkovodní řasy. Jejich buňky obsahují mnoho vitamínů a dalších látek prospěšných lidskému organismu. Ve formě sušeného prášku je pak lze dlouhodobě uchovávat. Kolegové z Mikrobiologického ústavu AV ČR a jeho Centra Algatech v Třeboni intenzivně pracují na vývoji technologií pro pěstování řas a na metodách extrakce cenných látek z nich. Do budoucna se například uvažuje i o využití řas při humanitární pomoci rozvojovým zemím…

Jakým směrem by se produkce potravin měla do budoucna ubírat, aby byla zdravá pro přírodu i člověka?

Současné zemědělství působí negativně na životní prostředí. Vedle řady jiných opatření se musíme zaměřit na vyšlechtění nových typů plodin, které budou odolnější vůči chorobám a škůdcům a budou vyžadovat méně intenzívní hnojení anorganickým hnojivy. Takové plodiny nám umožní přiblížit se ideálu tzv. ekologického zemědělští, a budou životní prostředí podstatně méně zatěžovat.

Kdy a kde vás mohou čtenáři na Týdnu vědy a techniky vidět a slyšet?

V pondělí 11. listopadu se můžete během celého dne v budově Akademii věd ČR na Národní 1009/3 v Praze účastnit přednášek na téma „Potraviny budoucnost“. Přímo se mnou se můžete setkat na přednášce „Jak zajistit dostatek zdraví prospěšných potravin?“ od 16:30 na stejném místě v místnosti 206. Na tu pak bude navazovat od 18:00 panelová diskuse na téma: „Hrozí lidstvu v budoucnu nedostatek potravin? Rizika a možná řešení“. Budu se těšit na setkání s vámi.

Program celého Týdne vědy a techniky AV ČR najdete na: http://www.tydenvedy.cz/index.html