Česká pojišťovna má velmi komplexní systém informačních technologií. Aby udržela krok s konkurencí a zároveň nastavila benchmark, sází na nejmodernější metody a postupy. Jednou z nich je i metoda agile, která do vývoje projektů přináší rychlost a flexibilitu.
Česká pojišťovna vděčí své téměř 190leté tradici za mnohé. Díky své bohaté historii má velmi komplexní systém informačních technologií. To však podle Michala Naimana, seniorního manažera vývoje frontendů a nových technologií, nemusí nutně znamenat výhodu, v některých případech je to dokonce naopak.
Česká pojišťovna byla na trhu pochopitelně i v devadesátých letech minulého století, kdy se obor IT začal postupně rozvíjet. Za tu dobu její IT oddělení narostlo do mimořádných rozměrů. Česká pojišťovna má přes 600 aplikací, používá stovky technologií a má 25 interních týmů vývoje. Vedle sebe tedy žijí velmi moderní technologie na výrobu HTML5 frontendů nebo mobilních aplikací a desítky let staré systémy, které mají ale stále nezastupitelnou roli v procesech pojišťovny a musí se nadále udržovat a rozvíjet. To by z pohledu IT mohlo Českou pojišťovnu právě v konkurenci mladších finančních institucí znevýhodňovat, proto musí její ajťáci neustále přicházet s novými nápady, jak být efektivnější.
Nové nápady představil Michal Naiman během přednášky OnlineDays.cz. V České pojišťovně v poslední době přecházejí na vývoj aplikací pomocí agilních metod (agile). Čím dál více tedy upouštějí od waterfall metodik, které jsou výrazně pomalejší a neflexibilní.
Agilní metody jsou založené především na častém opakování procesu a cílů je zde dosahováno postupně a po dílčích částech. Nespornými výhodami agile je jednak rychlost a rovněž schopnost v průběhu výroby systémů pružně reagovat na dynamicky se měnící požadavky klienta. Správnost softwaru se podle agile metodik ověří jedině pomocí rychlého vývoje, předložení zákazníkovi a následných úprav podle jeho zpětné vazby, nikoli pomocí rigidně sepisovaných specifikací.
O změnách začali lidé okolo Michala Naimana poprvé uvažovat v červnu 2014. Od té doby výrazně pokročili a svým klientům nyní Česká pojišťovna nabízí rychlejší a flexibilnější projekty. Z toho důvodu se firma rozhodla, že bude nasazovat agilní postupy i na další vývojové týmy. Nejdůležitější je u agilních metod zapojení zákazníka. Provádí se denní standupy za účasti zákazníka a IT a probírá se, co se udělalo předchozí den a co se bude dělat následně. To zvyšuje transparentnost a snižuje vnímání IT jako „blackbox“. Přechod na agile ale není 100 procentní. „Když zákazník naprosto přesně ví, co chce, je lepší použít waterfall, to se ale nestává často,“ říká Michal Naiman.
Waterfall, neboli česky vodopádový model, je naopak sekvenční proces, ve kterém je vývoj aplikace brán jako nepřetržitý tok jednotlivých fázi procesu, které mají jasně definované začátky a ukončení fází. U waterfallu je potřeba věnovat dostatek času počátečním fázím vývoje softwaru, jelikož předělávání funkcionalit v pozdních fázích je významně dražší, než je promyslet na začátku.
Připravit jasné specifikace potřeb businessu dlouho dopředu při dynamicky se měnících podmínkách na konkurenčním trhu je prakticky nereálné. Navíc vývoj aplikací je natolik složitým procesem, že ani samotnému zákazníkovi nemusí být dopředu zcela jasné, co konkrétně chce. Následné napravení softwaru je vždy nákladné a mnoho času a peněz vynaložených při vývoji přijde vniveč. Tomu metoda agile předchází právě svými pravidelnými standupy a schůzkami s demoverzemi, kde se výstupy pravidelně prezentují a klient okamžitě přináší zpětnou vazbu.
Novinkou je i zavedení DevOps, což jsou postupy provozních a vývojových pracovníků, kteří pracují dohromady v celém životním cyklu aplikace. Cílem DevOps je maximalizovat předvídatelnost, účinnost, bezpečnost a udržovatelnost provozních procesů.
Informační technologie se během posledních dvou dekád dramaticky rozvinuly a získávají na stále větším významu. O tom svědčí i fakt, že na pracovním trhu je v současnosti výrazný nedostatek pracovníků IT služeb a získat mladé nadějné ajťáky je tak stále těžší. „Do vývoje hledáme inovativní mladé lidi s dostatečnými znalostmi. Musí na nich být vidět, že je daná problematika baví.“ dodává Michal Naiman. Ačkoliv jde IT vývoj raketově dopředu, zdá se, že v České pojišťovně jsou na změny náležitě připraveni.
Příklady metod agile
· Extrémní programování (XP) – Nejznámější agilní metoda je založena na častých dodávkách softwaru. Navrhuje rovněž programovat jen to, co je v dané chvíli nezbytné. Stejně jako u dalších druhů je důležitá komunikace mezi zákazníkem a programátory.
· Scrum – Nejdůležitější součástí této metodiky jsou každodenní krátká setkání vývojářského týmu. Během porad každý člen referuje o své činnosti a o problémech, na které narazil. Tato metodika prosazuje iterativní vývoj. Období iterace se nazývá Sprint a trvá dva až čtyři týdny. Výsledkem Sprintu je demo úprava, která se následně představí klientovi a ten poté poskytne zpětnou vazbu.
· Feature Driven Development (FDD) – Metoda začíná vytvořením doménového modelu popisujícího celý systém. Iterace trvá zhruba dva týdny a zákazník dostává mezivýsledky průběžně. Na rozdíl od předchozích metod je práce programátorům přidělena a nevybírají si ji sami.
· Test Driven Development (TDD) – Testy se píší před samotným kódem, který je následně naprogramován. Implementuje se jen takové množství kódu, které může projít testem.
· Lean development – Jedná se o souhrn pravidel, jejichž požívání zefektivní a zrychlí vývojový proces. Podle těchto pravidel je důležité eliminovat věci, které klientovi nepřináší žádný užitek, a rozhodovat se rychle. Klade důraz na odpovědnost týmu a na proces učení.
Pokud chcete přednášku Michala Naimana zhlédnout, bude pro vás její záznam k dispozici na webových stránkách www.StudentTV.cz.
Michal Naiman, ředitel útvaru vývoje frontendů a nových technologií v IT v České pojišťovně
V České pojišťovně pracuje od roku 2009, kdy nastoupil do trainee programu. Absolvoval České vysoké učení technické v Praze, Fakultu elektrotechniky, obor silnoproudá elektrotechnika. Na magisterském studiu zakotvil na katedře managementu a ekonomiky a k tomu přidal Fakultu informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze. Jeho velkým koníčkem je IT.