Studenti doktorského studia tvoří v současné době přes 7 % vysokoškoláků, tedy více, než je v zemích Evropské unie obvyklé. Své studium však devět z deseti doktorandů nestihne úspěšně uzavřít ve standardní době studia, navíc více než polovina z nich své studium předčasně ukončí.
Doktorské studium, ať už v prezenční či distanční formě, je u studentů stále oblíbené. Možnost rozšířit si dále své znalosti v oblíbeném oboru aktuálně využívá na 21 tisíc vysokoškoláků, nejvíce na dvou největších českých vysokoškolských zařízeních – Univerzitě Karlově v Praze a Masarykově univerzitě v Brně. Procentuálně však lze nejvíce studentů doktorských programů potkat na Fakultě technologie ochrany prostředí VŠCHT, kde tvoří celých 53 % studujících. Téměř třetinu studentů tvoří také na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Mnoho práce, málo peněz
Z hlediska odměny za práci však platí doktorandi, zejména na fakultách bez vlastních příjmů, za málo placenou pracovní sílu. Na jednoho doktoranda škola obdrží 11 250 Kč, vyšší odměnu si tak musí zajistit student sám, ať už vlastní vědeckou prací, nebo pedagogickou činností. Stát navíc za studenta hradí také zdravotní pojištění.
Jednotlivé vysoké školy si však mohou stipendium samy upravit. Například na univerzitě Palackého v Olomouci tak škola částky pravidelně navyšuje, aby se alespoň přiblížily minimální mzdě. „Rozhodli jsme se tak ze dvou důvodů. Jednak považujeme doktorandy za jednu z vlajkových lodí každé výzkumné univerzity, a proto je nutné o ně pečovat,“ vysvětluje rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller. „A jednak je to otázka konkurenceschopnosti. Chytrých, motivovaných mladých lidí, kteří by chtěli dělat vědu, je totiž omezené množství. A my samozřejmě chceme, aby se ti dobří rozhodli pro Univerzitu Palackého,“ dodává nejvyšší představitel univerzity. V současné době tak zde stipendium činí 13 350 Kč.
Vysoká neúspěšnost
Logicky se tak diametrálně liší odměny na technických školách a humanitně zaměřených oborech. Dostat se na doktorské studium přitom na většině škol problém není – podmínky přijímacího řízení splní čtyři z pěti studentů, někde je úspěšnost i větší. Podle údajů z Výroční zprávy vysokých škol každoročně zveřejňované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pak lze vyvodit, že studium dokončí jen každý druhý. Standardní dobu studia, která činí tři nebo čtyři roky, si také velká většina studentů mířících k dizertaci prodlužuje na dobu delší.
Jedním z důvodů předčasného ukončení studia může být napjatá finanční situace. V průzkumu Doktorandi 2014 uvedlo 85 % z nich, že jim stipendium nepokryje jejich životní náklady. Nejčastěji pak studium přeruší kvůli pracovní nabídce.
