29. 7. 2015 - 18:56
Průzkum provedený mezi českými a polskými studenty se zaměřil na srovnání jejich znalostí. Podle výsledků průzkumu jsou znalosti českých a polských studentů srovnatelné. Přesto však nejsou výsledky moc potěšující. Třeba jen 18 procent českých studentů ví, že banky nejsou povinné držet zlato, kterým by kryly jejich vklady.
Celkem něco málo přes tři stovky českých studentů se zúčastnily projektu V4 lab, jehož cílem bylo zjistit, zdali jsou mladí lidé nakloněni spíše liberální hospodářské politice, nebo naopak schvalují státní intervence. Čeští studenti pak byli porovnáni na základě výsledků průzkumu se vzorkem polských studentů.
Projekt V4, jehož název označuje země Visegrádské skupiny (tedy Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko), se zaměřil také na finační gramotnost českých a polských studentů. Za Českou republiku na položené otázky odpovídali studenti z Vysoké školy ekonomické v Praze, Karlovy univerzity, Českého vysokého učení technického a Akademie výtvarných umění.
"Pouze 18 procent českých studentů ví, že české banky nemusí držet rezervy v podobě zlata, které by kryly jejich vklady"
Otázky týkající se názoru na hospodářskou politiku byly postaveny tak, že vyšší číslo značilo větší sklon k souhlasu s intervencemi státu do ekonomiky a naopak záporná hodnota znamenala příklon spíše k řešením, která nabízí volný trh – tedy doktrína liberalismu. Pokud studentovi vyšla nula, znamenalo to, že jsou jeho názory na tuto oblast umírněné.
Celkem studenti odpovídali na 23 otázek, kdy každá nabízela možnosti souhlasím/nesouhlasím/nevím. Pokud byla respondentova odpověď charakteristická pro liberalismus, odečetl se mu jeden bod. Student tak mohl dosáhnout hodnot od -23 do 23. Pokud naopak odpověď znamenala příklon k intervencionismu připsal si student jeden bod. Celý dotazník se všemi otázkami si lze projít zde.
Konkrétní výsledky pak ukázaly, že jsou polští studenti více naklonění liberalismu, než ti čeští. Polovina polských respondentů se pohybovala v rozmezí od -2 do 2. Druhá polovina se pak vešla do rozmezí od -7 do -2 a od 2 do 7. Extrémnější projevy se pak projevily pouze u deseti procent studentů. (odpovědi v rozmezí od-7 do -4 a od 4 do 7). Celá analýza včetně metodiky je dostupná zde.
U českých studentů se výsledné skóre pohybovalo v intervalu od -5 do 6, což značí větší příklon k státnímu intervencionismu. Navíc nikdo ze vzorku nevykazoval silné sympatie k liberalismu, neboť minimální hodnota byla právě -5. Následné korekce, které zohlednily vliv studijních oborů polských a českých studentů však ukázaly, že se čeští studenti od polských v náklonnosti k liberalismu výrazně neliší. Ve vzorku totiž bylo rozdílné množství respondentů studujících ekonomické fakulty, humanitní obory či přírodní vědy.
"77 % českých studentů si myslí, že liberalismus předpokláda soukromé finacování soudnictví"
Druhou částí dotazníku pak byly otázky týkající se znalostí. Z třiceti položených otázek odpovědělo správně v případě Polska na osm z nich 75 procent studentů ekonomických oborů. Ostatní obory dopadly očekávatelně hůře, neboť průměrně byli jejich studenti schopni správně odpovědět na jednu otázku ze třiceti. V případě českých studentů bylo průměrně správně zodpovězenona šest otázek. Stejně jako v Polsku měly horší výsledky studenti neekonomických oborů.
Jednotlivé otázky zadavatelé dotazníku rozdělili do tří kategorií dle obtížnosti. Za pozornost stojí fakt, že si čeští studenti ekonomických oborů vedli v odpovědích lépe než Poláci. V případě neekonomických tomu bylo naopak.
Další zajímavostí je, že u polských studentů analýza ukázala, že polští studenti ve vyšším ročníku studia nedisponují úměrně vyššími finančními znalostmi. Naopak u českých studentů se závislost mezi ročníkem studia a jeho znalostmi prokázala. Výzkum také odhalil, že čím mají polští studenti vzdělanější rodiče, tím více tíhnou k liberalismu. V Česku je to přesně naopak. Tedy, čím jsou rodiče vzdělanější, tím více tíhnou jejich děti k intervencionismu.
Pracovní zkušenosti studentů pak na jejich ekonomicko-finanční znalosti nemají významný vliv ani v jedné zemi. Průzkum zabývající se popularitou jednotlivých firem-zaměstnavatelů u českých studentů si pak můžete přečist v Almanachu TOP zaměstnavatelé 2015. Dalším projektem, který pro změnu přináší názor českých studentů na jednotlivé české vysoké školy a konkrétní fakulty, je Fakulta roku.