Sonda sbírala vzorky až z dvoumetrové hloubky. Asijská velmoc navazuje na předchozí úspěchy lunárních vozidel v rámci programu Chang’e, žádná ze sond však dosud nebyla určena k návratu na modrou planetu.
Technologicky náročná mise se, alespoň podle zpráv čínské strany, obešla bez větších problémů. Z kosmodromu na ostrově Chai-nan sondu vynesla raketa s názvem Dlouhý pochod 5, cesta na Měsíc trvala stroji více jak čtyři dny. Samotný přistávací modul dosedl na povrch jediného satelitu Země 1. prosince. Na rozdíl od předchozí mise Chang’e 4, která se jako první sonda měla možnost dotknout odvrácené strany tělesa, přistálo zařízení na straně bližší Zemi, která je díky vázané rotaci vesmírného tělesa z jediné obydlené planety Sluneční soustavy stále viditelné.
Unikátnost celé operace spočívá ve snaze odebrat vzorky hornin z – na měsíční poměry – velké hloubky. Země Středu z povrchu Měsíce odebrala kolem dvou kilogramů surového materiálu. Vše muselo proběhnout během měsíčního dne, s prací v noci projekt při sestavování zařízení nepočítal.
Čtyři v jednom
Čínský výtvor se skládá celkem ze čtyř částí, z nichž na samotný povrch tělesa dorazily celkem dvě. Nedílnou součástí první z nich, která na Měsíci zůstala, je vrták a robotická paže, druhá se vzorky odletěla 3. prosince zpět výše do měsíční atmosféry, aby se mohla připojit ke zbylým dvěma družicím – servisnímu a návratovému modulu. „Mise se stane milníkem v národní snaze o průzkum Měsíce a ukáže světu čínské vědecké, technologické a strojírenské schopnosti,“ komentuje dění kolem celé události mluvčí celého projektu Pei Zhaoyu.
Servisní modul shořel při návratu v zemské atmosféře, návratový zajistil úspěšný transport vzorků na zemský povrch. Vědci pak sondu se vzácným nákladem vyzvedli v řídce obydlené čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Celková hmotnost technologického giganta přesahuje osm tun.
Lunární Yellowstone
Sonda pojmenovaná podle čínského boha Měsíce přistála v oblasti Mons Rümker na okraji Oceánu bouří. Povrch oblasti „Rümkerových hor“ tvoří vyhaslé sopky, na Měsíci zvané dómy. Vrty tak mohou pomoci vědcům upřesnit detaily o geologickém vývoji přirozené družice Země. Poslední vzorky přímo z Měsíce přitom přinesla sovětská sonda Luna 24 už v roce 1976, před nimi pak Američané v rámci misí Apollo.
Čína vydala svou sondu na povrch Měsíce již potřetí, v záloze má také další sondu Čchang-e 6, se kterou se počítá na další odběr vzorků patrně v roce 2023. Přistát by mohla na jižním pólu nebo podobně jako čtvrtá generace projektu na odvrácené stráně luny. Celý výzkumný program má vyvrcholit vysláním lidské posádky po roce 2030. Vesmírné středisko se sídlem v čínském Xichangu má v plánu kolem roku 2028 vyslat sondu také k rudé planetě.