V poslední době přibývá zájemců o dobývání vesmíru. O slovo se hlásí národní agentury i soukromé společnosti, čím dál viditelnější se přitom zdá být snaha asijských zemí v čele s Pekingem. Právě na čínský vesmírný program jsme se proto zeptali Michala Václavíka, odborníka na výzkum vesmíru z České kosmické kanceláře.
Jaké se v současnosti díváte na čínský program výzkumu Měsíce?
V oblasti nepilotovaného (robotického) průzkumu Měsíce má Čína dobře našlápnuto. To dokazují nedávné úspěšné mise sond řady Chang'e, se kterými Čína započala již v roce 2007. Postupnými kroky provádí stále komplexnější a náročnější mise. Od družice na oběžné dráze okolo Měsíce (Chang'e 1), přes přistání na lunárním povrchu a vysazení roveru (Chang'e 3) až po oblet Měsíce bezpilotní lodí a její přistání na Zemi (Chang'e 5T-1).
Uslyšíme o čínském programu i v budoucnu?
Na konci letošního roku (ale spíš až v roce 2019) plánuje Čína vypustit sondu Chang'e 4, jejímž úkolem bude přistát na odvrácené straně Měsíce. A pokud se to podaří, bude to poprvé v historii kosmonautiky. Pro zajištění této mise je nutné zajistit komunikační linku s odvrácenou stranou Měsíce pomocí podpůrné sondy Chang'e 4 Relay, jejíž vypuštění je plánováno na polovinu letošního roku. Veškerá snaha má vyvrcholit ne dříve než na konci roku 2019 (ale spíše později) při misi Chang'e 5. Jejím cílem je návrat až 2 kg vzorků z povrchu Měsíce zpátky na Zemi.
Pokusí se nejlidnatější stát světa vysílat do vesmíru další kosmonauty?
V oblasti pilotovaných kosmických letů se Čína nyní zaměřuje na kosmické stanice na oběžné dráze kolem Země. Na začátku příštího desetiletí má vybudovat a provozovat modulární stanici (výrazně menší než je ISS), ale toto ji z pohledu pilotovaných letů naplní na několik let a nebude mít k dispozici lidské ani materiální zdroje k realizaci pilotovaného letu na Měsíc dříve než o další dekádu později.
Foto: Archiv Michala Václavíka