Rektor jedné z největších a nejprestižnějších českých technik si ve své funkci předsevzal dále rozvíjet vedoucí postavení ČVUT v technickém vzdělávání. A to se mu daří. Co můžete očekávat od studia? Je studium na ČVUT opravdu tak náročné? Jak je na tom univerzita s vědou či laboratořemi? I na tyto otázky najdete odpověď.
Vystudoval jste Fakultu stavební ČVUT. Jaké pro Vás byly důvody volby tohoto zaměření?
Já jsem v podstatě od malička rád míchal písek a vodu dohromady a z toho stavěl hrady a hlavně mosty. No, a to mi zůstalo. Už asi v šesti letech jsem vyzdil kus zdi na zahradě, zedničina byla zkrátka můj sen. Po základní škole jsem pak věděl, že nechci na gymnázium, ale na stavařinu. Tu jsem vystudoval v Kadani a poté jsem udělal přijímačky na ČVUT. Zde jsem si vybral asi nejtěžší obor, a to Konstrukce a dopravní stavby.
Když jste ještě jako student přemýšlel o kariéře, měl jste jasno, že chcete působit v akademické sféře? Byla pro Vás pozice rektora vysněnou příčkou v karierním žebříčku?
Víte, já jsem člověk přirozeně pochybující. Nemyslím si, že jsem vždy patřil mezi ty úspěšné hvězdy, ale dá se říci, že se mi v životě tímto způsobem hezky dařilo. Byl to tedy spíše výsledek určitého přirozeného vývoje. Když jsem byl ve čtvrtém ročníku, tak jsem dostal nabídku zůstat na Katedře stavební mechaniky jako asistent. A tak to celé začalo.
Na ČVUT vyučujete od 80.let. Kromě pedagogické kariéry za sebou ale máte i realizaci konkrétních stavebních projektů. Které to jsou?
Mezi studiem a působením na fakultě jsem navštívil na půl roku také Británii. Pracoval jsem na návrhu tří mostních objektů na dálnici mezi Gatwickem a Londýnem. Když jsem se vrátil, obhájil jsem titul CSc. a pak už kariéra na katedře pokračovala v podstatě automaticky a přirozeně. Pracoval jsem na celé řadě dalších projektů, projektoval jsem rodinné domy nebo například rozhlednu v Karlíně.
Rektorem ČVUT jste od roku 2014. Jako klíčovou zásadu pro funkční období jste si dal podmínku udržet a dále rozvíjet vedoucí postavení ČVUT v technickém vzdělávání. Daří se Vám tuto ideu naplnit?
Jelikož je pro mě ČVUT srdeční záležitostí, snažil jsem se zapojovat do aktivit, které ovlivňovaly dění na univerzitě. Stal jsem se členem akademického senátu ČVUT, kde jsem působil řadu let a z toho pak logicky vyplynulo, že když končil minulý rektor, tak jsem se přihlásil do rektorské volby a uspěl jsem. Idea, kterou jsem si tehdy předsevzal, se myslím daří naplnit celkem dobře. ČVUT je zkrátka značka, a i když nemám nic proti dalším univerzitám, tak myslím, že ČVUT je nejlepší instituce na technické vzdělávání v České republice. O tom, jakou má ČVUT prestiž, svědčí i to, že jsem byl Svazem průmyslu a dopravy ČR a rektory technických vysokých škol jmenován do čela Fóra průmyslu a vysokých škol. Tato instituce se dvakrát ročně schází s ministry a podnikateli a snaží se vytvořit podmínky pro podporu technického vzdělávání.
Studium na ČVUT je mezi studenty obecně považováno za náročné, což samozřejmě do jisté míry značí jeho kvalitu. Nesetkáváte se však na straně studentů s předsudky, které je pak donutí raději zvolit jinou univerzitu?
To je jednoznačně pravda, my ale z kvality slevit nechceme. Naši absolventi, ať už architekti nebo elektrotechnici, mají takovou zodpovědnost, že si nemůžeme dovolit jít s penzem znalostí, které musí získat, níže. To by mohlo ohrozit bezpečnost a životy lidí.
Co pro Vás znamená vztah výuky a vědy či výzkumu? Měly by dle Vašeho názoru být výuka, věda a výzkum úzce provázány již od nižších stupňů studia?
Až na výjimky (například projekt X.GLU) se na bakalářském stupni studia příliš studenty s vědou a výzkumem propojit nedaří. Většina studentů se v bakalářském stupni soustředí především na výuku a absolvování předmětů, rovněž jim doporučujeme výjezd do zahraničí. V magisterském studiu je to více méně podobné, v doktorském studiu je však účast na vědeckém výzkumu v podstatě nutná.
Jak je na tom univerzita s laboratořemi a technickým vybavením? Snažíte se o rozvoj a modernizaci?
Na tom jsme bohužel bídně, protože jsme jako pražská instituce v letech 2007-2013 neměli možnost čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Ke konci roku 2013 jsme proto požádali o podporu stavby univerzitního centra energeticky efektivních budov v Buštěhradě. Je tak bohužel komplikované, že musí studenti do Buštěhradu dojíždět. Co se týče samotných laboratoří, ty jsou bohužel z důvodu nedostatku finančních prostředků ve velmi špatném stavu, pokud bych byl znovu zvolen jako rektor, rád bych to změnil.
Jak je na tom ČVUT v komunikaci s oblastí průmyslu? Daří se studenty zapojit do průmyslových projektů?
V současné době se snažíme přimět velké průmyslové firmy, aby s univerzitou spolupracovaly a aby ji pomáhaly. Oproti zahraničí jsme ve spolupráci s firmami na začátku. Ve světě je pro firmy spolupráce s univerzitou prestižní věc. A toho bychom chtěli docílit i na ČVUT.
Mohl byste jmenovat některé zajímavé univerzitní projekty z oblasti vědy a výzkumu, na kterých se škola aktuálně podílí?
Aktuálně máme více než 50 běžících evropských projektů, zejména ve výzvě Horizont 2020. Na to jsme popravdě pyšní, protože získávat zahraniční projekty je pro české univerzity obecně celkem novinka. V oblasti informatiky, robotiky a kybernetiky se nám také za poslední dva roky podařilo získat dva prestižní ERC projekty. Byli jsme rovněž nejúspěšnější česká instituce ve výzvách OP VVV, kde jsme získali pět projektů, díky nimž se k nám vrací špičkoví vzdělanci ze zahraničí.
Jaké je dle Vás hlavní poslání rektora?
Rektor má především dvě funkce. Zaprvé by měl vytvářet příhodné podmínky pro to, aby univerzita prosperovala, aby se na univerzitě cítili dobře všichni zaměstnanci a rovněž dbát na kvalitu studia a vědy. Druhý rozměr rektorování je práce navenek, protože rektor je v zásadě politik.
Pro více informací o studiu na ČVUT se podívejte na www.cvut.cz