Současná globální společnost zažívá bezprecedentně rychlý technologický rozvoj. Prestižní vědecký magazín Scientific American a Světové ekonomické fórum každý rok sestavují seznam deseti nejvýznamnějších nových technologií, které se v daném roce ukázaly jako nejdůležitější nebo disponující největším potenciálem. Vybírá je mezinárodní skupina expertů nominovaných právě Světovým ekonomickým fórem a magazínem Scientific American.
V roce 2020 se jako dvě nejvýznamnější témata ukázaly otázky zdraví a klimatické změny. Většina vybraných technologií se snaží najít řešení problémů právě v těchto oblastech. Jak ale upozorňuje Scientific American, nejde jen o to, že vybrané technologie mohou mít významný pozitivní dopad na společnost a ekonomiku. Žebříček sestavují i proto, aby si veřejnost byla těchto technologií vědoma a věnovala jim dostatečnou pozornost. Řadu z nich by totiž bylo snadné zneužít, a proto je třeba jejich vývoj pozorně sledovat.
Pro rok 2020 bylo vybráno deset následujících nových technologií:
1. Mikrojehly, které umožní bezbolestné injektování a testování
Technologie drobných jehel, které nejsou delší než list papíru a široké jako lidský vlas, má potenciál změnit dosavadní způsoby aplikace injekcí a odběrů krve. Mikrojehly bezbolestně proniknou kůží, aniž by na jejich kontakt reagovaly kožní nervy a pacient zažíval bolest. Díky tomu by s jejich pomocí bylo možné například vytvořit set na domácí odběr krve, který by pacient používal sám.
2. Chemická syntéza za pomoci solární energie
Nový přístup k technologiím chemické syntézy využívající sluneční světlo by mohl přinést nezanedbatelné snížení emisí, které toto odvětví průmyslu produkuje. Světlo by tak například mohlo katalyzovat reakce oxidu uhličitého a připravit z něj jiné, užitečnější chemické látky. Aktuální vývoj těchto technologií představuje další krok k vytvoření solárních rafinérií, které budou z odpadních plynů produkovat užitečné chemické komponenty. Ty bude dále možné využívat v medicíně, hnojivech nebo textilu.
3. Virtuální pacienti
Snaha nahradit lidské pacienty v klinických zkouškách různými simulacemi není žádnou novinkou. Nové matematické modely, založené na datech ze snímků lidských orgánů, mají v tomto směru podle komise velký potenciál. Algoritmy by totiž měly být následně schopné vytvořit model lidského orgánu, na němž lékaři mohou zkoušet aplikovat nejrůznější terapeutické postupy. Takový systém virtuálních orgánů má potenciál nahradit lidské participanty v prvotních fázích klinických zkoušek kupříkladu u nových typů léčiv. Díky tomu by mohlo být uvádění nových léčiv na trh levnější, rychlejší a bezpečnější.
4. Prostorové výpočty
Prostorové výpočty představují další vývojový krok při aplikaci technologií virtuální reality. Tyto technologie mohou přinést nové možnosti toho, jak na sebe reagují počítačem řízené stroje, či umožní velkému množství strojů reagovat na lidské počínání. Velké korporace jako Microsoft nebo Amazon do vývoje těchto technologií investují velké množství prostředků.
5. Digitální medicína
Digitální medicína představuje nové perspektivní odvětví medicíny založené na chytrých aplikacích, které dlouhodobě monitorují zdravotní stav pacientů. Přestože v žádném případě nemohou nahradit klasické zdravotnictví, jejich použití má velký potenciál v oblastech se zhoršených přístupem k lékařské péči. Nyní se mimo jiné vyvíjí aplikace, které budou monitorovat plicní problémy, depresi nebo například rozvoj Alzheimerovy choroby.
6. Technologie elektrického létání
Řada firem a organizací, jako je Airbus nebo NASA, aktuálně pracuje na vývoji elektrických pohonů, které by dovolovaly létat letadlem s mnohem menší produkcí uhlíkových emisí. Zatímco takové pohony, které by dovolovaly dlouhé lety, jsou zatím v nedohlednu, aktuálně se na světě pracuje na více než 170 perspektivních modelech elektrických letadel. Ty by měly být určené zejména pro soukromé, firemní nebo krátkodobé lety. Firma Airbus tvrdí, že první letadlo s kapacitou až 100 pasažérů plánuje mít připravené do roku 2030.
7. Nové typy nízkouhlíkového cementu
Každoročně svět produkuje přes čtyři miliardy tun cementu, který je klíčovou přísadou betonu. Proces jeho výroby je ovšem velmi náročný na spalování fosilních paliv – jenom toto odvětví je zodpovědné za celých 8 % produkce uhlíkových emisí. Přitom se předpokládá, že v následujících letech produkce cementu každoročně stoupne na pět miliard tun. Výzkumníci ve veřejném i soukromém sektoru se proto snaží přijít s postupy, díky kterým bude možné co nejdříve vyrábět ekologičtější cement.
8. Technologie kvantového vnímání
V posledních letech se hodně mluví o kvantových počítačích. Technologie kvantového vnímání by ale mohly mít podobný potenciál. Jejich použití v autonomních vozidlech by jim mohlo propůjčit například schopnost „vidět“ za roh nebo by na jejich základě bylo možné konstruovat varovné systémy proti seismické a vulkanické aktivitě.
9. Ekologický vodík
Při hoření vodíku je jedním z odpadů voda. Pokud je navíc produkována prostřednictvím elektrolýzy napájené energií z obnovitelných zdrojů, stane se z ní ekologicky produkovaná voda. Technologie ekologického zpracování vodíku by tak v budoucnu mohla hrát klíčovou úlohu při přeměně průmyslových sektorů, jako jsou například výroba nebo doprava. Tedy obory, které jsou silně závislé na fosilních palivech.
10. Technologie syntézy genetického kódu
Technologie syntézy celé DNA jsou rychle se rozvíjejícím odvětvím syntetické biologie. Do budoucna by mohly přinést nové způsoby produkce potřebných chemických látek, paliv nebo vytvořit plodiny, které budou zcela rezistentní vůči patogenům. Letos se například podařilo čínské laboratoři plně digitalizovat genetický kód koronaviru a laboratoř ve Švýcarsku byla na základě těchto dat schopna tuto DNA synteticky vyprodukovat. V budoucnu bychom tak mohli synteticky vytvářet i vlastní genetický kód.