Vlivem globální změny klimatu může dojít ke znatelnému úbytku obdělávatelné půdy a nedostatku vody v krajině. Problém může v budoucnu vyřešit pěstování rostlin v živném roztoku, který umožní pěstovat některé potraviny uprostřed velkých měst.
Stále se rozšiřující hydroponické pěstování rostlin snižuje uhlíkovou stopu zemědělství a umožňuje pěstovat některé rostliny v řadách kontejnerů sestavených vertikálně. Rostlina namísto látek v půdě využívá jako zdroj živin speciální roztok se všemi potřebnými organickými látkami a minerály potřebnými pro její růst. Kromě ekologického aspektu metoda přináší výhody především alergikům, kteří nesnesou prach nebo plísně, které může rostlina pěstovaná venku obsahovat. Na druhou stranu, ovoci může ubrat pěstování v živném roztoku chuťové vlastnosti a skomírá hmyz, kterému kvůli hydroponickému pěstování mizí zdroje potravy.
Továrny na zeleninu
Místo půdy rostliny rostou v substrátech často vyráběných z jílu (například keramzit), využít lze však také minerální plsť nebo drcená kokosová vlákna. K pěstování je nutné kromě živin dále dodávat také světlo a zajistit ventilaci vzduchu. Hydroponické systémy lze pak rozdělit na pasivní, které fungují jen díky gravitaci, a aktivní, kde hlídá potřebné intervaly zálivky a dodávání živin počítač. Díky takovému systému má pěstitel s rostlinami výrazně méně práce a ve velkém se dá tímto způsobem pěstovat obrovské množství zeleniny.
Moderní základy metody byly objeveny už v druhé polovině 19. století v Německu, rostliny bez půdy však patrně pěstovali již starověcí Egypťané nebo Babyloňané. Ostatně flóra jednoho ze sedmi starověkých divů světa, legendárních visutých zahrad Semiramidiných právě v Babyloně, údajně mohla být pěstována za pomocí hydroponie. V současné době společně se společně s metodou rozvíjí také aeroponie, kdy rostliny přijímají živiny z živného roztoku ve formě aerosolu.
Salát z vedlejší místnosti
První hydroponická farma v Česku vznikla v roce 2017 nedaleko Břeclavi, dodnes se jejich počet stále rozrůstá. Výhod pěstování bez půdy využívají také některé restaurace v Česku, které svým zákazníkům nabízejí čerstvě utrhnutý salát přímo z vlastního hydroponickéhomu systému. Zelenina tak roste například na střeše jednoho z pražských obchodních center, kde farmu s restaurací založili studenti a absolventi Smíchovské střední průmyslové školy. „Vypěstování jedné hlávky salátu v pražské farmě stojí přírodu o 97 litrů vody a 179 g oxidu uhličitého méně,“ uvádějí zakladatelé společnosti.
Rostliny, bakterie a ryby
Dalším z trendů současného zemědělství je aquaponie, která propojuje pěstování rostlin s chovem ryb. Hlavními třemi články cyklu jsou v tomto případě rostliny, ryby a bakterie. Právě ty likvidují amoniak a dodávají rostlinám prospěšné látky. Rostliny dokážou vyčistit vodu od dusíkatých látek a získají tak potřebné živiny a vodní živočichové mohou být díky symbióze s kořeny rostlin pěstovány v čisté vodě. Ani zde se uzavřený cyklus neobejde bez dodání světla a zajištění proudění vzduchu.