Dobrá zpráva pro cestovatele. Na stole amerického miliardáře Elona Muska je zajímavý projekt, superrychlý meziměstský dopravní systém Hyperloop.
Je to něco mezi Concordem, brokovnicí a vzdušným hokejem
Hyperloop má v budoucnu přepravovat cestující v hliníkových kapslích, jež by měly být ve dvou trubicích v nadzemní dráze. Systém by měl mít solární pohon. Uvnitř dvou ocelových potrubí má být až 28 míst. Musk přirovnal podobu systému k brokovnici, jejíž dvě hlavně na každém konci dráhy uzavřou smyčku. Kapsle poletí rychlostí 1287 kilometrů za hodinu potrubím na vystřeleném vzduchovém polštáři, dále ji budou pohánět lineární magnetické urychlovače.
Z Los Angeles do San Franciska
Hyperloop má stát podél mezistátní dálnice I-5 z Los Angeles do San Franciska. Vizí je právě meziměstská přeprava, kde je maximální vzdálenost mezi městy tisíc kilometrů. Hrubý odhad projektu je 117 miliard korun. Celý projekt by mohl být hotov do sedmi až deseti let a následně každý rok přepravit až 7,4 milionu cestujících. Jak je to možné? V plánu je odjezd kapslí téměř každou půl minutu.
Jízdenka za 390 korun
Kdo by čekal nějakou závratnou sumu za jízdenku, toho zklamu. Za cestu z Los Angeles do San Franciska by mohli cestující zaplatit zhruba 20 dolarů (390 korun). Projekt Hyperloop by měl být mnohem levnější a efektivnější než plánovaný kalifornský rychlovlak. Právě ten je hnacím motorem pro Muskův Hyperloop. Obrovské náklady, pomalost a neefektivnost celé stavby ho pro nový projekt povzbudily.
Vizionář Elon Musk
Musk založil mimo jiné výrobu elektromobilů Tesla Motors a firmu pro lety do vesmíru SpaceX. Stojí také za projektem on-line platební metody PayPal.
Musk se nechal slyšet, že by mohl celý projekt sám odstartovat. „Trochu jsem o tom přemýšlel. Možná bych to mohl zahájit a pak to předat někomu jinému," uvedl vizionář. I přes záměr do Hyperloopu investovat vlastní prostředky, je pro něj prioritou SpaceX a Tesla.
O Hyperloopu s doc. Ing. Otto Pláškem, Ph.D, vedoucím Ústavu železničních konstrukcí a staveb na Vysokém učení technickém v Brně
Co si myslíte o Muskovu projektu Hyperloop?
Domnívám se, že hledání dopravního systému, který by umožňoval vysoké komerční rychlosti a byl přitom dostatečně jednoduchý, probíhá v podstatě neustále. Projekt Hyperloop je jedním z příspěvků v tomto hledání a jedná se v podstatě o modifikaci nebo kombinaci dřívějších nápadů např. Swiss Metro, magnetická jízdní dráha apod.
Zařazení nového dopravního systému mezi stávající může být obtížné a zdlouhavé. Je potřeba si uvědomit, že současné módy doprav (silniční, železniční, letecká a vodní) plní svoje specifické funkce (přepravní vzdálenost a rychlost, charakter hromadné nebo individuální dopravy apod.), které se v čase měnily, a postupně se mezi nimi vytváří celková rovnováha. Projekt Hyperloop je naprosto uzavřený a při jeho realizaci bude třeba vytvořit návaznosti na ostatní módy v terminálech, což může komplikovat cestování. Např. u železniční dopravy běžně přecházejí jednotky vysokorychlostních vlaků z tratí pro vysoké rychlosti na konvenční trati a je propracována návaznost na další vlakové spoje všech úrovní a návaznost na leteckou i individuální automobilovou dopravu.
Otázkou je, zda se pro systém Hyperloop prostor vůbec najde. Umím si představit, že systém přístupu k cestujícím a jejich odbavení, zejména bezpečnostním opatření, bude připomínat leteckou dopravu. Pak se může ukázat, že Hyperloop bude mít uplatnění jen pro specifické případy, např. uvedené spojení velkých měst při vzdálenosti cca 500 km.
Můžete laicky vysvětlit na jakém principu Hyperloop pracuje?
Samotný princip pohybu vozidel v tunelech s velmi nízkým tlakem a s levitujícími vozidly bez kontaktu s jízdní dráhou vede pro vysoké rychlosti k minimalizaci jízdních odporů. Lineární elektromagnetický pohon (laicky: rozvinutý elektromotor po délce dráhy) se jeví pro tyto účely jako optimální.
Nicméně největší slabinou navrženého Hyperloopu je skutečnost, že je jen v konceptu, že nejsou vyřešeny všechny potřebné technologie a jejich detaily. Tento nezbytný vývoj (např. u konvenční železniční dopravy trvající téměř dvě století) není možné pominout a může se ukázat, že se celý systém zásadně prodraží.
Osobně vidím otázky zejména v zajištění bezpečnosti, např.: Jak bude zajištěn případ, kdy dojde k porušení těsnosti tunelů (v důsledku poruchy, zemětřesení, teroristického útoku)? Střet s pohybující se dekompresní vlnou by byl fatální. Co v případě zastavení dopravy, bude možné evakuovat cestující z uvázlých vozidel? Jak bude řešen náhlý pokles tlaku v prostoru pro cestující? Další otázky mohou být technické (zajištění geometrie tunelů, prostor pro údržbu a odstraňování závad) stejně jako komfortu cestujících (zrychlení a zpomalení, stísněné prostory).
Jde skutečně o výhodnější variantu, než jakou je plánovaný kalifornský rychlovlak s ohledem na poměr mezi cenou projektů a plánovanou kapacitu přepravy osob?
K této otázce se nemohu vyjádřit, viz mé poznámky výše. Pokud bych si ponechal odstup od mnou zmíněných obtíží a soustředil se na fyzikální princip a parametry stavby, byl by nový systém výhodnější. To je také důvod, proč systém Hyperloop budí pozornost.
Máme aktuálně ve studentských projektech také nějaké zajímavé návrhy pro efektivnější přepravu cestujících?
Na ústavu železničních konstrukcí a staveb se žádným revolučním systémem nezabýváme. Pozornost věnujeme rozvoji konvenčních železničních systémů a jeho interoperabilitě v evropském prostoru. To ale neznamená, že bychom se vysokorychlostním vlakům nevěnovali vůbec, většina našich závěrečných prací je zaměřena buď na modernizaci tratí – zvyšování rychlostí, nebo na úseky vysokorychlostních tratí.