Hyperloop má silnou podporu Vladimira Putina, který slíbil, že dohlédne na to, aby projektu v Rusku nestálo nic v cestě. Hyperloop One financují především ruské peníze. O moderní přepravu má zájem i Čína.
Rusové byli první, kdo dostal družici do vesmíru, a budou také první, kdo zavede hyperloop. A autorem tohoto tvrzení není žádný ruský aparátčík, nýbrž sám viceprezident společnosti Hyperloop One Bruce Upbin. A je tu hned několik důvodů, proč by mohl mít pravdu.
Málo se ví, že jsou to právě Rusové, kteří do americké společnosti Hyperloop One investovali nejvíce peněz. Vsadit na dopravu potrubím se tak rozhodl ruský magnát Ziyavudin Magomedov, který poskytl většinu ze 100 milionů dolarů, jimiž společnost disponuje.
Dalším významným investorem je dokonce i Ruský investiční fond, který vznikl před pěti lety a jeho vedení má blízko ke Kremlu. Fond půjčil například peníze i společnosti Sibur, jejímž hlavním akcionářem je oligarcha Gennadij Nikolajevič Timčenko, který je blízkým spojencem Vladimira Putina. Na Timčenka jsou pak uvalené sankce ze strany Spojených států.
Menší část kapitálu pochází také z rukou francouzské železniční společnosti SNC. Sám Musk ale v projektu, který pochází z jeho hlavy, žádné peníze nemá. Před třemi roky uvedl, že by mohl celý projekt sám odstartovat. "Trochu jsem o tom přemýšlel. Možná bych to mohl zahájit a pak to předat někomu jinému," uvedl vizionář. Nakonec k tomu ale nedošlo a nápadu se ujaly jiné společnosti.
Zmíněná firma Hyperloop One pak provedla v květnu první test v Nevadské poušti, šlo především o otestování toho, jak funguje lineární elektromotor, který je pro hyperloop klíčový. Mezi další společnosti snažící se postavit dopravu budoucnosti je pak například Hyperloop Transportation Technologies.
Hyperloop One plánuje, že první náklad začne přepravovat v roce 2019 a přeprava lidí započně roku 2021. Zdali to stihne, je zatím spíše ve hvězdách. Nicméně za vizionáři nestojí jen ruské peníze, ale i sám prezident Vladimir Putin, který prohlásil, že dohlédne na to, aby hyperloop měl podporu i ze strany státu.
Ruský ministr dopravy Maxim Sokolov pak ohlásil, že do financování projektu se pravděpodobně pustí i společný Rusko – čínský investiční fond disponující dvěma miliardami dolarů. Číně se myšlenka hyperloopu líbí i v souvislosti s budováním Nové hedvábné stezky.
Společnost již v úvodu zmíněného ruského magnáta Magomedova pak podepsala s čínskou provincií Jilin memorandum, ve kterém se zavazují, že prozkoumají možnosti stavby hyperloopu, který by spojil ruský přístav Zarubino s Čínou.
O zapojení do budování Nové hedvábné stezky hovořil i čínský prezident na nedávné návštěvě Česka. Čína disponuje pak odhadem finančními rezervami ve výši 4 bilionů dolarů, z nichž by část mohla použít na tento megalomanský projekt snažící se propojit obchodními trasami Asii s Evropou.
Foto: Hyperloop One