Odpověď na otázku, které obory studovat pro nejlepší budoucí uplatnění, nedokáže zodpovědět nikdo. Nová data však ukazují, jakým směrem se bude trh práce v příštích letech ubírat.
Světová ekonomika v posledních měsících zažívá více změn než kdy jindy. Důsledky opatření konaných v souvislosti s nemocí COVID-19 vedly k novým možnostem podnikání, ještě více firem však muselo svoji činnost utlumit či se přeorientovat na zcela jiný obor působnosti. Turbulentní změny zažitých ekonomických procesů přitom probíhají již delší dobu. Automatizace a robotizace už dnes vede k přeměně trhu práce a bylo by více než překvapivé, kdyby tyto trendy pandemická situace neovlivnila. Stejně tak se delší dobu musí ekonomika vyrovnávat také se změnou klimatu, jejíž důsledky mohou být v budoucnu vzhledem k podobě ekonomického světa fatálnější.
Ohrožené obory
V letech 2007–2018 se podle údajů amerického ekonoma Xiang Dinga snížil ve Spojených státech počet lidí zaměstnaných nejvíce na pozici pracovníků s počítači a v ostatních administrativních odvětvích, kdy o svoji pracovní pozici přišlo sedm zaměstnanců z deseti. Naopak jako poměrně stabilní se ve stejné zemi jeví trh práce ve stavebnictví, přestože obor taktéž postihuje automatizace. Jen o 30 % se snížila zaměstnanost také mezi operátory šicích strojů. Práce ekonoma však nemusí brát v úvahu pokles zaměstnanosti automatizací již dříve extrémně postižených oborů.
Podobné změny struktury ekonomiky se však odehrávají odnepaměti. Už v 19. století, v průběhu průmyslové revoluce, zejména tkalcové rozbíjeli textilní stroje kvůli obavám o svoje pracovní místo. Hnutí Ludditů, jak se odmítači průmyslového pokroku nazývali, však nemělo dlouhého trvání – nové objevy vedly ke zvýšení životní úrovně, zlepšení pracovních podmínek a zkrácení pracovní doby. A i když aktuální seznam ohrožených pozic účetními, poštovními doručovateli nebo telefonními operátory rozhodně nekončí, tak jako v každé době, i v budoucnosti se očekává vznik nových pracovních pozic.
Počítače i lidský faktor
Zajímavý seznam možných 42 zaměstnání budoucnosti sestavil bulharský novinář Teodor Teofilov. Podle něj tak v budoucnu naleznou uplatnění třeba poradci u staveb vertikálních farem, vědci zabývající se vytvářením genetických portfolií nebo konzultanti pro boj s obezitou. Také ostatní podobné přehledy se podobají v jednom: povolání budoucnosti vykonávají z velké části vysoce kvalifikovaní lidé, kterým nejsou cizí informační technologie. Mezi další povolání tak Teodor Teofilov jmenuje například specialisty na tzv. edge computing se zaměřením na ukládání dat v blízkosti místa jejich vzniku. Ve výčtu nechybí ani odborníci na umělou inteligenci nebo detektivové pátrající po ztracených datech. S ohledem na stárnutí populace však nezapomíná novinář bulharského původu ani na pracovníky, kteří se budou věnovat seniorům.
Změny v důsledku pandemie
Aktuálně největší výzvy pro trh práce představuje koronavirová pandemie. Podle Mezinárodní organizace práce vzrostla světová nezaměstnanost během prvního pololetí roku 2020 na průměrnou hodnotu 6,6 %. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj předpovídá, že by tento ukazatel mohl vrcholit na hodnotě asi dvakrát větší na konci tohoto roku, v závěru roku příštího se však může ještě držet na 8,9 %. Podle Mezinárodního měnového fondu pak hrozí výpověď až necelé šestině zaměstnanců. Ekonomické analýzy přitom nejčastěji počítají se dvěma vlnami epidemie, která může proměnit pracovní trh.
Na otázku, které obory naleznou v budoucnu větší uplatnění, se snaží nalézt odpověď Světové ekonomické fórum. Nezisková organizace se sídlem v Ženevě, která je známá také každoročně pořádanými zasedáními ve švýcarském středisku zimních sportů Davosu, ve své každoročně vydávané zprávě „The Future of Jobs“ predikuje stav světového trhu práce v příštích letech. Obsáhlá publikace i letos nabídla velké množství zajímavých dat, které navíc často podkládá vlastními výzkumy.
Zpracování dat – výzva budoucnosti
Během dotazování napříč hospodářskými odvětvími například autoři publikace zjišťovali, jaké technologie by společnosti chtěly zavést či rozšířit ve svých podnicích do roku 2025. Největší zájem napříč obory projevily oslovení zástupci firem o cloudová řešení práce s daty a nové metody analýzy velkého množství dat, oproti výzkumu z roku 2018 se téměř o třetinu zvětšil podíl společností se zájmem o rozvoj lepšího kybernetického zabezpečení. Ve všech třech případech má o představené technologie zájem více jak čtyři z pěti firem.
Nejmenší pozornost společností vzbuzuje koncept kvantových počítačů, robotů podobných lidem a biotechnologií. Ani jedna z oblastí nezaujala ani 40% podíl organizací. „Jedno ze stěžejních zjištění ‚Budoucnosti povolání' z roku 2018 platí nadále – průměrný podíl času stráveného v práci stroji a lidmi bude podobný dnešním hodnotám,“ uvádí kolektiv autorů publikace. „Algoritmy a stroje se budou primárně soustředit na práci s informacemi a daty, administrativní úkony a některé druhy manuální práce. Naopak úkoly, kde se očekává uplatnění výhod lidských smyslů, zahrnují management, poradenství, rozhodování, argumentaci, komunikaci a interakci,“ shrnují ekonomové.
Stroj člověka nenahradí
Podle představitelů Světového ekonomického fóra do roku 2025 nahradí stroje 85 milionů pracovních míst, zatímco dalších 97 milionů vznikne. To však bude vyžadovat ochotu přeorientovat se na jiná odvětví ze strany pracovníků, kteří původně vystudovali jiný obor. Samy společnosti očekávají, že zaškolit na jinou práci po dobu méně než půl roku bude třeba čtyři z deseti zaměstnanců. Nicméně dvě třetiny firem očekávají, že se jim peníze investované do vzdělávání zkušenějších pracovníků vrátí.
Aktuální ekonomická krize způsobená epidemií COVID-19 může mít podle firem závažnější důsledky než globální finanční krize v roce 2008 i s ohledem na probíhající automatizaci zejména na zaměstnance s nižším vzděláním. Počítají také s prohloubením platových rozdílů mezi mladými pracovníky a zkušenějšími lídry, případně také mezi ženami a muži.
Velký rozdíl lze zpozorovat mezi politikami jednotlivých států. Zatímco vládní program na udržení pracovních míst pomohl na Novém Zélandu překonat potíže vzniklé v důsledku vládních opatření téměř třem čtvrtinám lidí a ve Francii nadpoloviční většině pracujících, v USA plošná podpora vůbec zavedena nebyla a nezaměstnanost tak skokově vzrostla na poválečné maximum: 14,7 %. Pro srovnání, v Česku využila vládní pomoc asi pětina pracovníků, tedy o asi třetinu méně než v Německu.
Na řadě je stát
Mezi další prezentovaná data patří údaje o jednotlivých zemích, které patří mezi významné hráče na světovém ekonomickém poli. Struktura trhu práce se liší například v sousedním Německu oproti Spojeným státům – zatímco Světové ekonomické fórum předpovídá, že více než rok na rekvalifikaci bude u průmyslového hegemona Evropy potřebovat 22 % pracovníků, v případě USA bude ve stejné kategorii o šest procentních bodů více lidí. Ekonomika Německa je tak v tomto ohledu o něco lépe připravena na budoucí změny oproti té americké. Ještě lepší předpoklady na rekvalifikaci pracovníků mají země na Arabském poloostrově – Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
Přitom právě na vlastním angažování státu mnohdy při vzdělávání lidí ohrožených nezaměstnaností závisí nejvíce. „Nacházíme se v osudovém momentu: rozhodnutí a volby, které uděláme dnes, ovlivní směřování životů celé jedné generace,“ apeluje prezident Světového ekonomického fóra Klaus Schwab. Dotace na nová školení těchto pracovníků je schopno čerpat jen 21 % firem, i proto doporučuje státům na podpoře zaměstnanosti nešetřit.
Poradit si v nesnázích
A které vlastnosti považují zaměstnavatelé pro zaměstnance, kteří budou v podniku působit za pět let, za stěžejní? Jako nejdůležitější jmenují podle výzkumu kritické myšlení a schopnost analyzovat informace, dále schopnost aktivně se učit a používat efektivně strategie učení. Podle zaměstnavatelů však oproti minulým letům nabyla na významu také schopnost řešení problémů.
Právě na tyto cíle by se ráda zaměřila také Česká republika ve svém školském systému. Nově představená strategie vzdělávací politiky 2030+ dává získání tzv. měkkých dovedností mnohem větší prioritu a snaží se tak přizpůsobit požadavkům moderní doby. Postupné změny ve vzdělávání by tak i českým dětem měly přinést méně učení zpaměti, zato však snahu rozvíjet analytické myšlení a uvažování v souvislostech.
