Příprava na zkoušky je pro každého studenta jiná. Existuje ale několik základních pravd, které mohou významně ulehčit období příprav. Prvním nezbytným krokem k úspěšnému zvládnutí zkoušek je znalost toho, jak bude zkouška vypadat – jedná se o psaný test na výběr správné možnosti nebo v něm budou otevřené otázky? Nebo bude zkouška ústní? Zjistěte od vyučujících co nejvíc informací, příprava pak bude jednodušší.
Sdílet, ne syslit
Snaha být spravedlivý a neodvádět práci za ostatní, kteří nepracují tak tvrdě, je vlastní mnoha studentům. Sdílení studijních materiálů však probíhalo, probíhá a bude probíhat i v budoucnu. Podělte se o své přehledné a ucelené zápisky. Získáte tak nejen dobrý pocit z pomoci spolužákovi, ale s největší pravděpodobností také jeho poznámky na další předměty a nebudete tak muset vypracovat vše od nuly. Tzv. výměnný obchod se studijními materiály v rámci skupiny několika studentů, zlepšuje sociální aspekt studia, učí jednotlivce jak fungovat ve skupině, jak nastavit pravidla výměny a v neposlední řadě také zlepšuje pracovní morálku – student není zavalen organizací zápisků a přípravou zkouškových materiálů na všechny předměty najednou a může se ponořit hlouběji do chápání dané látky bez nutnosti třídění stovky zdrojových materiálů. Jak uvádí Hans-Christian Kossak ve své knize Jak se snadno učit a více si pamatovat, seskupením studijních materiálů z více zdrojů vznikne propracovaný soubor, který významně poslouží jednotlivým studentům.
Priority, plán, vytrvalost
„Zkoušky jsou až za 2 měsíce. Takže času dost.“ Kolik z vás si tuhle větu řeklo? A kolik z vás toho týden před zkouškou začalo litovat, protože měsíce utekly jako voda a vy jste se na zápisky a další studijní materiály ani nepodívali? Nebojte, tohle zná každý, opravdu každý student. Připravte si proto plán, který vás alespoň trochu udrží v pozoru. Jedno odpoledne si sedněte a zhodnoťte situaci - bez zlehčování a přílišného optimismu. Realisticky si určete, který předmět je pro vás tím nejsložitějším a na který byste se tedy měli zaměřit nejdřív. Dohnat během týdne nebo dvou složité matematické postupy, když jsou pro vás čísla španělskou vesnicí, nebude zrovna uklidňujícím přístupem ke zkouškovému období. Nebo musíte v rámci studia přečíst 5 knih? Před zkouškami budete mít úplně jiné starosti než čtení. Sestavte si plán příprav a snažte se ho dodržet. Rozptýlení a lákadel odvádějících vás od studia bude dost – ale vážně ten seriál stojí za to? Nebylo by lepší televizi teď vypnout, ušetřit si nervy ve zkouškovém období a pak se bez výčitek, klidně na týden, ponořit do všech seriálů, které za poslední měsíc vyšly?
Ve zdravém těle zdravý duch
Pohyb a strava má vliv na lidskou psychiku a mozkovou činnost – tuto obecnou pravdu doložily již stovky studií. Jak uvádí Darla M. Castelli ve svém výzkumu na téma Aktivní vzdělávání: Rostoucí vliv fyzické aktivity na akademické výsledky: „Téměř okamžitě po zapojení se do fyzické aktivity dochází u studentů ke zvýšení koncentrace což může zlepšit samotné studium.“ Vyplavené endorfiny přivedou studenty do psychického rozpoložení, které je ideální pro učení. Sport je také vhodným prostředkem duševní hygieny – odvede myšlenky jiným směrem a pokud se vydáte sportovat ven, čerstvý vzduch vám okysličí mozek a slunce dodá energii potřebnou pro pokračování ve studijním maratonu.
Lidský mozek potřebuje pro své fungování dostatek vhodných látek a ty mu můžeme dodat prostřednictvím těch správných potravin. Měli byste proto dbát na vyváženou životosprávu (cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerály atd.), která podpoří procesy ve vašem mozku a zvýší tak vaši šanci na úspěšné zvládnutí zkoušek.
Znáte to pořekadlo, že spánek léčí? A může léčit nejen nemoci, ale i přehlcenou mysl. Náš mozek během spánku zpracovává vše, co se stalo v průběhu dne. „Když buňky pracují naplno, poškozují si DNA,“ uvádí bioinformatik Jan Pačes. Proto v noci, během našeho spánku dochází v buněčném jádru k opravě poškozených částí a ráno se probudíme s jasnou myslí. Nepodceňujte spánek a vyhraďte si na něj dostatek času, jinak přijde vaše studium za celý den vniveč.
Nic nevynechat
Na zkoušku nepřicházejte nepřipravení. Pokud máte seznam témat, která se u zkoušky objeví, projděte je všechna. Nemusíte být expert na každé z nich, ale alespoň základní znalost klíčových termínů, hlavních myšlenek a možnost propojení s dalším tématem jsou klíčové. Nebudete se tolik stresovat a budete vědět, že ať už se mezi otázkami objeví cokoliv, vždy řeknete nebo napíšete základní informace a zkoušející bude vědět, že jste se připravili. Student, který neví zhola nic, má v očích vyučujících o něco horší pozici než student, který o tématu ví, ale je momentálně nervózní.
Klid a nohy v teple
Vyučující se studenty nesnaží potopit. Ano, přesně tak. Většina studentů očekává záludné otázky a ke zkoušce přistupuje negativně. Je však třeba vrátit se k samotné podstatě zkoušky. Jak uvádí Cambridgeský akademický slovník: „zkouška má za úkol ověřit studentovy znalosti a schopnosti v určité oblasti“. Vyučující by byl sám proti sobě, pokud by zkoušku úspěšně složilo jen malé procento studentů. Především u ústní zkoušky proto neberte vyučujícího jako nepřítele, ale naopak jako hodnotitele jeho vlastních vyučovacích schopností.
Poučit se z vlastních chyb
Složili jste zkoušku úspěšně, ale stálo vás to až příliš velké množství času, sil a nervů? Nebo se vám zkouška nepodařila a už zjišťujete kdy je další termín? Namístě bude poučit se z vlastních chyb a pro další test nebo zkoušku skutečně implementovat vhodnou strategii přípravy. Ne nadarmo se říká: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“