Dočasný kardiostimulátor, který se používá u pacientů potřebujících pomoc s dostatečnou srdeční frekvencí, už nemusí pacienty omezovat v pohybu a zvyšovat roziko infekce. Vědci z Northwestern a George Washington univerzity vyvinuli kardiostimulátor, který se po několika týdnech v lidském těle zcela rozpustí.
Přístroj je lehký, tenký a ohebný. Navíc v sobě nemá žádnou baterii a je bezdrátový. Díky tomu pacienta, který je například po operaci srdce, neomezuje v pohybu jako tomu je u klasického dočasného kardiostimulátoru. Přístroj je navíc vyroben z biokompatibilních materiálů a přirozeně se vstřebá do tělního oběhu. A jak se tato “mašinka” nabíjí? Externě - pomocí vzdálené antény a tzv. near field communication (modulární technologie rádiové bezdrátové komunikace mezi elektronickými zařízeními na velmi krátkou vzdálenost s přiblížením přístrojů). Tedy obdobně jako například váš smartphone.
Snížení rizik
V čem přesně tkví význam tohoto objevu? Dr. Rishi Arora, kardiolog a spoluautor výzkumu, vysvětluje: „Někdy pacienti potřebují kardiostimulátor dočasně, například po otevřené operaci srdce, infarktu nebo předávkování. Poté, co je srdce stabilizované, můžeme klasický přístroj odstranit.”
V současnosti probíhá zavedení dočasného kardiostimulátoru u otevřené operace srdce skrze přišití elektrod přístroje přímo na srdeční svaly. Tyto elektrody následně ústí na pacientově hrudníku a jsou připojeny na externí stimulační přístroj, který pomáhá srdci s jeho funkcí. „Toto řešení však představuje potenciální riziko infekce nebo uvolnění drátů,” objasňuje Arora. Vedle toho může také dojít k roztržení poškozené tkáně, krvácení nebo tvorbě krevních sraženin. Následná operace odstraňující dočasný přístroj představuje další zásah do pacientova těla a rehabilitačního schématu.
Miniaturní záchrana
Celý přístroj, s tloušťkou 250 mikronů a váhou nižší než půl gramu, je implantován přímo na povrch srdce a může být spuštěn na dálku. Po několika týdnech pak dojde k jeho přirozenému rozkladu. V souvislosti s rozdílnou délkou období, po které je kardiostimulátor potřeba, je navíc možné upravit jeho proporce - například obměnit či posílit materiálovou strukturu a ovlivnit tak počet dní po které bude přístroj plně funkční.
„Dočasné elektronické platformy otevírají v medicíně a biomedicínském výzkumu zcela novou kapitolu.” dodává Igor Efimov, profesor z George Washington Univerzity a spoluautor výzkumu. V budoucnu by tak mohlo být možné implantovat varianty biokompatibilního stimulátoru například skrze žíly v noze nebo ruce.
Prozatím byl přístroj testován na zvířecích modelech. Doufejme, že v dohledné době pomůže zachraňovat lidské životy.
Zdroj: MedicalXpress.com