Rozmach internetu společně s přenesením reálného světa do online prostředí zapříčinil zásadní změny nejen v našem osobním životě, ale také velkou měrou v tom pracovním. A proč je tzv. home office tak lákavý? Dosáhneme v blízké době úrovně Nizozemska, kde běžně vzdáleně pracuje až 14 % pracujících, tedy zhruba 1,2 milionu lidí?
Je home office perspektivní alternativou?
Údaje Eurostatu hovoří jednoznačně - podíl lidí pracujících mimo prostředí firemní kanceláře roste, v roce 2019 si tuto cestu zvolilo alespoň občas 280 000 českých pracujících. Měli bychom očekávat další růst tohoto čísla? Pravidelná práce z domova, kavárny nebo vzdálené zahraniční destinace je součástí výkonu povolání pro 4 % pracujících v naší republice. V porovnání s dalšími evropskými zeměmi se toto číslo může jevit jako nevýznamné, avšak vezmeme-li v potaz českou kulturu a pracovní prostředí, jedná se o významný krok směrem k alternativním pracovním úvazkům. Česká republika je zemí, pro niž je charakteristický klasický pracovní model 8 či 12 hodinových pracovních úvazků bezpodmínečně vykonávaných v prostorách firem nebo organizací. Tuto skutečnost potvrdil v prohlášení pro server Evropa v datech také Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy: „Využití alternativních forem pracovních úvazků u nás komplikuje i struktura české ekonomiky. Ta je značně orientovaná na zpracovatelský průmysl. Představa, že zaměstnanec pracující na výrobní lince by využil práci z domova, není úplně reálná.“
Firmy se však stále častěji snaží vycházet vstříc individuálním požadavkům svých pracovníků a ve stále větší míře dovolují svým zaměstnancům využít občas nebo i pravidelně možnosti práce z domova. Tento krok jim totiž v mnohých případech pomůže udržet ve svých řadách schopné zaměstnance, jimž například rodinné povinnosti nedovolují trávit každý všední den v kanceláři. Home office nebo model remote job je však stále častěji využíván také těmi, kteří vlastní rodinu ještě nezaložili, ale chtějí cestovat. Procentuálně největší zastoupení vzdáleně pracujících ve věkovém rozmezí 15-39 let má již zmíněné Niizozemsko, kde takto působí téměř 30% pracovníků. Pokud se podíváme na naši domovinu, zjistíme, že je toto procento téměř čtyřikrát menší - v České republice na dálku pracuje 8 % jedinců z této věkové kategorie.
Proti nejsou jen firmy, ale i sami lidé
Je důležité uvědomit si, že práce z domova je pro mnohé firmy stále velkou neznámou a vedoucí pracovníci někdy přistupují k tomuto konceptu s rezervou a obvykle volí kombinovaný rozvrh práce v kanceláři a částí týdne práce z domova. Určitou nejistotu však pociťují nejen firmy, ale i samotní pracovníci. Prostředí, ve kterém se během pracovního procesu nacházíme, přímo ovlivňuje naši efektivitu a výkonnost. Není neobvyklé, že se někteří lidé práci z domova cíleně brání. Pro zajištění odpovídajícího pracovního nasazení v prostředí, kde se vyskytuje nejedno prokrastinační pokušení, je zapotřebí silné odhodlání a sebezapření. Dodržování pravidel a vyhrazení speciálního místa i mezi zdmi vlastního domova patří mezi základní a nezbytné kroky každého “homeofficaře”. Nástroje sledující aktivitu, rozložení pracovní náplně a prostředky omezující přístup na nepracovní servery obsazují přední příčky doporučovaných prvků práce z domova.
Jsem student a chci pracovat z domova! Určitě?
Česká republika patří mezi země, kde home office využívají ve větší míře podnikatelé a živnostníci - téměř 37 % osob samostatně výdělečně činných pracuje z domova oproti pouhým 4 % zaměstnanců. Diametrálně odlišným případem je Nizozemsko, kde z domova pracuje 31 % zaměstnanců a 64 % živnostníků. Znalost těchto trendů v jednotlivých evropských zemích je významným prvkem pro rozhodování o budoucí kariéře dnešních studentů. Potenciál zahraniční zkušenosti nabývá v dnešní globalizované době na významu a tuto skutečnost si stále více uvědomuje nejen generace Z, ale také samotné firmy. Rozdílné přístupy k pracovním úvazkům a místu výkonu práce tak již od počátku pracovní kariéry formují názor pracovníka na ideální podobu pracovního prostředí. Teprve po vyzkoušení obou přístupů, toho klasického s výkonem práce v kanceláři a toho atypického s prací odkudkoli, je jedinec schopen zvolit jemu nejpříjemnější a nejefektivnější možnost. Tento fakt si však mnoho dnešních mileniálů neuvědomuje a slepě následuje trend home office a volné pracovní doby, to vše bez jakékoliv pracovní zkušenosti. Samotné pracovní návyky je však možné formovat již během studia, v rámci trainee a internship programů, které mohou probíhat oběma formami spolupráce. Student tak může během studií vyzkoušet, jak mu například vyhovuje docházení do kanceláře, po dobu jeho (ne)povinné praxe a díky tomu si snáze vybere, zda chce v tomto módu pokračovat i v prvním zaměstnání po absolvování školy nebo zda bude chtít zvolit změnu.
Je důležité uvědomit si, že individuální přístup formou práce z domova poskytují nejen nadnárodní a zavedené společnosti. V Česku se v posledním desetiletí daří i startupům, které svým mnohdy neotřelým pracovním procesem a nasazením dokážou vyhovět nejednomu nepravidelnému rozvrhu. Každý tak má možnost vyzkoušet si, jak mu sedí práce online vs offline. A to vše nanečisto, během studií. Díky tomu je následné hledání práce a začlenění do pracovního procesu jednodušší - jedinec totiž ví, zda se poohlížet po remote práci, práci nabízející pravidelný home office nebo klasický koncept docházení do zaměstnání ve stanovenou dobu.
