Společnost Kaufland v.o.s. TOP Zaměstnavatelem 2020 - rozhovor s Tomášem Ševčíkem | EkonTech.cz


Společnost Kaufland v.o.s. TOP Zaměstnavatelem 2020 - rozhovor s Tomášem Ševčíkem

TOP Zaměstnavatelé 2020 / Almanach 2020
28. 4. 2020 - 18:48

I letos se studenti vysokých škol z celé ČR zúčastnili studie TOP Zaměstnavatelé. Vysokoškoláci tak dali jasně najevo, u kterých společností by po ukončení studia pracovali nejraději. Zástupcům firem, které se umístily na předních příčkách průzkumu TOP Zaměstnavatelé 2020, jsme položili několik otázek. Jejich znění je podobné otázkám, na které jste ve studii odpovídali vy, studenti. Nyní máte jedinečnou možnost porovnat svůj názor s pohledem odborníků z praxe.

Jméno a příjmení respondenta: Tomáš Ševčík

Společnost: Kaufland v.o.s.

Vystudovaná vysoká škola, fakulta a zaměření: HWR (Hochschule für Wirtschaft und Recht Berlin), Business Administration / International Logistics and Transportation

Doba od dokončení studia: 2013

 

Jak byste zhodnotili své studijní výsledky během studia na vysoké škole?

Ačkoliv je mi 28 let, tak mám pocit jako by od mých studijních let uběhla celá věčnost. Asi si troufám tvrdit, že jsem byl docela pilným studentem. Možná, že se na této skutečnosti podílel fakt, že jsem studoval v cizí zemi, kde se všeobecně kladly vyšší nároky, ale velkou váhu mělo nejspíš i to, že bych svůj případný neúspěch považoval za velké osobní selhání.  Když se pro něco rozhodnu, jdu do toho naplno a žádná jiná varianta než vítězství pro mě nepřipadá v úvahu ☺.  Z předmětů mi byly nejbližší případové studie, naopak nejtěžším předmětem pro mě bylo německé obchodní právo – aby toho nebylo málo, tak ještě přeložené do angličtiny.

Na jaké úrovni jste v posledním ročníku vysoké školy hovořili anglicky?

Na úrovni C1. Anglicky jsem se ale začal učit nezvykle pozdě – mým prvním a hlavním jazykem byla totiž němčina a když jsem se v dostal do prvního ročníku gymnázia, škola mi dala ultimátum – buď se do půl roku naučím angličtinu alespoň na úrovni ostatních studentů, nebo skončím. A tak jsem začal tvrdě dřít na soukromých lekcích, a taky sledoval anglické seriály v původním znění, ze kterých jsem si dělal vlastní slovníky odposlouchaných pojmů. Pak už byla cesta k angličtině snadná.

Chtěli jste po dostudování vysoké školy pracovat ve stejném oboru, který jste studovali?

Ano, to jsem věděl okamžitě. Logistika je dynamické a neustále měnící se odvětví, což je svět pro mě jako stvořený. Velmi mě lákalo být součástí tak dobře propracovaného kolosu.

Věděli jste již na vysoké škole, jaký typ práce chcete vykonávat – zda budovat kariéru v zaměstnaneckém poměru, nebo samostatně podnikat? Proč jste se rozhodli pro zaměstnanecký poměr?

Vzhledem k přesné specializaci mého oboru na vysoké škole jsem věděl co chci a co mě přesně bude čekat, takže pro mě byl zaměstnanecký poměr logickou volbou. Navíc od počátku bylo zřejmé, že Kaufland prostě není jen práce, nýbrž životní styl, ač to může znít jakkoliv zvláštně.

Získávali jste již při studiu nějaké pracovní zkušenosti? Jak náročné to bylo v kombinaci se studiem?

Na české poměry se jednalo o netypickou formu studia, které je však pro německé studenty naprosto běžnou praxí. Duální studium spočívá v propojení teorie a praxe, která, jak všichni víme, pak často bývá v reálu diametrálně odlišná. Tento typ studia také znamená, že jste již od počátku v klasickém zaměstnaneckém poměru s nárokem roční dovolené (nemáte žádné studentské prázdniny), poté je po dobu tří měsíců výuka teorie na denní bázi (cca od 9:00 – 18:00), která je  následně vystřídána tříměsíční praxí u svého zaměstnavatele, a to v různých divizích. Tento princip se poté opakoval po celou dobu studia.

Jaká byla Vaše očekávaná hrubá nástupní měsíční mzda do absolventského zaměstnání během posledního ročníku vysoké školy? Od čeho jste částku odvodili?

Vzhledem k tomu, že jsem mzdu částečně pobíral i během svých studií, tak jsem měl výhodu v určité představě, která se mi následně potvrdila. Tehdy to byla samozřejmě na dnešní poměry docela úsměvná částka, ale přesto pro mě byla motivující. Svoji první výplatnici mám dodnes schovanou a občas se na ni z nostalgie podívám.

Kontaktovali jste svého současného zaměstnavatele přes nějakou sociální síť? Pokud ne, chtěli byste v posledním ročníku vysoké školy tuto možnost mít?

Nekontaktoval – vysvětlení najdete v otázce níže. Tuto možnost aktuálně považuji ze velmi důležitou, ne-li nejdůležitější.  Personalistika a moderní nábor zaměstnanců je v dnešní době velmi aktuálním tématem a tato možnost by u žádné moderní firmy neměla chybět.

Jakým způsobem jste získávali tipy na nabídky zaměstnání?  Z jakého zdroje jste se dozvěděli o současném zaměstnavateli?

Vzhledem k tomu, že se jedná o mého prvního zaměstnavatele a v zaměstnaneckém poměru jsem od roku 2010 (když to teď vidím černé na bílém, ano, je to už nějaká doba :)), nemám k tomuto tématu příliš co říci. Zajímavá je ale historka o tom, jak jsem se dozvěděl o nabídce svého studia, potažmo zaměstnavatele – v době, kdy jsem se rozhodoval, jakou VŠ si zvolím, jsme byli náhodou na rodinném nákupu v Kauflandu. Na klasické nástěnce mezi inzeráty jsem si všiml nabídky na zahraniční studium, napsal na uvedený kontakt a světe div se – ono to opravdu vyšlo. Takže jednomu nákupu vlastně vděčím za svůj splněný sen.

Jaké akce pořádané společnostmi pro studenty Vás na vysoké škole zajímaly? Myslíte si, že akce pořádané společnostmi jsou pro studenty přínosné?

V době mého studia si nejsem vědom, že by Kaufland tyto akce pořádal, takže nedokáži přesně odpovědět. Tyto akce jsou ale určitě přínosné. Nejen pro vysokoškoláky, ale i pro studenty středních škol, kdy se jim pracovní možnosti vrývají pod kůži právě v době, kdy jsou teprve ve fázi profilování se. HR marketing firem právě tímto způsobem je autentický a troufám si tvrdit, že má pro obě strany pozitivní dopad.

Museli jste se přestěhovat za prací pro současného zaměstnavatele ze svého rodného města? Pokud ano, proč jste se rozhodli přestěhovat?

Ano. Tedy „musel‘‘ není to správné slovo. Dostal jsem nabídku kterou jsem prostě přijal. Jednoduše jsem si chtěl jít za svým. Nejprve stěhování zahrnovalo studium v Berlíně, poté jsem žil několik let v Praze a aktuálně jsem přijal další výzvu v Olomouci.

Kolik času denně dojíždíte do práce v jednom směru? Kolik času by pro Vás představovalo snesitelné maximum?

Paradoxně na denních cestách do práce netrávím moc času. Měl jsem výhodu a dojížděl jsem i v Praze kolem 15 minut, což je na pražské poměry nevídané. Možná že to mám za odměnu – za to, jak jsem se při studiích najezdil do Berlína a zpět. Ale nebylo to vždycky tak jednoduché – v jednu dobu, kdy jsem pracoval na centrálním skladě v Olomouci jsem například skončil o půl druhé ráno a jedinou možností, jak se dostat v tuto hodinu domů, byl pětikilometrový noční běh Olomoucí – ale zase jsem měl nejlepší fyzičku v životě. :) 

Chtěli byste strávit část své budoucí kariéry v zahraničí? Případně byli jste již na zahraniční pracovní stáži?

Určitě ano. Jsem otevřený novým věcem a rád přijímám výzvy. Nemám rád pohodlnost a jakmile se byť je na chvíli ocitnu ve své komfortní zóně, hledám způsoby, jak ji zase opustit. To, že se rád pobavím v cizích jazycích a poznávám nová místa a zajímavé kultury, by byla jen pomyslná třešnička na dortu.

V Berlíně jsem poznal samozřejmě Němce, ale i Francouze, Švédy, Pakistánce, Filipínce, a spousty dalších národností. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak jsou jednotlivé národy odlišné v komunikaci, studiu i osobním životě a považuji to za cennou zkušenost. S těmito lidmi jsem zůstal přáteli až dodnes.

Rozdělte, prosím, 100 procent mezi následující oblasti podle toho, jak jsou pro Vás důležité. 

Odměňování a možnost růstu ve firmě: 60%  -  finanční prostředky nejsou všechno, ale být spravedlivě ohodnocen a mít možnost postupu, který závisí hlavně na vašich schopnostech je pro mě velmi důležitý aspekt

Pověst a image firmy: 10% -  pověst a image firmy přímo závisí na kompetentním vedení a je také důležitým aspektem

Pracovní náplň: 20%  - práce musí bavit, naplňovat a být součástí osobnosti zaměstnance

Lidé a kultura ve firmě: 10% - kolegiálnost a důvěra také nesmí zůstat opomíjenou

Komunikuje Vaše společnost svou vizi a to, jak ji naplňuje?

Zcela určitě. Zejména za poslední rok se dle mého ubíráme tím správným směrem, který je mně osobně velmi sympatický. Šli jsem přímo k zákazníkům a snažíme se všem být blíž, než kdykoliv předtím.

Používá Vaše společnost firemní hodnoty, případně nějaké „desatero“?

Ano, všichni vedoucí zaměstnanci se u nás snaží dodržovat společně smluvené zásady a ctít naše hodnoty.

Naše hodnoty, nazývejme je klidně pilíři společnosti, jsou výkon, dynamika a férovost, které nás ženou stále kupředu.

Jak se díváte na firemní kulturu u Vás ve firmě a jak si myslíte, že ovlivňuje nově přicházející kolegy?

Vždy je co zlepšovat, protože kdo se přestává zlepšovat, přestává být dobrým ale za sebe můžu říct, že jsem aktuálně velmi spokojen s tím, jak působíme nejen na nováčky, ale i naše dlouholeté zaměstnance.

Kdybyste byli znovu v posledním ročníku na VŠ, přemýšleli byste jinak, rozhodovali byste se jinak, udělali byste něco jinak?

Bude to zní zvláštně, ale neudělal. Jsem naprosto spokojený se vším, co jsem mohl zažít, ačkoliv to někdy bylo opravdu náročné, neměnil bych.

Jak vnímáte nové trendy sociálních sítí a jejich významu pro prezentaci značky zaměstnavatele? Oslovují Vás kampaně Vašeho zaměstnavatele na sociálních sítích, přijdou Vám zajímavé?

Velmi pozitivně. Kaufland aktuálně rozjel novou kampaň, která si zakládá na osobním přístupu ke každému zákazníkovi. Na nic si nehrajeme, jsme lidští a ukazujeme svoji pravou tvář. Například televizní spoty jsou natočeny s reálnými zaměstnanci Kauflandu a spoustu z nich znám osobně.

Je pro Vás důležité, aby komunikace od zaměstnavatele směrem k Vám byla osobní a personalizovaná přímo na míru pro Vás a Vaše potřeby?

To považuji za naprostý základ. Není nic horšího, než se setkat s „tabulkovým“ jednáním a cítit se jako pouhé číslo v řadě. Proto se u nás taková situace nikdy nestane, s žádným zaměstnancem, na což si osobně dohlížím a k tomu také podněcuji svůj pracovní tým.