Kde v době koronaviru, kdy společnosti snižují své náklady na úkor stáží a trainee programů, získat praxi? A jde to vůbec? Má student bez praxe vůbec šanci “ukořistit” vhodnou pracovní pozici?
Není žádnou novinkou, že díky covid-19 situaci se utlumila veškerá aktivita na pracovním trhu. Na jaře proběhl největší propad pracovních míst, a to až o 60%! Nyní pracovní trh spíše stagnuje. Proč? V ekonomické krizi se každá společnost snaží co nejvíce snižovat náklady. Nové pozice se neotevírají, ba naopak, nespočet lidí přišlo ze dne na den o práci. Firmy hromadně ukončují nejen pracovní poměry, ale i trainee programy či stáže. Tímto na pracovním trhu vzniká o každou pozici mnohdy až 10x větší konkurenční boj kandidátů, než tomu bylo před pandemii. Pro firmy je tato situace z personálního hlediska výhodná, mají z čeho vybírat a mohou si stanovit své platové podmínky. Pro nezaměstnané je situace velmi nevýhodná. Pro studenty a absolventy, řekněme, mnohdy až drastická.
Jednoznačně platilo a stále platí, že se studentům trainee programy, stáže a praxe, velmi vyplatí. Vždyť tak zoufale potřebují ukázat budoucím zaměstnavatelům, že jsou pracovně aktivní! Nedostatek stáží tu byl již dříve, ale nyní se z toho stává reálný problém. Firmy si mnohem raději vyberou studenta s praxí, i když mimo svůj obor, než studenta bez praxe, který se zaměřil pouze na studium. Student s praxí má totiž již jisté pracovní návyky, které mu pomohou snáze se začlenit do pracovních týmů.
Díky krizi nám tu tedy vzniká opravdový nepoměr poptávky (studentů) a nabídky (stáže, praxe, trainee programy). Podle Tomáše Ervína Dombrovského, vedoucího oddělení analýz, komunikace a vztahů ve společnosti LMC, která se zabývá především vzděláváním a trhem práce, je nejdůležitější pro studenty a absolventy budovat svou síť kontaktů. Není tím myšleno zběsilé přidávání “přátel” na sociálních sítích, ale například práce pro neziskovou organizaci, rozjetí vlastního projektu nebo třeba dobrovolnické činnosti. Kdy jindy pracovat zadarmo, když ne při studiu, kdy většinu studentů podporují rodiny a minimalizují jejich náklady? “Každá práce rovná se spousta kontaktů”, uvádí Dombrovský a dodává, že trh práce bude, dle jeho mínění, v útlumu ještě 1-2 roky a je tedy důležité s budováním začít včas!
Další pracovní možnosti se pak, dle zakladatele a CEO portálu StartupJobs.com Filipa Mikschika, skrývají právě ve startup projektech. Tyto projekty jsou mnohdy pod taktovkou lidí, kteří sami nedbají na získaný titul, ale na schopnosti. Proto by si měli studenti ujasnit své kvality a přednosti, snažit se je dostatečně rozvíjet a nebát se je prodat. Poslední z možností je zvláště důležitá. Rozhodně se vyplatí hlásit se na pozice, u kterých splňujete i třeba 80% požadavků, zbytek lze totiž dohnat proaktivitou. Klíčové pro nalezení pozice je také nevzdat vše po prvním odmítnutí. Jak již bylo řečeno výše, na jednu pozici je nyní obrovská konkurence a je tedy jasné, že vás nemusí obsadit okamžitě. Rozhodně to ale neznamená, že byste byli neschopní, neztrácejte proto naději.
Oba se pak nezávisle na sobě shodují, že praxe z dobrovolnických činností, mohou studentům při hledání povolání v budoucnu velmi pomoci. “Dobrovolnictví v oboru, ve kterém byste chtěli pracovat, může být zajímavou vstupenkou k následné kariéře”, uvádí Filip Mikschik.
Značně riskantnější možností získání praxe a potažmo tedy kontaktů, je založení vlastního podnikání. Jistě, za krize mohou vzniknout nejgeniálnější nápady, ale podnikatel tak bere na sebe ještě větší riziko, než za “normálních” okolností. Zvolí-li studenti či absolventi tuto možnost, musí se velmi zamyslet nad dopadem případného nezdaru. Vypracování brilantního podnikatelského plánu by mělo být samozřejmostí. I z neúspěchu takového projektu můžeme získat zkušenosti, avšak musíme si dávat pozor, aby nás tento neúspěch nedoprovázel celý život, a to především po finanční stránce. Smyslem podnikání je, dle Dombrovského, opět získání vhodných kontaktů a partnerů.
Dombrovský dále radí přijmout pozici, která je třeba i hluboko pod vzdělání studenta. Je faktem, že absolventi mají často naivní představy o nalezení vysoko postavené pozice sotva vystrčí nos ze školy. Bohužel, tato představa funguje většinou pouze u IT či technicky zaměřených pozic, ve kterých je odborníků stále nedostatek. Pokud však máte za sebou školu s humanitním či ekonomickým zaměřením, počítejte nejprve s obecnými a spíše níže postavenými pozicemi, ze kterých se svou pílí můžete postupně vypracovat.
Ať si tedy při studiu zvolíte dobrovolnickou činnost, práci pro neziskovou organizaci či rozjetí vlastního byznysu, nešlápnete v podstatě nikdy vedle. Hlavní je, že získáte potřebné zkušenosti a kontakty. Neustávejte proto na sobě pracovat a rozšiřovat své schopnosti a vědomosti. Jedno je jisté. Koronavirová krize zasáhla pracovní trh plnou silou a její následky potrvají ještě notnou chvíli. Je na každém z nás, jak se s nimi popere.
Foto: Adobe Stock