Znějící hudební nástroj je výsledek dlouhé a náročné práce. Samozřejmě, že velké továrny, chrlící tisíce kusů denně, to mají jinak. Pracant šlápne na páku a vypadne kytara. Jiří Mázl, povoláním kytarář, se ale zaměřuje na kvalitu a nenechá se zastrašit velkoprodukcí.
Jiří Mázl se stará o hudební nástroje přes dvacet let pod značkou M Custom Guitars. Za ta léta si již vybudoval jméno a uznání, začínal však úplně od nuly. Živí se jak výrobou, tak servisem kytar a baskytar. Jak elektrických, tak akustických. Zakládá si na osobním přístupu k zákazníkům a o práci nemá nouzi. Rád přijímá výzvy a užívá si zvláštnosti. Například pří výrobě deseti-strunné kytary, sedmi-strunné baskytary, při podsvícení hmatníku LEDkami, při vykládání kytary perletí a všelijakých dalších nestandardech. Když zákazník přinese nástroj, co se třeba jen trochu podobá kytaře, Jiří ho zvládne opravit nebo doladit k dokonalosti a spokojenosti klienta. Já sám k němu chodím již pár let s mojí kytarou a nástroj je v perfektní formě.
Navštívil jsem Jiřího při práci, když měl právě na stole rozpracovanou kytaru Jakuba Kaifosze z kapely Wild Tides. Zvládal mi odpovídat na otázky a zároveň seřizovat Stratocastera.
Jak se z tebe stal kytarář?
Byl jsem původně houslistou, ale ve třinácti letech jsem získal obrovskou vášeň pro kytary. Nejdřív mi byly odpírány, to abych si nezkazil houslové prstoklady. Ale právě tím více mě lákaly. Tak jsem se rozhodl postavit si vlastní kytaru. První jsem vyrobil elektrickou, je to jednodušší než akustika. Chodil jsem po hudebninách a poměřoval si různé kejtry. V šestnácti jsem si postavil první regulérní pádlo, se kterým jsem nakonec hrál i v Lucerně na školních maturitních plesech. Další kytaru jsem postavil spoluhráčovi z kapely, pak ještě další a už to jelo. Původně jsem si myslel, že budu spíš muzikant, co občas postaví kytaru. Nakonec jsem kytarář, který si jde občas někam zahrát. Začátky byly ale tvrdé. Otravoval jsem lidi se svými vizitkami, ale pak začali chodit kamarádi, kamarádi kamarádů, a pomalu to rostlo.
Kolik hodin věnuješ tvorbě nástroje?
Na to se dá těžko odpovědět. Záleží na každém kousku. Jestli to je elektrika, nebo akustika, jaká je povrchovka, jaké jsou tam nestandardní věci, jaké zdobení atd. Když si teď objednáš kytaru, tak bude hotová zhruba za rok. Ale až budu v nové dílně, tak bych tuto dobu chtěl zásadně zkrátit. Budu se v nejbližších měsících stěhovat do větších prostor, kde bych si chtěl vzít nějaké pomocníky na servis a opravy. Já se pak budu moct věnovat hlavně tvorbě nových nástrojů.
Co teď vyrábíš za nástroje?
Vyrábím to, co si kdo vymyslí. Vždy to se zákazníkem probereme a něco vymyslíme. Obecně můžu říct, že nástroje kytarového typu. Akustiky, elektriky, basy, mandolíny, různé atypické nástroje, už jsem dělal třeba i bouzouki.
Zvládáš při tom i hrát?
Teď skoro vůbec. Nemám moc čas se hraní věnovat. Už mě to vlastně ani tolik neláká. Když dělám 12 hodin denně na kytarách, tak už mi pak chybí chuť si jít někam večer zabrnkat. Když už někde hraju, tak je to spíš blues nebo bigbít.
Jak zvládáš kombinovat práci s rodinou?
No nic moc, ale nějak jako rodina fungujeme - podmínky jsou, jaké jsou. Když ještě dcera nechodila do školky, tak jsem s ní každý dopoledne chodil ven a pak byl až pozdě do noci v práci. Teď se vidíme jen dopoledne o víkendu, po obědě zas většinou jedu do dílny. Moje klientela ke mně chodí spíš večer. Muzikant je noční zvíře, tak se tomu musím přizpůsobit a rodina si už zvykla.
Co novinky? Učíš se nové věci?
Člověk se učí celý život, pořád přicházíš na nové postupy. V kytarářské komunitě spolu celkem dobře vycházíme. Máme založený Cech houslařů pražských, kam patří i kytaráři. Mám stále nějaké nápady a představy o inovacích, které se mi ale spíš podaří zrealizovat až v nové dílně.
Jak se o Tobě mohou lidi dozvědět?
Buď někde uvidí můj nástroj, nebo na doporučení klientů. Slovo dá slovo a spokojení klienti předávají kontakt dál. Takhle se moji zákazníci namnožili a teď mám stabilní síť klientů. Hudební firmy rozdávají moje vizitky cíleně lidem, kteří řeší problémy s kytarou. Každou chvíli mi někdo volá, že dostal vizitku a potřebuje udělat tohle a tamto. Zákazníci se mi dost vrací, už se v dílně protočilo okolo 2 000 lidí.
Doporučil bys čtenářům rozjet byznys v tomhle odvětví?
99 % lidí má o mém řemesle romantickou představu. Krásná voňavá práce, zajímaví lidé, pohodička. Ale jenom takhle to není. Práce je těžká dřina a někdy pracuješ třeba i tři dny bez spánku, hlavně když nestíháš termíny a musíš dodělat nástroj. Práci musím hodně obětovat, mít zázemí, tolerantní ženu, oborové znalosti, osobní zkušenosti a také nějaký talent. Jestli to všechno máš, tak proč ne - zkus to, budeš dobrý kytarář. Práce je to dobrá a jsem opravdu rád, že jsem si jí vybral. Ale není to vždycky jenom růžové, s tím se musí počítat, milí adepti kytarářství.