Po havárii Černobylské elektrárny v roce 1986 se vytvořila armádou hlídaná zóna kolem elektrárny. Vstoupit do zóny mohli jen vojáci, výzkumníci a likvidátoři následků výbuchu. Bude tomu skoro 30 let od havárie a zóna se stále mění.
Není to na rodinnou dovolenou, ale sebevražedná mise už také ne. Od vzniku nebezpečné zóny se hranice několikrát rozšiřovaly, současné hranice jsou místy až 90 km od elektrárny. Plošně zabírá přes 4000 km2. A bez přístupu lidí si divočina tuto oblast opět přivlastnila. Zvířata se usídlila v opuštěných staveních, skrz silnice rostou stromy, v řekách plavou ryby, po loukách běhají stáda koní a jelenů. Kde není člověk, tam se přírodě daří.
Přestože je radiace blízko sarkofágu až tisíckrát vyšší než normálně, zvířatům se v zóně daří. První zkoumání mutací a dopadů radiace na zvířecí organismus začaly již krátce po výbuchu. Výsledky byly spekulativní. Část vědců tvrdila, že zvířata vymírají. Radioaktivita jim prý způsobovala různé mutace, sterilitu, zmenšování mozků. Jiní zase tvrdili, že se místní fauna přizpůsobila a růst je srovnatelný s rezervacemi, kde byl zakázán vstup a lov.
Těžko zjistíme, jak je to doopravdy, ale výsledky naznačují, že se příroda z katastrofy opravdu vzpamatovává. V roce 2005 bylo vypuštěno do zóny 21 koní převalského. Za 6 let se stádo rozmnožilo do počtu 64. Pozorování už našlo různé bobří kolonie, byly zpozorovány i stopy medvěda, po ulicích Pripyati se prochází vlci. Dokonce se již začínají vracet i původní obyvatelé zóny. Většinou to jsou starší lidé, kteří žili kolem elektrárny před výbuchem, evakuace je pak vyhnala pryč. Stát je dotuje nákupy surovin pro přežití, balenou vodou a jídlem pěstovaným mimo zónu.
Je tedy ještě zóna radioaktivní? Ano a ještě dlouho bude. Přestože se svrchní vrstva zeminy nejbližšího okolí elektrárny vybagrovala a uskladnila jako nebezpečný odpad, stále je tam spousta nebezpečných částic. Zóna je obrovská a nelze vybagrovat 4000 čtverečních kilometrů. Radioaktivní částice plutonia-241 rozprášeného po okolí se postupně přeměňují na americium-241. To má poločas rozpadu 432 let. A produkt štěpení americia bude neptunium-237 s poločasem rozpadu přes 2 miliony let. Takže zóna bude radioaktivní ještě dlouho. Příští rok by měl být dokončen nový sarkofág, který nahradí ten původní. To ovšem nevytáhne všechny částice z půdy zóny. Měl by zamezit dalšímu zamořování a úniku materiálů z elektrárny.
Koneckonců, můžete si to jít vyzkoušet na vlastní kůži. Ukrajina pouští každoročně do zóny limitovaný počet návštěvníků. Různé cestovky jsou schopné vám zařídit povolení i průvodce. Můžete se tak podívat do druhého nejradioaktivnějšího místa na světě (prvenství přebrala Černobylu Fukušima) za necelých 8000 korun. Budete ověšeni dozimetry, dostanete najíst a povozí vás autobusem skrz zónu. Zájezdy lze najít přes TripAdvisor.
Černobyl v datech
1970 – započala stavba elektrárny
1977 – první reaktor dokončen
1983 – čtvrtý reaktor dokončen
1986 – čtvrtý reaktor exploduje
1991 – požár v druhém reaktoru, odstavení
2000 – odstavení zbytku elektrárny z provozu
2013 – propad střechy turbínové haly
2015 – plánovaná instalace nového sarkofágu
2432 – americium se rozpadá na neptunium
2 146 432 – neptunium se rozpadá na protaktinium