Když čerstvě vyrobený beton vysychá příliš rychle, tak se v něm mohou objevit trhliny. Tomuto neblahému procesu mohou zabránit lehké porézní přísady, které do sebe nejprve pojmou vodu a pak ji postupně uvolňují. Skvělé vlastnosti má v tomto směru recyklovaný popílek z uhelných elektráren. Jeho použití vylepší beton a ušetří místo na skládkách.
Popílek je méně mediálně slavným vedlejším produktem spalování uhlí v uhelných elektrárnách. Nemá sice tak špatnou reputaci jako plynné emise uhlíku, ale i tak skončí každým rokem na skládkách desítky milionů tun popílku.
Odborníci americké Drexel University nedávno vymysleli zajímavý postup, kterým je možné popílek recyklovat na něco užitečného. S jejich metodou je možné proměnit odpadní popílek na speciální přísadu do betonu. Díky této přísadě je beton mnohem více odolný a vzdoruje prasklinám.
Beton tvoří směs jemného prachu a hrubých částic kameniva, kterou navzájem propojuje „lepidlo“ vytvořené cementem a vodou. Pokud čerstvý beton vyschne příliš rychle, tak se v něm mohou objevit praskliny, které zhorší odolnost výsledného materiálu. Aby tomu při výrobě betonu na stavbách zabránili, tak beton přikrývají nebo ho třeba kropí vodou. Takové postupy ale bývají komplikované a jejich výsledek je nejistý.
To je příležitost pro nové typy přísad do betonu. Jsou to lehké a vysoce porézní materiály, které do sebe nejprve natáhnou vodu, a pak ji během vysychání čerstvého betonu postupně uvolňují. Tým Drexel University při hledání levné a běžně dostupné formy takového materiálu narazil na zmíněný popílek. Vzali popílek, smíchali ho s pojivy, vytvořili malé kuličky, a ty pak pekli při teplotě 1 160 °C po dobu několika minut.
Výsledný materiál dostal název SPoRA, podle anglického „spherical porous reactive aggregate“. Je nejen levný a snadno se vyrábí, ale také dokáže pojmout vodu až do výše poloviny své hmotnosti. V tom je výrazně lepší, než řada komerčně dostupných materiálů tohoto typu. Absorbovaná voda se pak v betonu z materiálu SPoRA postupně uvolňuje a zajistí, aby se v nově vyrobeném betonu nevytvořily trhliny.
Jak říká vedoucí výzkumu Yaghoob Farnam, podařilo se jim spojit recyklaci odpadního popílku ze spalování uhlí s výrobou lehkého porézního materiálu, který má výtečné vlastnosti jako přísada do betonu. Výroba tohoto materiálu je navíc levnější, nežli pořízení dnešních materiálů tohoto typu, jak přírodního, tak i umělého původu. Pokud se nový materiál prosadí, tak by měl nejen zlepšit kvalitu betonu za přijatelnou cenu, ale také ulevit skládkám.
Zdroj: Drexel University