Rychlé rozpoznání infekce rezistentními bakteriemi, jako je obávaný zlatý stafylokok MRSA, podstatně zvyšuje šance pacienta na přežití. Laciný a jednoduchý detektor, který pracuje s chytrým telefonem, dokáže určit nebezpečnou infekce za zlomek času a peněz.
V dnešní době jsou stále větším nebezpečím rezistentní bakteriální infekce, které více a lépe odolávají antibiotikům. Mezi nejvíce obávané rezistentní kmeny náleží „masožroutský“ zlatý stafylokok, známý jako MRSA (Methicillin-resistant Staphylococcus aureus). Tato bakterie napadá studenty, atlety, vojáky, pacienty v nemocnicích a řadu dalších lidí, přičemž může vyvolat hrůzostrašné infekce s devastujícími trvalými následky, nezřídka končící smrtí.
Pokud se člověk nakazí zlatým stafylokokem MRSA, tak jde o čas. Infekci je možné léčit antibiotiky, proti nimž není tato bakterie rezistentní. Nejdříve ale musejí lékaři zjistit, o jakou infekci jde, a potvrdit, že mají co do činění s MRSA. V dnešní době takové testy zaberou tak půl dne až několik dní. Zdravotní stav pacienta se za tu dobu může dramaticky zhoršit.
Anwar Sunna z australské Macquarie University a jeho spolupracovníci vyvinuli nové zařízení, které je levné, přenosné, a dokáže detekovat vražedný kmen MRSA do 40 minut. Zařízení je poháněné baterií a skládá se z běžně dostupných komponent a 3D tištěných součástí, které je možné pořídit za 26 dolarů. Detektor spolupracuje s chytrým telefonem, přičemž výsledky detekce přečte aplikace.
Podle Sunny by se jejich zařízení mohlo uplatnit mimo jiné i v odlehlých a chudých oblastech, kde je nouze nejen o nemocnice, ale i o zdravotníky a lékařskou péči jako takovou. Samotné zařízení je zatím ve fázi úprav, a ještě prý zabere čas, než bude k dispozici na trhu. Klíčovou součástí zařízení jsou kvantové tečky, které světélkují, když zařízení detekuje dva zásadní geny femA a mecA, charakteristické pro zlaté stafylokoky MRSA, pomocí příslušných protilátek. Fluorescenci kvantových teček poté detekuje kamera chytrého telefonu se speciálním filtrem.
Sunna uvádí, že ho k vývoji nového zařízení motivoval student, který se dostal do významné laboratoře v Sydney, a pak vylíčil, jak se tam nebezpečné infekce stále testují klasickým postupem na Petriho miskách. Bakterie tam rostou den až dva, a až poté je možné zjistit, o jakou infekci se vlastně jedná. Nové zařízení pro detekci zlatého stafylokoka MRSA by to mohlo změnit.
Lékaři v nemocnicích postupují většinou tak, že předpokládají bakteriální infekci a nasazují antibiotika. Pokud jde ale o rezistentní kmen, a nemusí to ani být „masožroutský“ zlatý stafylokok MRSA, tak antibiotika nebudou fungovat. Infekce se v takovém případě šíří a stav pacienta se zhoršuje. Pokud budou lékaři čekat na určení bakterií celé dny a půjde například o sepsi nebo rozsáhlou infekci, tak může být pacient v přímém ohrožení života.
Zdroj: IEEE Spectrum