Ukončili jste úspěšně studium a hřeje vás v kapse červený diplom. Ba dokonce již máte zajištěné zaměstnání a v následujících dnech nastoupíte do své první velké „práce“. Začátek nového zaměstnání není jen podepsání pracovní smlouvy. Na co se zaměřit a na co nezapomenout?
Pracovní smlouva je základ
Pracovní poměr, neboli úplně přesně pracovně-právní vztah vzniká na základě podepsané pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Je to nejdůležitější dokument při vstupu do zaměstnání a zaslouží si naši pozornost. Pečlivě si přečtěte všechny náležitosti smlouvy a určitě se ptejte na nejasnosti.
Nezbytnými součástmi pracovní smlouvy jsou informace:
- Popis druhu práce (např. fakturant, osobní asistent apod.)
- Místo výkonu práce (zde stačí uvést město)
- A hlavně den nástupu do zaměstnání
Důležitý den nástupu
U data nástupu do zaměstnání bych se rád trochu zastavil. Smlouva může být podepsána kdykoli před faktickým začátkem zaměstnání, proto musí být ve smlouvě jasně uvedeno, kdy zaměstnání začíná. Dokonce to nemusí být uvedeno kalendářním datem, ale například skutečností, která v budoucnu nastane. Například zaměstnání může vzniknout dnem složení závěrečné zkoušky a podobně. Den nástupu je také důležitý v tom, že od tohoto data za nás zaměstnavatel platí sociální a zdravotní pojištění. O tom píšu níže v článku.
Pracovní poměr začne i v případě, pokud do práce nenastoupíte. Může to být třeba z důvodu nemoci nebo jiné překážky. Je ovšem potřeba neprodleně o této skutečnosti zaměstnavatele informovat.
Další náležitosti
Pracovní smlouva může obsahovat další důležité náležitosti. Mělo by nás zajímat, zda smlouva obsahuje sankce za neplnění úkolů, nebo zda jsme přijati na tzv. zkušební dobu. Smlouva by měla také obsahovat datum výplaty, tj. den, kdy budou peníze připsány (nikoliv odeslány) na vašem účtu. Číslo účtu by také mělo být ve smlouvě uvedeno .
Zkušební doba
Často se stává, že je pracovně-právní vztah uzavřen na dobu neurčitou, ale se zkušební dobou, a to v trvání až tři měsíce. Co to v praxi znamená? Zaměstnavatel si nechává zadní vrátka pro případ, že by s vámi chtěl zaměstnanecký poměr bez potíží ukončit. V této době má právo bez udání důvodu ukončit pracovní poměr se zaměstnancem, tuto skutečnost mu však musí oznámit písemně. Nevyžaduje se souhlas zaměstnance. Pro zaměstnance má zkušební doba pouze tu výhodu, že ukončí-li pracovní poměr, není vázán žádnou výpovědní lhůtou.
Nezbytné doklady při nástupu
Před nástupem do zaměstnání si zkontrolujte doklady totožnosti (občanský průkaz nebo platný cestovní pas – ne řidičský průkaz) a připravte si kartičku zdravotní pojišťovny. Pokud jste již při studiu chodili do práce, pak si nezapomeňte u bývalého zaměstnavatele vyžádat zápočtový list. Velmi vhodné je také vzít doklad o ukončení studia (maturitní vysvědčení, diplom).
Mzdový výměr
Často bývá součástí pracovní smlouvy i mzdový výměr. Ten přesně definuje výši odměny, na kterou má zaměstnanec nárok při splnění svých pracovních povinností. Většinou se jedná o základní měsíční mzdu nebo o hodinovou sazbu (při časově odměňované práci). Může zde být uvedena i výše roční prémie, které může zaměstnanec dosáhnout (motivační složka).
Zaměstnanecké benefity
Benefit je určitá forma mzdy, většinou nepeněžní povahy, kterou zaměstnavatel po splnění určených podmínek zaměstnanci poskytuje. Dnes se na trhu práce vyskytuje velké množství různých benefitů, ale existují dva, které jasně vedou – stravenky a penzijní připojištění.
Na prvním místě je to příspěvek na penzijní připojištění. Tuto formu benefitu nabízí přes 20% českých zaměstnavatelů. Většinou se jedná buď o konstantní měsíční příspěvek, nebo určitou poměrnou část z hrubé mzdy (1-2%). Pokud váš budoucí zaměstnavatel tuto výhodu nabízí a vy zatím nemáte uzavřeno penzijní připojištění, je na čase o něm vážně uvažovat. Každý měsíc vám totiž budou unikat nemalé finanční prostředky. A kdy jindy začít myslet na penzi, než na začátku prvního zaměstnání?
Populárnější než penzijní příspěvky jsou ještě v současné době stravenky. Zaměstnavatel tak většinou řeší problém stravování zaměstnanců. Každý měsíc rozdá za odpracované dny určitý počet poukázek na potraviny a nápoje. U mnoha zaměstnavatelů se setkáte i se „závodní kuchyní“.
Za stravenkami a „penzijkem“ následuje celá řada dalších benefitů. Může jít o možnost užívání služebního auta, mobilní telefonu, notebooku atd. Zaměstnavatel může pořádat celopodnikové dovolené, rozdávat různé flexi passy a další poukázky.
Za zaměstnanecký benefit lze považovat i nastavení reálných individuálních cílů u každého zaměstnance. Ty vedou k jeho vyšší motivaci, pracovnímu nasazení a tím i k vyšší finanční odměně.