V dnešní době se často budují hustě uspořádaná města. Je tam všechno po ruce a lidé to nemají daleko do práce. Problém je ale v tom, že v takových městech je velká nouze o prostor, která vede k velkému nárůstu cen za bydlení či nájmy. Kvůli tomu se pak rozevírají nůžky nerovnosti mezi obyvateli.
V řadě oblastí světa se v dnešní době objevují hustě uspořádaná města, v nichž lidé žijí a pracují v těsné blízkosti. Podle nového výzkumu britských ekonomů z London School of Economics and Political Science (LSE) je takové uspořádání ekonomicky výhodné, ale zároveň vede k vyšší nerovnosti mezi lidmi v takových městech.
Nahloučená města bezpochyby nabízejí celou řadu výhod. Je tam dobrá šance na vyšší produktivitu a na větší počet inovací. Všechno je tam blíž, takže lidé mají kratší a jednodušší dojíždění. Obyvatelé mají dostupnější služby, jak soukromé, tak i veřejné. Výhodou je i nižší uhlíková stopa takových měst.
Na druhou stranu, hustě vystavěná města mají i své nevýhody. V takových městech bývá nouze o prostor. Bydlení je proto oproti jiným městům dražší a právě to je hlavní příčinou rozevírajících se nůžek nerovnosti v nahloučených městech. Špičkoví zaměstnanci mají užitek z vyšších mezd, zatímco ti méně zdatní zaměstnanci, nájemníci, a také ti, kteří si kupují první bydlení, mají velký problém s cenami za bydlení. Proto jsou pro ně nahloučená města méně atraktivní.
Nezanedbatelnou stinnou stránkou hustě vybudovaných měst je také problematická dopravní situace s častými zácpami. Kvůli tomu jsou obyvatelé těchto měst vystaveni většímu znečištění, což se podepisuje na jejich zdraví. Jak ukazují výzkumy z poslední doby, více znečištěné ovzduší často znamená vyšší úmrtnost.
Autoři studie dali dohromady výsledky celkem 180 předchozích výzkumů, a také nová data, aby zhodnotili celkový dopad uspořádání města na jeho ekonomiku. Dospěli přitom k závěru, že navzdory uvedeným nevýhodám má husté uspořádání města v rozvinutém světě zřejmě celkově pozitivní vliv. Pokud jde o města v méně rozvinutých zemích, tak tam jsou jak výhody, tak i nevýhody hustě uspořádaných měst ještě větší a rozhodně méně prozkoumané, než v rozvinutých státech. Dopady uspořádání měst na jejich ekonomiku v rozvojových zemích jsou kvůli tomu méně zřetelné.
Podle předpovědí OECD bude v roce 2050 žít ve městech téměř 70 procent lidstva. Zároveň se ukazuje, že ve většině zemí světa mají úřady sklony stavět spíše hustě uspořádaná města. Proto bude velmi důležité i do budoucna sledovat vliv uspořádání měst na jejich provoz a v neposlední řadě i na životy jejich obyvatel. Úřady a zejména tvůrci plánů výstavby by měli brát na zřetel, že existuje těsný vztah mezi ekonomickou efektivitou a nerovností obyvatel.
Zdroj: London School of Economics and Political Science (LSE)