Nejvzdálenějšími objekty lidstva jsou sondy Voyager 1 a 2, které už letí vesmírem více než 40 let a dostávají se na okraj naší Sluneční soustavy, kde se nachází heliosféra. Právě ta je velkou neznámou, protože ji nelze jednoduše analyzovat ze Země a je nutná sonda s měřícími přístroji. Vzdálenost od Země je ale obrovská a Voyagery mají poměrně staré vybavení na to, aby poskytly podrobnější informace.
NASA má tak v plánu vyslat ze Země zcela novou mezihvězdnou sondu, která by byla speciálně upravená tak, aby dosáhla vysoké rychlosti a dostala se tak do heliosféry a dál mnohem rychleji.
Dle současných plánů se počítá s tím, že by sonda měla hmotnost kolem 770 kg, přičemž její rychlost by byla vyšší než 160 tisíc kilometrů za hodinu. Takovou rychlost není možné vyvinout pomocí současných raket, takže se opět počítá s gravitačním prakem, podobně jako tomu bylo u Voyagerů.
Díky takto vysoké rychlostí by sonda zvládna urazit přibližně 150 miliard kilometrů za „pouhých“ 15 let, což je několikanásobně rychleji, než v případě Voyagerů, které za zmíněných 40 let urazily kolem 20 miliard kilometrů vesmírným prostorem.
Protože projekt ještě nebyl schválen (spuštění lze očekávat až kolem roku 2030), je ještě poměrně dlouhá doba na přípravu a pokrok v oblasti technologií. I přes to lze už teď říci, že taková sonda by obsahovala neuvěřitelně moderní výbavu z pohledu senzorů, které se v posledních letech výrazně posunuly. Nesmíme totiž zapomínat, že Voyagery byly vyslané v 80. letech, kdy teprve přicházel nástup počítačů a senzory byly primitivní a nepřesné.