Ještě před pár lety se zdálo, že je vesmír pasé. Zlaté časy vesmírného objevování 60. a 70. let byly dávnou minulostí a počet odpalů satelitů do vesmíru klesl ze 40 ročně na konci 90. let na méně než 20.
Podobně na tom byl i zájem veřejnosti, kdy o Mezinárodní vesmírné stanici většina lidí tušila pouze to, že kdesi shora shlíží na naši modrou planetu. To se však před pár lety začalo měnit. Nyní počet odpálených raket, satelitů a vesmírných společností roste závratným tempem. Vesmírný návrat může být zajímavý nejen kvůli svým technologickým příslibům, ale i z investičního hlediska. Nové vesmírné společnosti na burze vytvářejí zajímavé investiční příležitostí, které díky extrémně perspektivním vyhlídkám tohoto odvětví nabízejí potenciální zněkolikanásobení původní investice. Co, či spíše, kdo, stojí za zmrtvýchvstání vesmírného objevování?
Musk. Právě Elon Musk a jeho společnost SpaceX z velké části oživily zájem o vesmír. Bylo to Muskovo sebevědomé, až arogantní prohlášení před americkým kongresem v roce 2014, které pomyslně odstartovalo novou éru vesmírných závodů. Musk se tehdy nechal slyšet, že by byl se SpaceX schopen dodávat Mezinárodní vesmírné stanici zásoby za zlomek nákladů tehdejších zásobovatelů Boeingu a Lockheed Martinu. Boeing a Lockheed Martin patřily mezi malou hrstku společností, které z vesmírného podnikání generovaly tržby. Nyní je situace dramaticky odlišná. Kromě SpaceX se na vesmírném podnikání snaží zbohatnout celá řada firem. Za zmínku stojí společnost Virgin Galactic vlastněna britským miliardářem Richardem Bransonem, která zprostředkovává turistické lety do vesmíru, či Rocket Lab – novozélandský start-up, který v současnosti čerpá většinu svých tržeb z odpalování satelitů do vesmírů. Má však ambiciózní plány na vytvoření tzv. satellite as a service business modelu. Ten by měl fungovat tak, že by si společnost do vesmíru sama odpalovala satelity, jejichž služby by následně pronajímala pozemským zájemcům.
Nastávající vesmírná éra se ale od té z minulého století podstatně liší. Pryč jsou časy, kdy hlavní roli hrály vládní vesmírné agentury a výzkum ze svých daní platili především daňoví poplatníci. Dnes je hlavním hnacím motorem soukromý kapitál a vidina budoucích zisků. To pro vesmírné nadšence může být zklamání. Je totiž nepravděpodobné, že bychom se dočkali ohromných projektů, které by se svou nákladností a symbolickým významem vyrovnaly původnímu letu na Měsíc. Pro lidstvo jako takové se ale jedná spíše o výhodu. Namísto projektů, pro něž byly praktické přínosy spíše druhořadým zájmem, bude směr budoucí vlny vesmírných dobrodružství diktovat především to, jaký zisk projekty slibují. Projekty sice nebudou zdaleka tak pompézní, nicméně jejich přínosy by měly být v mnoha ohledech prospěšnější a užitečnější.
Satelitní souhvězdí
Změna je patrná i na tom, že dnešní hlavní vesmírný „závod“ není veden o přistání na Měsíc, nýbrž o vytvoření tzv. megakonstelace. Když odhlédneme od plánu přistát na Marsu, od kterého jsme v současnosti stále velmi daleko, jsou právě megakonstelace těmi nejambicióznějšími vesmírnými projekty dneška. A právě o jejich vytvoření usiluje i SpaceX, společně s konkurenty - firmou Blue Origin vlastněnou majitelem Amazonu, Jeffem Bezosem, či novozélandská společnost Rocket Lab. Co si ale pod pojmem megakonstelace vůbec představit?
Megakonstelace je vlastně „souhvězdí“ několika stovek satelitů, které vzájemně spolupracují. Nezdá-li se Vám projekt příliš vzrušující, není se čemu divit. Skutečně se nejedná o projekt s podobnou pompou jako mělo přistání na Měsíci či vyslání prvního člověka do vesmíru. Přínosy takového projektu jsou však nepopiratelné. Díky své spolupráci by satelity mohly například pokrýt celou zeměkouli vysokorychlostním internetovým připojením. To by byl pro celé lidstvo obrovský skok, především pak pro téměř polovinu lidské populace, která dosud nedisponuje internetovým připojením. Megakonstelace by také mohly pomoci zpřesnit globální navigační systémy a výrazně zlepšit jejich funkčnost v odlehlých oblastech. Celkově by tak přispěly ke zvýšení efektivity dopravy a snížení její energetické náročnosti. Přestože tvorbu megakonstelací brzdí značné kapitálové náklady a regulační problémy, je jejich potenciální hodnota pro lidstvo obrovská a pouze dokazuje, že dnešní éra vesmírných objevů může být pro život na Zemi ještě přínosnější než ta minulá.
Firmy však k tvorbě megakonstelací nevedou v první řadě altruistické cíle a myšlenky na zlepšení lidského života. Hlavní motivací jsou, jak už to tak bývá, peníze. Megakonstelace totiž díky široké škále služeb, které budou schopny nabízet, slibují extrémní profitabilitu., Podobně lukrativní by mohla být i další pod-odvětví dnešních vesmírných závodů. Ať už se jedná o správu satelitů, vesmírný turismus či odpalování raket, potenciální zisky z těchto služeb jsou obrovské a podnikavý investor si tak může klást otázku, jak na tomto trendu vydělat.
Je libo investovat do vesmíru?
Ještě před pár lety by odpověď na tuto otázku hledal velmi složitě, jelikož většina vesmírných společností se nacházela v soukromých rukou. V posledním roce se však situace díky tzv. Special Purpose Acquisition Companies (SPAC) rapidně změnila. SPAC totiž značně urychlují a zjednodušují proces vstupu společností na burzu, jelikož společnostem umožňují stát se veřejně obchodovatelnými i bez provedení tzv. Initial Public Offering. Díky těmto „krycím“ společnostem v poslední době na burzu vstoupilo velké množství vesmírných společností a srovnatelné množství by je mělo v následujících měsících následovat. Z otázky „zda“ je vůbec možné své peníze do vesmíru investovat, se nyní stala otázka „kam“ přesně je uložit.
Nabízí se investice do ETF fondu, který vlastní více vesmírných akcií a minimalizuje tak riziko. Nejlepší možností se jeví být ARKX, vedený společností Ark Invest, která se díky své sázce na inovativní technologické společnosti minulý rok stala nejvýdělečnější investiční společností vůbec. Pro investory, kteří se nebojí své investice více koncentrovat se pak jako perspektivní zdá být výše zmíněná společnost Rocket Lab. Ta by se dala popsat jako mladší bratranec SpaceX, se kterým soutěží jednak v odpalování raket, ale i v budování své megakonstelace. Se svými raketami, které jsou menší a nabízejí tak flexibilnější možnosti odpalu, však cílí na jinou klientelu než SpaceX a měla by tak být úspěšná i přes určitý technologický náskok jejího většího konkurenta. Společnost plánuje vstoupit na burzu v druhé části tohoto roku fúzí se SPAC Vector Acquisition Corporation. Po fúzi by se měla obchodovat pod symbolem RKLB.
Ať už se investor pokusí na novém vesmírném boomu vydělat jakýmkoliv způsobem, je jasné, že možné zisky jsou díky očekávanému raketovému růstu obrovské. Zároveň ale na sebe bere značné riziko toho, že se akcie vybraných firem kvůli regulačním tlakům, konkurenčnímu souboji či selhání klíčových technologií stanou téměř bezcenné. Odlišná je však situace pro lidstvo jako celek. To by mělo z nadcházející éry vesmírných závodů těžit díky urychlení technologického pokroku, zdokonalení stávajících služeb jako je internet či navigační systémy nebo růstem nabídky služeb naprosto nových, jako je vesmírný turismus. Z hlediska vesmírného objevování nás tak bezesporu čeká nejzajímavější období přinejmenším od 70. let minulého století.