Češi a pivo. Spojení, které má ve světě zvuk. Ne nadarmo vypijeme v přepočtu na jednoho obyvatele nejvíce piva na světě. Až donedávna bylo zvykem si pivo pořádně vychutnat v restauraci jako čerstvě natočené, ale časy se mění. Češi chodí do hospod stále méně a raději pijí pivo doma. Jenže, kdo by se chtěl táhnout s plnou basou lahváčů, když máme PET lahve?
Podíl PETek roste
Je to tak. Podle posledních průzkumů chodí Češi do hospod stále méně a méně a v souvislosti s tímto faktem roste prodej piva v obchodních řetězcích. Překvapivě však větší nárůst zaznamenalo pivo prodané v PET lahvích na úkor klasických skleněných lahváčů. Ještě před deseti lety naprosto nemyslitelná věc. Jedním z důvodů je cena. Balené pivo bude vždy levnější, než to točené. Otázka je, proč je ale cena tak diametrálně rozdílná?
V hospodě kupujete službu
Když si koupíte pivo v supermarketu, tak pořídíte jen samotný výrobek, který si odnesete domů ke spotřebě. V restauračním zařízení si kromě vlastního piva kupujete služby s tím spojené. Z toho pramení rozdílnost ceny a ekonomické důvody tak ženou pivaře spíše do obchodních řetězců. A takový pivař stojí před otázkou. Koupit tři skleněné lahve, nebo jednu velkou PETKu, kterou stejně za večer vypije? Začíná vyhrávat plast, je levnější a nemusí se za něj platit záloha. V současné době se odhaduje podíl „plastového“ piva na šest procent celkového prodeje tekutého chleba.
Nový fenomén – limonádové pivo
Že se kultura pití piva zvolna mění, dokazuje i nový trend, který nasadilo tzv. limonádové pivo, neboli rádler. To je vlastně nápoj, který vznikne smícháním světlého piva a ovocného koncentrátu. Když se loni na trhu objevil první nesmělý pokus tohoto typu s pivem mixovaným citrónem, šlo spíše o zajímavý výstřelek, ovšem úspěch byl nečekaný.
Inspirovány loňským úspěchem citronového pivního mixu začaly loni uvádět nízkoalhoholické nápoje vzniklé smícháním světlého piva a ovocného koncentrátu na trh další velké pivovary. Podle údajů společnosti Nielsen dosáhl podíl pivních mixů prodávaných v maloobchodní síti pěti procent. Odhady pivovarníků loňské produkce tohoto druhu nápoje mluví až o 500 000 hektolitrech. To představuje asi tři procenta celkového prodeje piva. A další růst se očekává. V dalších pivních zemích, jako je Rakousko a Německo, už podíl rádlerů dosáhl deseti procent.
Ekonomická krize pomohla k diverzitě
Odborníci se shodují na tom, že ekonomická recese přinutila pivovary bojovat o své zákazníky. Na trhu se tak objevila řada speciálů, dříve naprosto nemyslitelných. A první, kdo takto zareagoval, byly malé pivovary, které ekonomický pokles zasáhl nejcitelněji. Musely přijít s něčím novým. Začaly nabízet nová speciální piva nejen pro tradiční pivaře, ale cílily i na zcela nové zákazníky. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat a dnes i velké pivovary nabízejí řadu speciálů.
Na trh tak vstoupil například Litovelský Gustav 13° speciál. Hanušovická Holba nabízí polotmavý Širák, jehož stupňovitost se udává na 13,51. Přerovský Zubr to dotáhl až na 14°svým Maxximem. Pivní speciály jsou zajímavým spestřením nabídky a restaurátoři je většinou vítají a na podávání některého ze speciálů lákají nové zákazníky.
Také minipivovary jsou dnes velmi populární, ale v objemu výroby a prodeje piva zatím tvoří výraznou menšinu proti velkým pivovarům. Ačkoli jejich počet přesahuje 150, podílí se na trhu necelým jedním procentem.