Jelikož vám pravidelně přinášíme zajímavosti z oblasti vědy a techniky a píšeme o nových technologiích, je také více než vhodné zmínit se o právní ochraně vynálezů. Pro rozhovor na toto téma není kompetentnější osoby, než samotného předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví, Josefa Kratochvíla, který exkluzivně pro EkonTech.cz zodpověděl otázky na téma spolupráce s vysokými školami, vývoje zájmu o patentovou ochranu a mnoho dalších.
Pane předsedo, řekněte nám prosím ve stručnosti, co je předmětem působení Vašeho úřadu?
Úřad průmyslového vlastnictví rozhoduje o poskytnutí nebo odepření právní ochrany zejména na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory a ochranné známky. Vede rejstříky těchto předmětů průmyslových práv, řeší případy sporné a odvolací.
Součástí Vašeho úřadu je i Institut průmyslově právní výchovy, kde umožňujete absolventům středních a vysokých škol absolvovat dvouleté studium. Co studium obnáší a jaké jsou možnosti jeho využití na trhu práce?
Institut průmyslově právní výchovy má 50ti letou tradici a více než 3 300 absolventů. Dvouleté specializační studium obnáší výuku v rozsahu 320 hodin, semestrální zkoušky a zápočty, a závěrem i obhajobu odborné práce s cílem poskytnout posluchačům co nejširší přehled o ochraně průmyslového vlastnictví a průmyslově právních informacích. Posluchači se seznámí se zabezpečením ochrany předmětů průmyslových práv a řízením o přihláškách vynálezů, užitných i průmyslových vzorů a ochranných známek na národní, unijní i mezinárodní úrovni. Naši absolventi uplatní znalosti v patentových i advokátních kancelářích, na školách, ve vědeckých a výzkumných institucích, centrech transferu technologií a inovativních firmách.
Ve výroční zprávě roku 2012 se mimo jiné zmiňujete o rozsáhlé spolupráci s vysokými školami. Setkávají se tyto kampaně se zájmem studentů?
Úřad spolupracuje s vysokými školami při zajištění výuky základů oboru ochrana průmyslového vlastnictví, pořádá exkurze studentů v sídle úřadu, přednášky a semináře ve školách.
Zájem studentů o problematiku průmyslových práv závisí do značné míry na přístupu a zkušenostech lektorů, úřad proto pro uvedené účely využívá své nejzkušenější pracovníky, kteří mají i dlouhodobou lektorskou a publikační praxi.
„Naše Metropolitní univerzita Praha vyučuje průmyslové vlastnictví jako samostatný obor bakalářského, magisterského i doktorského studia. S Úřadem průmyslového vlastnictví máme od samého začátku ty nejlepší zkušenosti a vztahy. Napomáhá nám i v navazování spolupráce při výuce se Světovou organizací duševního vlastnictví v Ženevě, s Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ve španělském Alicante a Evropským patentovým úřadem v Mnichově,“ komentuje vzájemnou spolupráci prof. Ladislav Jakl, garant oboru.
Dle údajů ČSÚ podaly veřejné vysoké školy za loňský rok 205 patentových přihlášek. První místo získalo České vysoké učení technické s počtem 43 přihlášek. Jsou tato čísla uspokojivá? Jak si vedou české vysoké školy v porovnání s dalšími státy?
Nejvíce patentových přihlášek podávají univerzity v USA. Patentová aktivita našich univerzit a vysokých škol technického směru se v poslední době zvyšuje. Důležité je, aby podáním přihlášky se žádostí o udělení národního patentu či zápis českého užitného vzoru jejich snažení nekončilo. Mnohem významnější je úspěch při prodeji licence, popřípadě jiná forma reálného zhodnocení jejich vynálezu. Češi zatím dost nedoceňují výhody, které jim může přinést systém založený Smlouvou o patentové spolupráci. Stačí podat mezinárodní patentovou přihlášku, a získáte navíc takřka dva roky často tak potřebné pro obchodní jednání, vyhledávání partnerů a zájemců o vaše řešení, aniž byste přišli o prioritu a aniž byste museli hned investovat do obecně nákladné patentové ochrany v zahraničí.
Ing. Petr Kosák, vyučující komercionalizaci vědy a výzkumu na VŠB – TUO, která s ÚPV ve vzdělávací i informační rovině spolupracuje, vyjádřil svůj názor, proč s počtem podaných patentových přihlášek například za našimi západními sousedy hodně zaostáváme: „Podle mě je to dáno jak celkově se zvyšujícím tlakem a požadavky na podnikatele i výzkumníky, kteří pak na takové věci už nemají peníze a čas (což je dosti krátkozraké), tak i obecnou neúctou k právům duševního vlastnictví, která v této zemi panuje. Stačí se někdy podívat na pozici ČR ve světových žebříčcích nelegálního kopírování.“
Váš úřad pracuje s množstvím různých databází. Existuje nějaká světová databáze, kde je zahrnuta většina všech patentů, užitných vzorů?
Jednoznačně největší pokrytí má databáze ESPACENET spravovaná Evropským patentovým úřadem, která obsahuje dnes již přibližně 80 milionů zveřejněných patentových přihlášek a udělených patentů (od roku 1836 do současnosti) z 90 států a mezinárodních organizací.
Je přístupná na Internetu zdarma a jejím prostřednictvím lze vyhledávat špičková technická řešení v jakémkoli oboru techniky. Přitom pouze ani ne 30 tisíc těchto řešení je na našem území patentově chráněno!
Jaký je dlouhodobý vývoj v přihláškách patentů a užitných vzorů v České republice? Můžeme zde sledovat korelaci s vývojem ekonomiky ČR?
V posledních několika letech stoupá počet přihlášek vynálezů a užitných vzorů podávaných tuzemskými subjekty. Oproti loňsku jsme na tom zatím u přihlášek vynálezů lépe o 13 %, a to dokonce i u přihlášek mezinárodních, kde si zvýšení ceníme nejvíce.
Jelikož se však pohybujeme stále, bohužel, v poměrně nízkých číslech, lze dlouhodobý trend zatím rozpoznat jen obtížně.