Pandemie na mnoha místech světa uzavřela vysokoškolské učebny. Výuka se přesunula do online prostoru a spolu s ní i zkoušky. Na novou situaci reagují přednášející i studenti. Týká se to i chování při online zkoušení, které přináší nové výzvy. Zásadní bude proměnit krizi v příležitost a posunout vysokoškolskou výuku směrem k postcovidovému světu.
V době pandemie covid-19 se proměňuje řada aspektů každodenního života. Týká se to i studia vysokoškolských studentů, a také jejich zkoušek. Studium se v řadě případů odehrává v online podobě, stejně jako zkoušení, což přináší nové výzvy pro samotné studenty i pro přednášející. Přímo před našima očima dochází ke stále většímu pnutí mezi světem online výuky a každodenním životem studentů.
Jak uvádějí Linda Rowan a Fiona Murray z novozélandské Massey University, díky nové situaci se i podvádění při zkouškách stává komplexnější záležitostí. Zároveň to přináší důsledky pro hodnotu a pověstvysokoškolského studia, stejně jako pro vnímání učení a zkoušek studenty.
Tradiční písemné zkoušky studentů probíhají v posluchárnách, kde jsou studenti pod dohledem, ústní zkoušky zase probíhají „z očí do očí“ mezi studentem a přednášejícím. Pandemie to všechno v řadě případů změnila. Pro řadu studijních oborů a programů, kde výuka probíhala tradičním způsobem, to přineslo krizi, související s nutností přejít na online styl výuky a zkoušek.
Podle zkušeností novozélandských přednášejících se během pandemie nejprve příliš nepodvádělo. Všichni měli dost starostí s tím, aby se vyrovnali s krizí. Studenti po celém světě ale již mnohokrát prokázali, že jsou velmi vynalézaví, a že se dovedou pohotově přizpůsobit nové situaci. Zároveň je ale otázkou, co vlastně při online výuce považovat za podvádění a co za inovativní přístup k výuce. Pokud studenti navzájem spolupracují, diskutují problémy, navrhují důmyslná řešení a prezentují výsledky svých postupů, i když jde o inovace v podvádění, není to vlastně to, co bychom po nich měli chtít?
Vše nasvědčuje tomu, že se vysokoškolské zkoušky i další aktivity v řadě případů budou muset změnit či vyvinout, aby držely krok s rychle se měnícím světem. Pandemická krize by se tím pádem mohla změnit v příležitost posunout vysokoškolskou výuku dál, aby studenti lépe obstáli ve světě, který na ně čeká. Nejde samozřejmě o adoraci podvádění, ale o to, abychom nasměrovali energii, která se mezi studenty objevuje, a kterou by mohli využít k řešení problémů, ať už modelových, či v reálném životě.