Pandemie má dopad na životní prostředí, zásadní změny ale nečekejme

Pandemie nového koronaviru, která naplno propukla téměř před rokem, proměnila každodenní život po celém světě. Samotnou planetu, jež v posledních dekádách prochází následkem lidské činnosti téměř nevratnými změnami, nevyjímaje. Jak zmiňují Rume a Islam z Jahangirnagar University v Bangladéši ve své studii publikované v září minulého roku, pandemie přímo i nepřímo ovlivňuje lidské životy a světovou ekonomiku, což má nakonec dopad i na životní prostředí a klima.

Oba vědci ve své studii shrnují, jaké pozitivní i negativní dopady měla pandemie na planetu a její klima. Stejně jako například i Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své zprávě vydané v loňském listopadu. Jaké dopady pandemie na životní prostředí jsou zmiňovány nejčastěji?

Co se zhoršilo?

Mezi negativní dopady patří především zvýšené množství biomedicínského odpadu. Světová zdravotnická organizace v počátečních měsících pandemie odhadovala, že v globálním boji s virem se měsíčně ve zdravotnictví spotřebovalo 89 milionů roušek, 76 milionů ochranných rukavic a 1,6 milionu ochranných brýlí. Vezmeme-li však v úvahu potřebu nosit ochranu obličeje i mezi širokou veřejností, čísla jistě výrazně narostou. Výzkum, který vedl Plastic Waste Innovation Hub pod University College London ukázal, že kdyby každý člověk ve Spojeném království použil jednu jednorázovou roušku denně, ročně by celá země vyprodukovala 66 tisíc tun plastového odpadu.

Zdravotnický odpad vzniklý po použití těchto jednorázových pomůcek se hromadí a zahlcuje zemi i oceány. Plastové materiály použité na jejich výrobu jsou extrémně dlouhotrvající, a vyhozené roušky tudíž ekosystémům způsobují podobné problémy jako jakékoliv jiné plasty odhozené v přírodě. Navíc s potenciálním rizikem přenosu nakažlivého viru.

Řešením pro širokou populaci mohou být opětovně použitelné roušky, i u nich je ale třeba dát si pozor – zejména na to, jakým způsobem je čistíme. Podle již zmíněné britské studie mají nejnižší roční dopad na životní prostředí látkové (znovu použitelné) roušky bez jednorázových filtrů, prané v pračce. Naproti tomu roušky prané v ruce jsou odhadované jako nejméně ekologické, a to kvůli použitému množství vody a čistících prostředků. Překvapivě je tak celkový environmentální dopad u těchto roušek ještě vyšší než u jednorázových.

Pandemie ale zvyšuje spotřebu plastů a tvorbu odpadu i nepřímo. Kvůli nejrůznějším vládním opatřením například lidé více nakupují zboží online, restaurace zase vydávají jen jídlo s sebou, a vlastní kelímek na kávu část podniků také netoleruje. To vše vede ke zvýšené produkci, konzumaci i nutnosti likvidace jednorázových obalů, často plastových.

EEA ve své zprávě upozorňuje i na prudký pokles ceny ropy způsobený nižší ekonomickou aktivitou. V porovnání s recyklovaným plastem je tak pro výrobce levnější používat materiály z fosilních zdrojů. Proces recyklace navíc v mnoha zemích kvůli pandemii stagnuje.

Co se zlepšilo?

Pandemie ovlivnila klima i pozitivně. Nejrůznější restrikce vedoucí k poklesu výrobní činnosti a nižšímu objemu transportu – hlavně leteckého – do určité míry zlepšily kvalitu ovzduší, a to zejména v nejvíce znečištěných metropolích. Jen emise skleníkových plynů v loňském roce celosvětově poklesly o 7 %, a ve většině evropských zemí, které na jaře zavedly lockdown, se výrazně snížila koncentrace oxidu dusičitého (NO2), produkovaného zejména silniční dopravou.

S tím souvisí i pokles hladiny hlukového znečištění, zejména ve větších městech. EEA odhaduje, že hladiny hluku, obvykle související s hladinou NO2 v ovzduší, během lockdownu značně klesají.

Pozastavení průmyslové výroby i námořní dopravy dále snížilo znečištění vody. Nima Pahlevan, výzkumník z Goddardova kosmického střediska zabývající se studiem vlivu pandemie na kvalitu vody ve světě, skutečně objevil, že na některých místech – například v newyorském Manhattanu – znečištění vodních toků kleslo: „Voda na území západního Manhattanu je čistší, protože v průběhu lockdownu do Manhattanu dojíždělo méně lidí,“ uvádí pro web NASA. Podle dat ze satelitu se během pandemie na úseku řeky Hudson protékající městem snížilo zakalení o více něž 40 %.

V neposlední řadě také díky pandemii ubylo turismu, což přispívá k alespoň částečné obnově ekosystémů v místech dříve přehlcených lidmi a jimi produkovaným znečištěním.

Bude to stačit?

Navzdory určité redukci znečišťujících složek v ovzduší i ve vodě se nezdá, že by docházelo k zásadnějšímu pokroku. Snížení emisí bylo poměrně malé, a například koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře se stále zvyšuje – i v minulém roce dosáhla rekordního čísla. Rok 2020 byl navíc nejteplejším od roku 2011, teploty tedy stále rostou.

„Klimatickému systému trvá desetiletí dohnat to, co se teď děje v atmosféře. Ten současný globální teplotní trend je vlastně produktem skleníkových plynů, které byly v atmosféře před 30 lety. A bude to tedy trvat dalších 30 let, než se klima přizpůsobí dnešní koncentraci plynů v atmosféře,“ uvádí pro web euronews.com Maxx Dilley ze Světové meteorologické organizace.

I krátkodobé změny k lepšímu, které pandemie přinesla, navíc nebudou trvalé – v momentě, kdy se opatření vrátí k normálu z dob před pandemií, ani toto zlepšení nevydrží, míní například Nima Pahlevan.

K obrácení směru, jakým se klimatická změna po dekády ubírá, tak pandemie zřejmě stačit nebude. Současná situace ale přece jen ukázala, že se v boji dokážeme semknout – možná tak bude inspirovat i ke zvládnutí klimatické změny, což bude podle mnohých úkolem ještě důležitějším.

• Společenská odolnost závisí především na odolnosti životního prostředí

• Ztráta biodiverzity a intenzivní potravinový systém zvyšují pravděpodobnost přenosu nemocí ze zvířat na člověka 

• Faktory jako kvalita ovzduší, často spojené se sociálními nerovnostmi, ovlivňují průběh a následky COVIDU-19

• Zvýšená závislost na jednorázových plastech a nízkých cenách ropy vyplývající z vládních opatření má nepříznivé důsledky

• Lockdowny mají určité krátkodobé pozitivní dopady na životní prostředí – hlavně z hlediska kvality ovzduší; jsou ale jen dočasné

Zdroj: eea.europa.eu