Chladná náruč noci dne 16.října 1972 naposledy objala dopravní prostředek, jímž se mohli Pražané vozit téměř 35 let. Do smíchovské vozovny 14 minut po půlnoci zajel poslední pražský trolejbus a uzavřel tak jednu kapitolu hromadné dopravy v hlavním městě. Bude někdy opět otevřena?
První byla Hanspaulka
Trolejbus se v Praze objevil v roce 1936, a to na první lince ze střešovické vozovny přes Ořechovku a Hanspaulku ke kostelu U Matěje. Trasa nebyla zvolena náhodně, trolejbus nejvíce uplatní své výhody v členitém terénu, který jinak autobusům dělá potíže, a tak první „tykadlák“ stoupal v Praze do kopce na Hanspaulce.
Další kopcovitou oblast, kterou trolejbusy dobyly, byla část Malvazinek, kudy od roku 1939 projížděl trolejbus od Anděla k Waltrově továrně v Jinonicích. Další rozvoj trolejbusové sítě utnula druhá světová válka.
Léta šedesátá – vrchol
Od padesátých let začal bouřlivý rozvoj trolejbusů v pražských ulicích a vrchol provozu byl dosažen v roce 1963, kdy trolejbusy přepravily 48 miliónů cestujících a celková délka trolejbusových tratí byla 62 kilometrů. Pak ovšem nastal zlom a prudký úpadek tohoto typu cestování. Od trolejbusů se začalo postupně upouštět.
Důvody ekonomické a politické
Co vlastně způsobilo konec trolejbusů v Praze? Jaké důvody vedly k tomuto historickému rozhodnutí? Byly dvojího typu: ekonomické a politické.
Po druhé světové válce byl velký nedostatek pohonných hmot a trolejbus tak byl alternativou autobusu. Uhlí jsme přece jenom měli o poznání více než ropných produktů, a tak jsme mohli produkovat více elektřiny. V šedesátých letech začal příliv levné ropy ze Sovětského svazu a nedostatek PHM pominul. Ekonomicky výhodnějšími se stávaly autobusy.
Zajímavější je ale politický důvod konce trolejbusů. V šedesátých letech vrcholilo napětí ve studené válce a tehdejší komunistická vláda ve vší vážnosti chystala plány na evakuaci Prahy v případě vypuknutí války. K přepravě takového množství obyvatel pryč z města se nedají trolejbusy použít, a tak se jednoznačným favoritem stal autobus.
Posledním důvodem byly rozsáhle tehdejší přestavby širšího centra Prahy. Rozjela se stavba magistrály, podpovrchových tramvají a dalších velkých dopravních staveb, které si vyžadovaly permanentní výluky a přestavby trolejového vedení, což se ukázalo jako silně nepraktické a hlavně neekonomické. Osud trolejbusů byl zpečetěn.
Co dnes a zítra?
Praha o znovuzavedení trolejbusů neuvažuje. "V dlouhodobých strategických plánech Prahy a ani Dopravního podniku se neuvažuje o obnově trolejbusové dopravy. Obnovení by si vyžádalo značné investice do vozidel, vozoven, opravárenských kapacit a infrastruktury a přínosy obnovení trolejbusové dopravy by tyto vysoké náklady nevyvážil," vysvětluje vedoucí odboru strategického a investičního rozvoje dopravního podniku David Dohnal. Praha sází v elektrické trakci na kolejovou dopravu budováním metra a nových tratí trmavají.
Ani ekologické zaklínadlo elektrického provozu dnes už příliš nefunguje, dnešní autobusy jsou vybaveny nejmodernějšími motory, které splňují nejpřísnější emisní limity. Navíc, musíme si uvědomit, že elektřina se v trolejích neobjevuje sama a je ji nutno někde vyrobit. Tak se dopad na životní prostředí mezi trolejbusem a autobusem postupně stírá.
Zajděte se podívat na trolejbusovou konečnou
Trolejbusy tak v Praze můžeme obdivovat jen v prostorách muzea Městské hromadné dopravy v pražských Střešovicích. Ale pokud chceme nostalgicky zavzpomínat na trolejbusový provoz, nemusíme jenom do muzea. U zastávky Orionka nedaleko stanice metra Flora byl přebudován malý parčík na trolejbusovou konečnou. Až pojedete kolem, prohlédněte si ji a zkuste si představit pod nataženými trolejemi stát krasavce s tykadly…