Lidem „více vyhovuje“ mluvit s přáteli o manželských neshodách, duševním zdraví, závislosti, rase, sexu a politice než o penězích. Přesně to dokazují průzkumy finančních společností a organizací zabývajících se průzkumem trhu.
“Lidé neradi říkají, kolik vydělávají, například proto, že se tím poukazuje na nerovnost mezi nimi. Když se bavíme o tom, kdo kolik vydělává, kolik ho co stálo, na co má a nemá, najednou vynikne, že někdo je úspěšnější než ten druhý. A to nám vadí. Česká společnost je rovnostářská,“ říká v jednom z rozhovorů Eva Zamrazilová, česká ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady.
Někde hluboko v podvědomí máme zakotveno, že o penězích se mluvit nesluší, neměli bychom se na ně ptát druhých a toto téma si neseme jako jakési tabu. V dnešní materialisticky zaměřené době dává smysl nemluvit o platových podmínkách, pokud by to mělo způsobit rozbroje na pracovišti. Přeci jen lidé závidí a málokdo má takovou sebereflexi, aby přiznal, že kolega, který dělá na stejné pozici si oprávněně zaslouží vyšší platové ohodnocení.
Většinou pokud zaměstnanec pracuje ve firmě delší dobu, má částečně přehled, jaká je výše mzdy jeho kolegů, a navíc pokud kolegovi důvěřujeme, často s ním tuto informaci sdílíme. Mnoho firem však dává do pracovních a kolektivních smluv doložku o mlčenlivost ohledně mzdy. „Zákoník práce ani jiný právní předpis zaměstnanci výslovně neukládá mlčenlivost o výši příjmu. Zákoník práce nicméně ukládá zaměstnanci povinnost nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.” vysvětluje advokát Ondřej Preuss.
Výjimkou nejsou ani partneři, kteří neví kolik ten druhý vydělává. Tato skutečnost se většinou vyskytuje u více movitých lidí. Podle výsledků průzkumu České bankovní asociace o svých příjmech nehovoří většina respondentů ani s dětmi, což nepomáhá při zvyšování finanční gramotnosti. Přesto se však česká společnost začala v oblasti nakládání s financemi zlepšovat. Index finanční gramotnosti, který každý rok v rámci svého průzkumu měří Česká bankovní asociace, totiž dosáhl doposud nejvyšší hodnoty, a to 61 bodů ze 100.
Přitom transparentností platů můžeme přispět k menšímu rozdílů mezi muži a ženami. I proto chce Evropská komise pomocí nové směrnice přinutit zaměstnavatele, aby sdělovali svým zaměstnancům informace o platových nerovnostech. Společnosti a instituce, které bezdůvodné platové rozdíly nezačnou odstraňovat, mohou na základě navrhované směrnice o platové transparentnosti dostat pokutu.
Obecně lze říct, že mnoho lidí má potíže mluvit o penězích - ale ne všichni, ne ve všech situacích, a ne ze stejných důvodů. V tomto smyslu proto „peněžní tabu“ není tabu, nýbrž několik různých pohledů na otázku financí, každý na míru jinému sociálnímu kontextu.