Přinášíme rozhovor s Dr. Ing. Ralfem Brunkenem, který je vedoucím IT ve ŠKODA AUTO. Lákavé pracovní nabídky se nebál přijmout ani ve chvílích, kdy se to vůbec nehodilo. Má bohaté pracovní zkušenosti a po Německu a Indii ho přilákalo IT mladoboleslavské automobilky.
Vystudoval jste Technickou univerzitu v Braunschweigu. Byla to podle Vás správná volba?
Rozhodně. Sice tam byla přirozeně drtivá většina studentů – mužů, ale hned vedle byla pedagogická fakulta a také farmaceutická škola, takže na party jsem chodil spíš tam (smích). Poznal jsem tam i svoji skvělou manželku.
Byl jste tím „šťastnějším“ studentem, kterého rodiče při škole silně finančně podporují, nebo jste si musel na živobytí a studia vydělávat sám?
Neměl jsem bohaté rodiče, kteří by mě plně financovali, takže jsem během celého studia chodil na nejrůznější brigády. Pracoval jsem například jako pokrývač, stavěl jsem krby nebo jsem třeba o prázdninách jezdil s nákladním automobilem a využil tak řidičský průkaz získaný na vojně.
Můžete nám popsat první krůčky Vaší kariérní cesty?
Byl jsem si naprosto jistý, že nikdy nepůjdu pracovat do koncernu VW. Ale celá rodina mé ženy ve VW pracuje již po několik generací. Byla to právě má žena, kdo mě přemluvil, abych šel do koncernu alespoň na praxi. Díky tomu mi ve firmě ještě při škole nabídli místo. Mít ještě před koncem studia jisté zaměstnání bylo samozřejmě skvělé. Řekl jsem si, že to dva roky vydržím a pak odejdu. Teď jsem tu téměř 30 let. Tolik asi k mému plánování kariéry.
Proč jste původně do VW nechtěl?
Byla to pro mě moc velká a komplikovaná firma, ale to byl můj pohled z vnějšku. Později jsem pochopil, že se vše odehrává v jednotlivých odděleních, takže to nakonec působí trochu jako práce v malé firmě. Obrovskou výhodou je velký rozsah řešených témat, který umožňuje strávit v koncernu celou kariéru a přitom se nenudit.
To je Váš případ? Jaké pozice jste ve Volkswagenu vystřídal, abyste se nenudil?
Jsem hodně zvídavý, takže moje kariéra nebyla nikdy přímočará. Nejprve jsem se v práci zabýval CAD aplikacemi, později jsem se stal asistentem vrcholového manažera. Když jsem chtěl po dvou letech změnu a oznámil to svému šéfovi, doporučil mi vyzkoušet si práci v „core“ byznysu. Jako vystudovaný konstruktér jsem na další dva roky přešel do oddělení konstrukce motorů. Díky tomu potom přišla nabídka z Audi, abych převzal celý jeden projekt týkající se motorů, tak jsem ji přijal a odešel do Ingolstadtu. Tenkrát jsem dovedl do sériové výroby pětiválcový motor 1.8. To byl jeden z mých nejhezčích zážitků, vidět ho potom u zákazníků. Auto s tímto motorem měl i můj soused a byl nadšený. Odchod z Audi jsem neplánoval, ale zase přišla zajímavá nabídka z VW Wolfsburg, a tak jsem své plány opět změnil.
Váš pracovní život by se dal popsat heslem „hodně nabídek, hodně změn“, je to tak?
Ano, to jsem přesně naznačoval na začátku. Koncern je velký, mezinárodní a možností je spousta. Po návratu do VW jsem opět pracoval v oblasti IT a stal se postupně hlavním vedoucím oddělení. To byl asi můj rekord, vydržel jsem tam 10 let a opravdu mě to bavilo. Bylo ale načase se zamyslet, co dál, a lákala mě zahraniční zkušenost. Přijal jsem nabídku jít do indického Pune podpořit stavbu nového závodu ze strany IT.
Stěhování do Indie musela být velká změna. Jaké to bylo?
Bylo to absolutně inspirující. Přestěhoval jsem se i se ženou a dvěma dětmi a rychle jsme si Indii oblíbili. Děti si ve škole zvykly na mezinárodní prostředí, rychle se naučily anglicky a žena se společně s dalšími manželkami mých kolegů věnovala nejrůznějším charitativním projektům a poznávání širokého okolí. Já pracoval na tom, aby na prázdné louce vyrostl nový fungující závod. Smlouvu jsem měl na tři roky, ale po dvou letech mi zavolal headhunter a dal mi nabídku vést celé IT oddělení firmy Continental ve Frankfurtu.
Vzal jste to? Přeci jenom – nedokončená práce, další stěhování…
Vzal, i když jsem nad tím dlouho přemýšlel. Šel jsem za šéfem a dal výpověď se všemi důsledky. V té době jsem byl ve VW zaměstnán 22 let a nikdo mě nechápal, ale to nabízené místo mě opravdu lákalo. Rodina se vrátila do Braunschweigu, já trávil pracovní dny ve Frankfurtu a tak to fungovalo tři roky. Bylo zajímavé zažít VW z pohledu dodavatele. Moc mě to bavilo. Byla to práce podobná mé současné pozici ve ŠKODA AUTO. Měl jsem odpovědnost za vše, co se týkalo IT, od infrastruktury až po aplikace.
Teď ale sedíme v „Pentagonu“, jak se přezdívá sídlu společnosti ŠKODA AUTO v Mladé Boleslavi. Co tedy bylo podnětem pro další změnu?
Mým plánem bylo, že u Continentalu zůstanu už navždy (smích). Dokonce jsem se jednou na nějaké akci nechal vyhecovat k prohlášení, že tam vydržím do důchodu. Takové sliby jsou ale nebezpečné. V roce 2012 přišla nová atraktivní nabídka z VW, já se vrátil za rodinou a získal jsem odpovědnost za vývoj softwaru a aplikací. V té době jsme začínali pracovat na restrukturalizaci IT v koncernu, která dodnes není u konce. Byla to další velká výzva. Po čtyřech letech jsem se ale znovu začal trochu nudit a požádal o vyslání kamkoliv do zahraničí. Za několik měsíců se objevila nabídka nastoupit právě do ŠKODA AUTO a to je konec vyprávění o mé dosavadní kariérní cestě.
IT oblast jste převzal na jaře od pana Andreho Wehnera, se kterým vyšel rozhovor v březnovém čísle našeho časopisu a který se nyní stará o rozvoj společnosti a digitalizaci. Jaké to pro Vás bylo přebírat zodpovědnost za celou oblast? Můžete nám trochu nastínit, na čem Vaše týmy pracují?
Bylo to skvělé. Teď odpovídám za vše, co je ve ŠKODA AUTO spojeno s IT. Máme tu vlastní datové centrum, odkud obsluhujeme všechny závody naší firmy včetně těch zahraničních. Velkým tématem je analýza Big Data, například ve výrobě nebo při péči o zákazníky, tu je třeba dále zlepšovat. V logistice zase řešíme například internet věcí (IoT). Koho baví zabývat se sítěmi, najde u nás zajímavé možnosti přesně v tomto oboru, koho láká marketing, může se uplatnit v IT pro oblast marketingu, pokud někoho baví auta jako taková, je možné zaměřit se na aplikace přímo v autech. Obecně sem hledáme hlavně dobré softwarové a infrastrukturní architekty a analytiky, ale oblastí, ve kterých se naši zaměstnanci angažují, je tu nepředstavitelně hodně.
V čem se IT nejvíce změnilo od doby, kdy jste se v oblasti začal pohybovat? Projevuje se v posledních letech tlak na digitalizaci výrazně?
Dnes se hodně mluví o digitalizaci jako o novém trendu, ale já jsem dost starý na to, abych si pamatoval, že digitalizace byla v IT zásadním tématem vždy. Dříve se od IT čekala převážně podpora obchodních procesů a už tenkrát jsme museli vyvíjet stále nové systémy a aplikace. Dnes už neexistuje žádná oblast, která by nevyužívala informační technologie. Změnilo se hlavně to, že už se naše IT nezabývá pouze interními systémy a aplikacemi, ale výrazně i aplikacemi pro zákazníky. Největší rozdíl vidím v tom, že aplikace pro zákazníky nemůže dělat samostatně oblast IT. Pracuje na nich i oblast technického vývoje, prodeje nebo marketingu. V budoucnu se podle mě úplně smažou hranice mezi IT a jednotlivými oblastmi.
Mělo by podle Vás na popsané změny nějak reagovat školství? Máte představu, co je třeba změnit?
Rozhodně by reagovat mělo. Ve Wolfsburgu jsme pořádali soutěže ve vývoji algoritmů pro základní školy. Cílem bylo ukázat žákům hravou formou, co znamená pojem algoritmus, protože to je v IT základ všeho. Není ale možné, aby soukromý sektor zabezpečil výuku IT na všech základních školách a v potřebném rozsahu, měla by být ukotvena v osnovách. A pro průmyslové země jako je ČR nebo Německo to platí dvojnásob. Třeba v Indii se děti učí o IT už od malička a je kladen mnohem větší důraz na matematiku, v USA na dobrých školách je to stejně. Kvalitní výuka IT je prostě klíč k hospodářskému růstu.
Zajímavost: Příběhy dalších deseti ajťáků ze ŠKODA AUTO najdete na www.skoda-it.cz