Ostrava je poslední dobou v akademickém prostředí skloňována zejména kvůli slučování dvou velkých významných univerzit, Ostravské univerzity a Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Sloučení těchto dvou univerzit by dalo za vznik univerzitě, která by v České republice neměla obdoby. Nejen o tomto tématu jsem v nedávné době hovořila s rektory obou univerzit v Ostravě. Podívejme se, jak odpovídali na moje otázky.
Pane rektore, nemohu se nezeptat první otázkou na české vysoké školství? Jak jej hodnotíte? Máte pocit, že úroveň vysokého školství klesá?
Rektor VŠB-TUO: České vysoké školství má co dohánět ve srovnání s Evropou i světem. Určitě mu ublížil tlak na počty studentů, který se objevil po roce 1990 a mám dojem, že je skutečně nevyšší čas s tímto stavem něco dělat. Nemyslím si však, že by české vysoké školství bylo špatné. Nicméně si myslím, že bude potřeba udělat změny a vrátit vysoké školství na úroveň kvality, kterou si zaslouží. Nyní má kvantita velké dopady projevující se snížením kvality absolventů. Není možné mít poměr 1:20, tzn. 1 pedagog na 20 studentů a zajistit odpovídající kvalitu výuky. Ve světě, např. ve Spojených státech je poměr 1:8, na špičkových univerzitách i 1:4.
Rektor OU: Obecně si myslím, že naše vysoké školství funguje. Připravuje se novela zákona, která ho má posunout dále. Naopak mě mrzí názory, že školství je zaostalé. Pokud porovnáváte naše školství s vysokým školstvím v Evropě a nejen v Evropě, s výkonností a financemi které má, tak zjistíte, že jsme neuvěřitelně výkonní. Téměř extrémně v porovnání se světem, který má nesrovnatelné finanční možnosti a výkonností zas tak odlišní nejsou. A určitě se nemáme za co stydět.
Asi se mnou budete souhlasit, že na pracovní trh „dodáváte“ absolventy. Firmy mají samozřejmě zájem o co nejvyšší kvalitu. Ptáte se firem, jak jsou spokojené s kvalitou absolventů Vaší univerzity? A ptáte se na spokojenost i samotných absolventů?
Rektor OU: U naší univerzity jsou dva problémy. Jeden, že jsme dlouhou dobu váhali, jakým způsobem držet kontakt s našimi absolventy. Teprve v loňském roce jsme s nimi začali intenzivně vytvářet kontakty a zajímáme se i o jejich zpětnou vazbu. Druhý problém je, že jsme klasická univerzita založená na humanitně přírodovědných a medicínských oborech a tyto obory nemají jasné odběratele. To znamená, že absolventi těchto oborů nemají předem jasného zaměstnavatele, pro kterého by byli vychováváni. Na rozdíl od techniky. Proto se velmi obtížně určuje, pro koho máme naše absolventy připravovat a koho se následně ptát.
Rektor VŠB-TUO: Určitě. Periodicky přes různé oborové organizace, přes vědeckou radu a správní radu odpovědi máme. Pravidelně se setkávají prorektoři, proděkani pro vzdělávací činnost a hlavní personalisté a tyto otázky diskutujeme. Samozřejmě se hovoří o tématech, že absolvent by měl být lépe připraven. Já si myslím, že jediné možné řešení je navýšit podíl praxe. Zde hodně zaostáváme za světem. Ale to není jen vina univerzit. Řekl bych, že zaměstnavatelé jsou také někdy hodně nepružní a nedělají vše, co by mohli.
Jak vidíte pomyslný boj mezi studiem techniky a studiem humanitních oborů? Nemáte pocit, že je až příliš humanitních fakult v České republice, že by měl stát více podporovat technické obory?
Rektor OU: Základní otázka je, kdo by měl rozhodnout, zda více techniky nebo ne. Stát má možnost určitým způsobem řídit podporu oborů, protože financuje veřejné vysoké školy. To znamená, že stát by měl říct, co chce. Na druhou stranu stát určuje pouze obecné podmínky, ve kterých se pohybují veřejné vysoké školy a ty se chovají na základě nabídky a poptávky. Dnešní generace studentů má jiné preference a málokdo má zájem hloubat o složitých podstatách věci, což jsou technicko-přírodovědné obory. Většina jde raději po povrchu, po humanitních oborech. Tedy ano, humanitních fakult je hodně, ale odpovídají poptávce, struktuře společnosti. Nikde není zaručeno, že když se zavře polovina humanitních fakult, tak všichni přejdou na studium technických oborů.
Rektor VŠB-TUO: Neustále slyším, že máme nedostatek techniků ze všech stran, hlavně těch kvalitních. Jediná cesta, jak řešit nedostatek techniků je navýšit ekonomický ukazatel pro technické obory. To znamená někde zase ubrat. A že by se někde ubralo, se samozřejmě nikomu dělat nechce. Dnes bohužel neexistují daňové nástroje, které by podpořily technické vysoké školství.
Jak hodnotíte práci a postupy současného ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Fialy? Nastoupil už před nějakou dobou a již bychom hodnotit mohli...
Rektor VŠB-TUO: Myslím si, že je skutečně tím nejlepším, kdo na ministerstvu může nyní být. Petr Fiala je člověk, který školství zná a problematice rozumí. Navíc je uvážlivý a má jasnou vizi, čeho chce dosáhnout.
Rektor OU: My, rektoři vysokých škol, ho známe ještě z doby, kdy byl rektorem. Má dva dobré rysy. Zná vysoké školství na rozdíl od předchozích ministrů a ví, co si může dovolit. Druhý jeho dobrý rys je, že nechce jít do konfliktu a ví, že musí většinu věcí prosadit se souhlasem akademické obce. A to zatím dělá. Ohromnou nevýhodu má v omezeném čase. Prozatím je jeho činnost otevřená, seznamuje nás průběžně s jednotlivými kroky, průběžně nás svolává a říká, co se bude dělat, dává to k projednávání a řeší věci daleko rychleji, než jeho předchůdci.
Ožehavým tématem na akademické půdě je u studentů vždy zápisné. Jaký je Váš názor? Jste pro zápisné?
Rektor OU: Je těžké říct, zda ano nebo ne. Je pravda, že studenti dostávají konkurenční výhodu, když studují vysokou školu zdarma. Tak by asi určitý podíl nést měli. Na druhou stranu stát má výhodu, že má více vysokoškoláků, tak by za to měl také platit. Je to těžké posoudit, proto si myslím, že pokud školné, tak nízké.
Rektor VŠB-TUO: Názor je jasný. Veřejné prostředky na vysoké školy nejsou a nebudou. Otázka zní, kde je vzít. Jediné, odkud se dají vzít je soukromý sektor, který můžeme rozdělit na průmysl a na studenty, kteří jdou studovat. Podle mého názoru se bez zápisného nebo školného neobejdeme. Jen je otázkou, v jaké míře.
Vysoká škola je jako město s několika tisíci obyvateli. Podniky také bývají na počet zaměstnanců městy. Souhlasíte s názorem úspěšných podnikatelů, kteří podle mě mají přinášet svůj pohled do českého školství a vědy, když říkají, že věda je o tom, kolik kdo prodal patentů a ne o tom kolik kdo registroval patentů?
Rektor VŠB-TUO: Ano, souhlasím s tím. Nejde jen o registrování patentů, ale o to, aby patenty byly užitečné. Vědci jsou financováni z toho, jak se daří naší ekonomice. Pokud se vědě nebude dařit vytvářet výsledky, které budou následně zhodnotitelné v ekonomice, tak ve vědě nebudou peníze. Jsem zastáncem názoru, že bychom měli tlačit na to, aby se výsledky ve vědě dříve nebo později zhodnotily a přinesly ekonomický efekt.
Rektor OU: Věda je ještě trochu něco jiného. Velká část vědy, která se dělá na univerzitách, není vůbec o žádných patentech. A to proto, že jde o základní výzkum a u toho nikdy netušíte, k čemu povede. Patenty se už týkají aplikovaného výzkumu. Ten se ale nedá řídit tím, že by se jeho kvalita měřila patenty. Problém je, jakým způsobem nastavit proporci mezi základním výzkumem, který je drahý a nepřináší okamžitý efekt a aplikovaným cíleným výzkumem, který přináší jak patenty, tak know-how, a který má daleko zjevnější a viditelnější efekty. Po pravdě řečeno, aplikovaný výzkum by nemohl dlouho fungovat bez základního výzkumu, který přináší zásadní nové poznatky.
Na Vaší univerzitě probíhá jistě spousta vědeckých projektů. Jaké úspěchy byste v této oblasti vyzdvihl na Vaší univerzitě?
Rektor VŠB-TUO: Když se podívám, tak jsme navýšili výkon od roku 2008 téměř 6-ti násobně, měřeno podle bodů v RIVu (Rejstřík informací o výsledcích). Předloni jsme byli nejrychleji rostoucí univerzita a stále navyšujeme vědecký výkon poměrně razantně. Např. ve spolupráci s fakultní nemocnicí vymysleli naši technici speciální skalpel, který se dá používat při operaci jater, kdy dochází k vyjmutí nádoru, aniž by došlo k resekci (částečné odříznutí) jater.
Rektor OU: Největší světovou známost u nás má Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování, který už na naší univerzitě existuje 15 let. Je to světový lídr v oblasti fuzzy logiky. Tento ústav se podílí i na činnosti Centra excelence IT4Iinnovation. Další oblastí, která se na univerzitě rozvíjí, je oblast biotechnologií a environmentálních či historických věd.
Bez mladých studentů by ve vědě nebyli pokračovatelé zkušenější generace. Podporujete mladé vědce na Vaší univerzitě, aby se vědě chtěli věnovat?
Rektor OU: Ano, máme interní systém podpory postdoktorandských studentů, kteří skončí nebo mají před skončením doktorandského studia. Prostřednictvím tohoto systému mohou získat finance na roční a dvouleté zaměstnanecké posty s tím, že si mají možnost připravit získání grantu.
Rektor VŠB-TUO: Ano. To je jediná cesta, jak jim na univerzitě zařídit dobré bidlo. Doktorandi a postdoktoři jsou klíčová hybná síla ve vědeckém výzkumu.
O Ostravě je v poslední době slyšet hlavně kvůli slučování dvou významných univerzit. Jaký přínos vidíte v tomto spojení?
Rektor VŠB-TUO: Já jsem už několikrát říkal, že jsme lidnatý region, ale z pohledu vysokoškolských pracovišť už nás tolik není. Myslím si, že dát dohromady to nejlepší a ucházet se o výzkumné projekty nabízí velkou synergii. Jeden velký tým bude mít určitě větší úspěch, než dva malé.
Rektor OU: Přínos je jednoduchý. Dostat spojované univerzity na vyšší energetický potenciál a naskočit na vyšší úroveň. Naše univerzita a VŠB mají rozdílné programy. Kdybychom byli pod jednou střechou, mohli bychom začít vytvářet nejen průnikové studijní programy, ale i výzkumné aktivity. V Česku neexistuje univerzita, která by měla jak medicínské, tak technické programy. Je tady silný potenciál vytvářet něco nového. Udělat ze dvou univerzit 20. století jednu univerzitu 21. století.
V Ostravě máte také velmi aktivní studentské organizace, již se spojily dvě studentské unie a vytvořily jednu velkou. Jak vnímáte její působení?
Rektor OU: Aktivita studentských organizací závisela vždy na jednotlivcích. Vždy byla velká, když byli schopní a iniciativní jednotlivci. Nikdy jsem nepozoroval, že by sama masa studentů byla aktivní. Masa nikdy není aktivní, masa je vždy pasivní a nechce nic dělat. Musí tady být někdo, kdo tu masu nakopne. A iniciativní studenty v Ostravě máme.
Rektor VŠB-TUO: Synergie je vidět. My jsme měli problém zajistit chod Stavovské unie studentů a na Ostravské univerzitě se to dařilo. Je to příklad pro naše univerzity, že pokud se najdou lidé, kteří se domluví, spojí a budou dobře fungovat, tak je vyhráno. Jinak si budeme vzájemně jen konkurovat.
Prof. RNDr. Jiří Močkoř, DrSc.
- Rektor Ostravské univerzity
- Vystudoval obor algebra a teorie čísel na dnešní Masarykově univerzitě v Brně
- Zasloužil se o vznik Lékařské fakulty na Ostravské univerzitě.
Prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.
- Rektor Vysoké školy báňské technické univerzity Ostrava
- Profesorem v oboru Inženýrská informatika
- V projektu IT4Innovations usiluje o vybudování centra excelence a největšího superpočítačového centra v České republice.
Autor rozhovorů: Zuzana Věšínová