Nejvýkonnější raketa současnosti Falcon Heavy již v únoru úspěšně absolvovala první testovací let. Číňané vysílají sondu na odvrácenou stranu Měsíce, na níž má přistát také vesmírné vozidlo v barvách Indie. To vše a mnohem více nabídne tento kalendářní rok.
Až neuvěřitelné mediální pozornosti se dostalo testovacímu letu dosud nejtěžší rakety společnosti SpaceX vlastněné americkým vizionářem Elonem Muskem. Stroj poprvé zažehl motory 6. února a i přes komplikaci během startu označují odborníci tento let za průlomový. Vždyť vesmírný „sokol“ o hmotnosti 1400 tun a výšce 70 metrů uveze 64 tun materiálu. Na jeho palubu se také vměstnal elektromobil, který po vypuštění do vesmíru obíhá společně se Zemí kolem Slunce.
Raketu pohání 27 motorů, ke vzlétnutí však potřebuje ještě tři pomocné vzletové stupně, z nichž se jeden po oddělení od rakety zřítil do oceánu asi sto metrů od přistávací plošiny na floridském Mysu Canaveral. Společnost však již teď pracuje na vývoji ještě větší rakety, která by mohla jednou skutečně vyrazit na expedici na Mars a svým výkonem předběhnout i raketu Saturn V používanou Američany při letech na Měsíc v 60. a 70. letech minulého století.
Vzhůru na Mars
NASA pokračuje v krocích, které směřují k cestě na Mars. Stále odkládaná cesta americké sondy InSight by měla poodhalit otřesy na rudé planetě, opustit Zemi by měla v květnu letošního roku. Energii bude nejmodernějšímu výtvoru amerických konstruktérů dodávat dvojice skladných solárních panelů. „Nosím tři hlavní vědecké nástroje: seismometr, tepelnou sondu a zařízení k příjmu rádiových vln. Informace, které shromažďuji, nám pomohou říci více o složení vnitra planety,“ píší jménem samotné sondy zaměstnanci NASA na twitterovém účtu.
Mimo obzor
Číňané s Indy se zase pokusí dobýt povrch Měsíce. Čínská sonda se v prosinci chystá přistát jako první lidský výtvor na odvrácené straně Měsíce. Indie má ambici čínskou misi ještě o několik měsíců předběhnout. „Pokud bude Chandrayaan-2 úspěšná, otevře cestu ještě ambicióznějším indickým misím, mezi které patří například přistání na Marsu, na asteroidu nebo výzkum Venuše,“ říká Kailasavadivoo Sivan, předseda Indické organizace pro výzkum vesmíru. Indické vozítko bude mít především za úkol analyzovat měsíční horniny.
Třetí vzadu
Za zmínku stojí i přes menší okázalost japonský vesmírný program. Země vycházejícího slunce letos vyšle svoji sondu k asteroidu Ryugu, z jehož povrchu odebere vzorky k výzkumu. K japonskému úsilí se přidá v rámci mise BepiColombo také Evropská kosmická agentura, společně nasměrují dvě družice do oběžné dráhy Merkuru. Satelity budou měřit intenzitu magnetického pole planety, pokusí se také o vzdálené pozorování povrchu. Bývalý velký hráč na vesmírném poli, Rusko, zase začátkem tohoto roku oznámilo obnovení vývoje opakovaně použitelných raket s názvem Korona Moskva.
Zdroj: Wikimedia Commons, SpaceX