Rozhovor s děkanem Matfyzu, prof. RNDr. Janem Kratochvílem, CSc. | EkonTech.cz


Rozhovor s děkanem Matfyzu, prof. RNDr. Janem Kratochvílem, CSc.

Z vejšky / Matfyz / fakulta roku
8. 11. 2016 - 10:49

Děkan Matfyzu radí středoškolákům, jak na výběr vysoké školy.

1. Doporučil byste studentům středních škol přihlásit se na vysokou školu? 

 

Nadání a schopnost studovat, to jsou dary, které je potřeba rozvíjet a zužitkovat. Pokud je člověk dostal do vínku, neměly by zůstat ležet ladem. Doporučuji přihlásit se na vysokou školu všem studentům středních škol, kteří cítí, nebo kterým to jejich učitelé řekli, že toto nadání a schopnosti mají. Nejen proto, že úspěšně zakončené studium na vysoké škole otevírá větší možnosti uplatnění v zaměstnání. Ale i pro samotnou radost z poznání, z objevování nových poznatků a dovedností.

 

2. Proč by se měli studenti hlásit na Vaši fakultu?

 

Matfyz je velmi úspěšná vědecká a vzdělávací instituce nejen v rámci České republiky, ale celé Evropy. V některých oborech patří dokonce ke světové špičce. Jako děkan fakulty bych byl rád, kdyby hlavní motivací ke studiu byl skutečný zájem o obory, které nabízíme, zvídavost a touha po poznání. Pro mnohé však může být motivací i fakt, že naše fakulta dlouhodobě vykazuje stoprocentní zaměstnanost absolventů, jejichž nástupní platy jsou ve většině případů nad průměrným příjmem v rámci ČR. Mnozí z nich pak začínají svoji kariéru v centrálách mezinárodních firem jako Facebook či Google, další se už v průběhu studia podílejí například na výzkumech v CERN. To rozhodně není špatný start do profesionálního života.

 

3. Které obory byste doporučil na Vaší fakultě?

 

Kterýkoliv z nich. Přípravě studijních plánů a jejich aktuálnosti věnují garanti jednotlivých oborů velkou péči. I proto ta výše zmíněná zaměstnanost našich absolventů či vysoká hodnocení úrovně výuky na Matfyzu v různých žebříčcích.

 

Pokud bych měl volit sám, rozhodoval bych se podle toho, co mě baví. Když se jednou stane práce člověku koníčkem, má automaticky větší šanci na úspěch. A rozhodně je v životě spokojenější.

 

4. Jaký obor Vy osobně považujete v dnešní době za nejperspektivnější?

 

Je mnoho důležitých a perspektivních oborů. Podstatné ale je, kdo a jak vás je učí.

 

Pokud přece jen chcete slyšet něco o moderních trendech, pak je to interdisciplinarita. V posledních letech se silně prosazují hraniční obory. Kombinace metod a přístupů z různých disciplín posouvá hranice poznání kupředu nejrychleji. Ne vždy však musíte na cestě k mezioborovému vzdělání studovat dvě školy najednou. Interdisciplinární obory nabízí dnes řada fakult, často ve spolupráci s jinými.

Matfyz například otevřel ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK nový obor Bioinformatika, který přistupuje ke studiu biologických procesů prostřednictvím informatických metod. Studenti se tu naučí třeba počítačově modelovat potenciální nová léčiva. Dalším příkladem jsou některé učitelské obory. Část studia probíhá na Matfyzu, část na Filozofické fakultě UK. Matematiku tak doplňuje například angličtina, němčina, filozofie nebo latina.

Po řadu let navíc vyučujeme obor Matematické modelování ve fyzice a technice, který kombinuje základní výzkum v matematice s konkrétními aplikacemi ve fyzice.

 

5. Kdy si myslíte, že by studenti středních škol měli přemýšlet o svém pomaturitním studiu?

 

Při rozhodování o dalším studiu k sobě člověk musí být především upřímný. Sám by měl už v prvních ročnících střední školy poznat, k čemu má lepší vlohy a co ho nejvíce zajímá. To mu nutně usnadní další rozhodování. Naše fakulta nabízí středoškolákům (a dokonce i žákům základních škol) korespondenční semináře. Jejich úspěšné řešení usnadňuje nástup na fakultu, dokonce může být důvodem k prominutí přijímací zkoušky. Prostřednictvím seminářů si člověk může relativně zábavnou formou vyzkoušet, pro co má skutečné vlohy, a vyhnout se tak pozdějšímu zklamání.  

 

6. Můžete poradit studentům, podle čeho by si měli vybírat fakultu?

 

Jak už jsem zmínil vícekrát, rozhodující je především zájem o obor. A až se student rozhodne, co chce studovat, který obor či obory mu nejvíce „sednou“, ať si porovná fakulty, které dané obory vyučují. Ať se zajímá o kvalitu těchto fakult i způsob, jakým se na nich vyučuje.

 

7. Z jakých zdrojů informací by studenti měli čerpat pro kvalitní výběr fakulty?

 

Často si stěžujeme na různé žebříčky, ale ony přece jen jistou vypovídací hodnotu mají. Podívejte se, které fakulty či školy se vyskytují v první stovce ve všech hlavních žebříčcích a uvidíte, že se opakují stejná jména. A pak se podívejte, která česká škola se vyskytuje do třístého či čtyřstého místa ve většině těchto mezinárodních žebříčků.

 

O kvalitě jednotlivých fakult se ale mohou uchazeči přesvědčit svými vlastními silami. Na webových stránkách fakult, z ročenek a jiných fakultou vydávaných periodik, z akcí pořádaných právě pro perspektivní uchazeče. Informace o studiu na naší fakultě bych doporučil hledat na internetových stránkách mff.cuni.cz a matfyz.cz. Velmi užitečné jsou i naše akce pro veřejnost, například Jeden den s informatikou a matematikou, Jeden den s fyzikou, Vědohraní a mnohé další.

 

8. Proč si myslíte, že by se studenti měli účastnit dnů otevřených dveří na Vaší fakultě?

 

Den otevřených dveří proběhne na Matfyzu 23. listopadu 2016 v Kongresovém centru Praha. Rozhodně je to dobrá příležitost, jak poznat fakultu zblízka a zeptat se na jednom místě na různé souvislosti či detaily. Je také dobré poznat nové lidi a získat přímý kontakt na zaměstnance a studenty fakulty. Je to unikátní příležitost, která se skutečně opakuje jen jednou za rok. A osobně si myslím, že naše dny otevřených dveří jsou i zábavné. 

 

9. Kdo si myslíte, že poradí středoškolákovi nejlépe s výběrem vysoké školy?

 

Poradit mu jistě může skoro každý, je otázkou, zda poradí dobře. Rodiče sice nejlépe znají vlastnosti svých dětí jako je trpělivost, vytrvalost, schopnost nechat se motivovat k náročné práci. Na druhou stranu až příliš často do studia svých dětí promítají svoje vlastní, často neuskutečněné, ambice. Proto bych se zeptal na názor svých učitelů. Ovšem v otázkách, které jsou skutečně ryze osobní a mají dlouhodobé důsledky, musí student učinit své vlastní rozhodnutí. Což ovšem neznamená, že by se neměl zaposlouchat do názoru ostatních.

 

10. Kolik si myslíte, že by si studenti měli dát přihlášek na vysoké školy?

 

Stejně jako rozhodnutí pro hru samu, i její strategie by měla být věcí každého studenta.

 

11. Doporučil byste studentům účastnit se přípravných kurzů k přijímacímu řízení, které školy často pořádají?

 

Skutečně to závisí na schopnostech i předchozích zkušenostech. Už jsem zmínil naše korespondenční semináře, které mohou v jistém slova smyslu připravit studenta lépe než nějaký běžný kurz.

 

12. Doporučil byste studentům Vaší fakulty vycestovat během studia alespoň na semestr do zahraničí?

 

Zahraniční zkušenost je v současnosti naprosto nezbytná v jakémkoliv oboru. Na Matfyzu je skoro povinností, zejména ve vyšších ročnících, na nějakou dobu vycestovat. Vzhledem k mezinárodní povaze výzkumných projektů, na nichž studenti participují, to ale není žádný problém. Na Matfyzu je spíše těžké si vybrat z existujících možností.

 

 

13. Pokud byste byl ministr školství a musel rozhodnout o školném, zavedl byste jej?

 

Je dobře známo, že lidé si mnohem více váží toho, za co museli něco zaplatit, než pečených holubů, kteří létají do úst zdarma. A proto školné v rozumné výši považuji za správné a motivační. S tím, že výnos ze školného obohacuje stipendijní fond a umožňuje podporovat velmi dobře studující studenty ze sociálně slabších rodin.  Zároveň je ale pravda, že v zemích, které školné zavedly, se po jisté době začalo zvedat až do špatně únosné výše. Jeho zavedení se tedy možná rovná otevření Pandořiny skříňky. I proto jsem rád, že ministrem školství nejsem.