Děkan Přírodovědecké fakulty UJEP radí středoškolákům, jak na výběr vysoké školy.
1. Doporučil byste studentům středních škol přihlásit se na vysokou školu?
Určitě ano. Vysokoškolské vzdělání je nejen „vstupenka“ k lepšímu profesnímu uplatnění, ale během studia se studenti naučí systémově pracovat s novými informacemi a postupy a hlavně řešit problémy v obecné rovině. Důležitým momentem je ale v tomto případě výběr oboru a vysoké školy, pokud je student již v průběhu střední školy motivován a profiluje se směrem, který ho baví a zajímá, má napůl vyhráno.
2. Proč by se měli studenti hlásit na Vaši fakultu?
Naši studenti se svými studentskými pracemi dosahují úspěchů v národních i mezinárodních soutěžích (ceny ministra školství 2x za poslední 3 roky, ceny v česko-slovenské soutěži o nejlepší studentské práce, ceny akademie věd ČR, ceny hejtmana a primátora Ústí nad Labem, ocenění hospodářské komory). Tato ocenění jsou výsledkem naší péče, kterou věnujeme studentům a individuálnímu přístupu. Fakulta je úspěšná v získávání projektů vědy a umožňuje tak studenty zapojit a zajistit jim i mimořádná stipendia i pracovní úvazek.
Snažíme se dlouhodobě dát vztahu vyučující – student rozměr kolega – kolega. Neustálý bezprostřední kontakt s chytrými mladými lidmi je pro nás nesmírně obohacující a je radost získávat od nich inspiraci pro další nové nápady. Naše fakulta nabízí relativně široké portfolio studijních programů od klasických, odpovídajících profilu standardní přírodovědecké fakulty, jako jsou biologie, fyzika, geografie, chemie, informatika a matematika, přes na praxi zaměřených studijních programů jako jsou např. aplikovaná fyzika nebo aplikovaná informatika až po interdisciplinární obory jako třeba aplikované nanotechnologie.
UJEP má dostatečnou ubytovací kapacitu na kolejích a řadu možností pro sportovní a kulturní aktivity.
3. Které obory byste doporučil na Vaší fakultě?
Záleží především na zaměření studenta. Na naší fakultě nabízíme ve spolupráci s pedagogickou fakultou i studijní programy pro přípravu učitelů ve formě dvouoborových studií jak pro základní, tak i pro střední školy. Tito studenti tak mají možnost využívat širokého zázemí moderních laboratoří a učeben. Spoluprací tradičních oborů s novými můžeme studentům nabízet některé originální, na řadě jiných fakult nedostupné, studijní obory jako nanotechnologie, toxikologie a analýza škodlivin, nebo aplikované počítačové modelování. Můžeme i nabídnout doktorská studia ve studijních programech – fyzika (zahrnuje i astrofyziku) a aplikované nanotechnologie. Pro studenty se zájmem o sociální vědy nabízíme studium geografie, které kombinuje fyzickou geografii se socioekonomickými aspekty.
4. Jaký obor Vy osobně považujete v dnešní době za nejperspektivnější?
Nelze v tomto případě hovořit jen o jednom oboru, i ve výuce v poslední době řada oborů směřuje k interdisciplinaritě. Asi bezesporu to jsou obory jako aplikovaná informatika, biologie, nanotechnologie, toxikologie a analytická chemie životního prostředí a aplikované počítačové modelování.
5. Kdy si myslíte, že by studenti středních škol měli přemýšlet o svém pomaturitním studiu?
To je silně individuální. Někdo má pro sebe jasno a je oborově vyhraněný již během svého středoškolského studia, jiný „se hledá“ leckdy ještě během bakalářského studia. Optimální moment je někdy ve třetím až čtvrtém ročníku střední školy. Je ideální, pokud student nastupuje do bakalářského studia už s tím, že hlavní směr, co se oboru týče má vybraný a po absolvování bakalářského studia díky prostupnosti systému strukturovaného vysokoškolského studia užší zaměření „doladí“ výběrem vhodného oboru navazujícího magisterského stupně.
6. Můžete poradit studentům, podle čeho by si měli vybírat fakultu?
Podle referencí jak stávajících studentů, tak hlavně absolventů. V dnešní době sociálních sítí to není žádný problém. Možným indikátorem je i pozice fakulty v různých žebříčcích a anketách, kde jsou zohledněny názory a zkušenosti právě studentů a absolventů, jako je např. akce Fakulta roku.
7. Z jakých zdrojů informací by studenti měli čerpat pro kvalitní výběr fakulty?
Asi nejrychlejším a komplexním zdrojem informací jsou webové stránky jednotlivých fakult v kombinaci s referencemi starších spolužáků ze střední školy, kteří již na některé z fakult studují. V tomto směru hrají v současné době významnou roli informace na sociálních sítích, ať od fakulty, tak hlavně od studentů samotných. Právě neoficiální podvědomí veřejnosti o fakultě hraje leckdy rozhodující roli. Rozhodujícím pro volbu jsou často i dny otevřených dveří a různé popularizační akce fakult. K vzájemnému porovnání fakult mohou napomoci výše zmíněné ankety. Zájemci o studium na PřF UJEP by měli kontaktovat garanty příslušných studijních programů, kteří jsou připraveni podat individuálně podrobné informace. Garanty oborů najdete na fakultním webu, nebo informaci podá studijní oddělení.
8. Proč si myslíte, že by se studenti měli účastnit dnů otevřených dveří na Vaší fakultě?
Je dobré přijít takto do kontaktu s akademiky, kteří Vás budou případně po nástupu na fakultu učit, ale i se studenty, kteří již na fakultě studují a bývají často do těchto akci zapojeni. To o atmosféře na fakultě napoví leckdy více než sebelepší informační leták. V posledních letech jezdí naši akademici se zajímavými přednáškami přímo na střední školy za studenty, tato forma tematických výjezdních seminářů se nám velmi osvědčila.
9. Kdo si myslíte, že poradí středoškolákovi nejlépe s výběrem vysoké školy?
Děláme si u studentů po nástupu na fakultu většinou průzkum, na základě čeho se rozhodli pro naši fakultu. Často to je dobrá reference nebo doporučení rodinných příslušníků, nebo přátel a starších spolužáků, kteří již na vysoké škole studují.
10. Kolik si myslíte, že by si studenti měli dát přihlášek na vysoké školy?
To je silně individuální. Většinou ten, kdo má jasno v oboru, podává jednu přihlášku jako „hlavní“ a pak několik málo jako „záložních“, pro jistotu. Pro uchazeče je to spíše otázka finanční a dále míry časových možností při zvládnutí procesu série přijímacích řízení na různých fakultách.
11. Doporučil byste studentům účastnit se přípravných kurzů k přijímacímu řízení, které školy často pořádají?
Určitě ano. Student si tak může nanečisto ověřit, zda má šanci přijímací řízení zvládnout. Už sám přechod na vysokou školu většinou znamená zřetelnou změnu ve způsobu vedení výuky, kontroly studia a jeho náročnosti.
12. Doporučil byste studentům Vaší fakulty vycestovat během studia alespoň na semestr do zahraničí?
Určitě ano, po návratu ze studia v zahraničí v rámci akce ERASMUS se nám zpět vracejí dost často úplně jiní studenti – bohatší o zkušenosti, s lepšími jazykovými schopnostmi a hlavně s větší mírou zdravého sebevědomí a pocitem, že dokážou daleko více, než si do té doby sami o sobě mysleli.
13. Pokud byste byl ministr školství a musel rozhodnout o školném, zavedl byste jej?
Školné má smysl zvažovat jen tehdy, pokud každý nadaný student bude mít možnost studovat i v případě, že náklady na školné nedokáže pokrýt z finančních prostředků jeho rodiny, případně on sám. Tedy vedle školného by musel být i systém stipendií nebo jiné formy podpory nadaných studentů. Pak by ale systém školného určitě přinesl zdravý tlak ze strany studentů směrem k fakultám na kvalitu výuky a dokonalý servis pro studenty. Že by toto přineslo jako vedlejší efekt rychlý posun fakult směrem ke kvalitě zabezpečení studia, není nutné zdůrazňovat.