Děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci radí středoškolákům, jak na výběr vysoké školy.
1. Doporučil byste studentům středních škol přihlásit se na vysokou školu?
Zcela jistě. Celosvětově platí, že absolventi vysokých škol mají mnohem výraznější možnosti na trhu práce než lidé bez vysokoškolského diplomu. Týká se to nabídky pracovních míst, výše platu i atraktivity zaměstnání. Vysoká škola také nabízí celou řadu dalších příležitostí, od cestování po nová přátelství.
2. Proč by se měli studenti hlásit na Vaši fakultu?
Naše fakulta poskytuje velké množství studijních oborů, které lze volně kombinovat. Naši studenti jsou nesmírně úspěšní na trhu práce a de facto nevytváříme žádné budoucí nezaměstnané (jak se často a mylně o humanitních fakultách říká). Studenti u nás mohou strávit měsíce na partnerských univerzitách po celém světě a v neposlední řadě je Olomouc velmi krásné a zajímavé město. Navíc celá fakulta prochází rekonstrukcí, takže i infrastruktura je přívětivá.
3. Které obory byste doporučil studovat na Vaší fakultě?
Studuje se u nás více než 80 oborů ve stovkách kombinací a výčet všech asi nechcete (úsměv). Jmenujeme se sice filozofická fakulta, ale zahrnujeme pestrou paletu oborů sociálně-vědných, humanitních a filologických. Trochu zariskuji nevoli na vlastní fakultě a zkusím doporučit některé z nich. Máme vynikající a velmi žádanou psychologii a totéž platí pro sociologii. Pokud si uchazeči vyberou politologii a evropská studia, potkají se například s mediálně známým, jedním z nejoriginálnějších českých politologů Tomášem Lebedou. FF UP je tradičně silná ve filologiích. K oporám patří germanistika, slavistika i romanistika. Vedle toho však cílíme i na méně tradiční jazyky od čínštiny, přes japonštinu a korejštinu, po právě otevřená indonéská studia. U posledně jmenovaného oboru stráví studenti celý třetí ročník na Bali. A do třetice jsme silní i v humanitních oborech jako jsou historie, dějiny umění, muzikologie a mnoho dalších.
4. Jaký obor Vy osobně považujete v dnešní době nejperspektivnější?
Opět složitá otázka, ale zcela jistě jsou perspektivní technické vysoké školy různých oborů. A pokud takový stavební inženýr či elektrotechnik zvládne některý z jazyků, které nabízí naše fakulta, má budoucnost zajištěnou.
5. Kdy si myslíte, že by studenti středních škol měli přemýšlet o svém pomaturitním studiu?
Od druhého ročníku bych se asi začínal zajímat, ve třetím už bych směřoval k jasnějšímu zdůvodnění, proč chci takový obor studovat. Jistě je dobré shromažďovat informace z veřejných zdrojů, od starších kamarádů a z facebookových diskusí. Pokud by má vysněná škola byla ve městě, které neznám, určitě bych se vypravil na výlet (i proto volí mnoho uchazečů Olomouc). Čtvrtý ročník je už dobré věnovat přípravě na přijímací zkoušky.
6. Můžete poradit studentům, podle čeho by si měli vybírat fakultu?
Na prvním místě je zájem a vřelý vztah k oboru. To je nejdůležitější! Až pak bych bral v úvahu nynější módu či přání a tradice rodiny. Není nic strašnějšího než nemotivovaný student.
7. Z jakých zdrojů informací by studenti měli čerpat pro kvalitní výběr fakulty?
Určitě bych zdrojů hledal více a už jsem je uvedl. Nespoléhal bych na marketingovou kampaň samotných škol. Hleděl bych na studentské diskuse, hodnocení škol, ale třeba i absolventy a jejich úspěchy. Navštívil bych fakulty, kde o studiu uvažuji.
8. Proč si myslíte, že by se studenti měli účastnit dnů otevřených dveří na Vaší fakultě?
Uchazeč spojí hned několik užitečných momentů: podívá se, kde by mohl studovat a kdo jej bude učit. Akademickými tituly opentlení učitelé vypadají jako lidé. Během dne otevřených dveří se zájemci dozví vše podstatné o přijímacích zkouškách. A mohou rovněž ušetřit nemalé peníze za agentury, které slibují, že připraví všechny k přijetí a v naprosté většině nemají žádnou znalost fakulty.
9. Kdo si myslíte, že poradí středoškolákovi nejlépe s výběrem vysoké školy/fakulty?
Je to individuální. V každém případě doporučuji vyslyšet hlas srdce a jen tomu hlasu poskytnou další podklady a informace. Budoucí studenti by měli poslechnout starší a zkušené, včetně rodičů, ale neměli by naplnit automaticky jejich ambice. Studovat budou za sebe a studium by je mělo lákat.
10. Kolik si myslíte, že by si studenti měli dát přihlášek na vysoké školy?
Když jsem se v roce 1990 hlásil na studia, líbilo se mi, že mohu podat více přihlášek. Proto bych zde zachoval naprostou volnost. Upravil bych spíše procedury, které směřují k zápisu do studia, tedy školy by měly vědět mnohem jistěji a dříve, kdo zahájí studium.
11. Doporučil byste studentům účastnit se přípravných kurzů k přijímacímu řízení, které školy často pořádají?
Určitě ano, ale už jsem uvedl, že bych si hlídal, kdo kurz pořádá. Pokud je to samotná univerzita, fakulta nebo katedra, kam se studenti hlásí, tak je to v pořádku. Vyhýbal bych se agenturám, a to kvůli ceně i obsahu.
12. Doporučil byste studentům Vaší fakulty/školy vycestovat během studia alespoň na semestr do zahraničí?
Považuji to za naprosto nezbytné a u nás to lze ve všech oborech. Mimochodem bych jako uchazeč sledoval, kolik a jaké mobilitní programy daná škola nabízí. Bez cesty do zahraničí je studium vlastně nekompletní a absolvent, který nikdy nevyjel do ciziny, je v mnoha ohledech handicapovaný už vůči tomu, kdo byl na Erasmu či jiném pobytu.
13. Pokud byste byl ministr školství a musel rozhodnout o školném, zavedl byste jej?
Jsem pro zavedení rozumného školného, které by bylo pod kontrolou státu a vysokých škol, nikoliv bank a finančního sektoru. Ve spojení se stipendijním programem, které mnohé školy již mají, by podobný krok nebyl asociální. Ukazuje se totiž, že středoškoláci ze sociálně slabých rodin již dnes, v systému tzv. zadarmo, nepokračují ve studiu na vysoké škole, protože nemají na ubytování, cestování do školy a živobytí. Školné ve výši 15 až 30 tisíc za semestr by bylo motivační, odrazovalo by tzv. věčné studenty a fakultám by umožnilo podpořit nadané chudší studenty.