V prosinci jsme si představili tři vesmírné sondy mířící k planetě Mars. Pojďme se dnes, s odstupem necelého půl roku podívat, jaké jsou další osudy těchto lidmi vyrobených strojů – sond Hope, Tianwen-1 a Perseverance.
Jako první k Marsu přiletěl stroj Spojených arabských emirátů pojmenovaný Hope (Naděje) a v úterý 9. února se po přesně naplánovaném brzdicím manévru přiblížil až na 1 000 km k povrchu Rudé planety. Následovala řada dalších zážehů korekčních motorků, které postupně navedly drobnou sondu na finální dráhu, která je ve svém nejnižším bodě ve výšce zhruba 20 000 kilometrů a v tom nejvyšším 43 000 kilometrů nad Marsem. Vědecký výzkum, zaměřený na monitorování denních a sezónních cyklů atmosféry a sledování prachových bouří na planetě, bude zahájen na konci dubna. A vědci doufají, že Hope bude nad Marsem pracovat minimálně dva pozemské roky.
První foto z povrchu pouhé 4 minuty po přistání – černobílé, trochu neostré (z kamery v té době ještě nebyly odstraněny plastové ochranné krytky)
Jen o den později než Hope, ve středu 10. února 2021, se ke čtvrté planetě Sluneční soustavy přiblížila velká čínská sonda Tianwen-1. Ta již o několik týdnů dříve poslala na Zem svoji velice zajímavou fotografii. Během přeletu hlubokým vesmírem vypustila malinkou subdružici, která měla jeden jediný úkol – odletět kousek od své mateřské sondy a vyfotografovat ji. Snímky byly odeslány přes sondu do čínského řídícího střediska a vzbudily jistě zaslouženou pozornost. Je to totiž poprvé, co máme k dispozici takovýto snímek stroje uprostřed nekonečné vesmírné pustiny.
Po přesném brzdícím manévru byla pětitunová sonda zachycena gravitačním polem Marsu a její dráha byla postupně upravena tak, aby se v okamžiku největšího přiblížení dostala zhruba 265 km nad povrch planety. Po této dráze nyní létá a hledá na povrchu Marsu vhodné místo pro přistání svého výsadkového člunu a malého vozítka s vědeckým vybavením. K tomuto výsadku dojde, po vyhodnocení všech lokalit, které přicházejí v úvahu, někdy na konci května 2021. Pokud se čínským odborníkům přistání povede, tak se Čína stane, po Spojených státech, teprve druhou zemí, jejíž stroj bude jezdit po Rudé planetě.
A sluší se ještě dodat, že Spojené arabské emiráty a Čína se staly teprve pátou a šestou zemí světa, která zvládla úspěšně zaparkovat svůj stroj na oběžné dráze Marsu – po Sovětském svazu/Rusku, USA, Evropě (pro jejíž státy tuto aktivitu zajišťuje Evropská kosmická agentura ESA) a Indii.
Největší zájem médií i veřejnosti na sebe však strhla třetí ze sond, mířících k Marsu – americký robotický průzkumník Perseverance (Vytrvalost). Tunová sonda velikosti automobilu kategorie menšího SUV se k Marsu přiřítila ve čtvrtek 18. února 2021 rychlostí téměř 6 kilometrů za sekundu. Oproti Hope a Tianwen-1 však nezaparkovala na oběžné dráze planety, ale v plné rychlosti se přímo z příletové trajektorie vnořila do horních vrstev atmosféry. To, co následovalo potom, dostalo název „Sedm minut hrůzy“, podle pocitů techniků a vědců v pozemském řídícím středisku v americké Pasadeně. Ti totiž musí čekat, zda se náročná automaticky probíhající přistávací operace povede, bez jakékoliv možnosti zasáhnout. To vše se odehrává nejenom 270 milionů kilometrů od nich, ale o úspěchu či neúspěchu celé mise se dozví až po dlouhých 12 minutách, které potřebuje signál na cestu od Marsu do jejich pozemských počítačů.
My dnes už víme, že celé přistání proběhlo úspěšně a americký rover už ujel své první metry po dně bývalého jezera pravděpodobně sladké vody, uvnitř kterého přistál.
Poprvé rover popojel během 14. marsovského dne (Sol14). Uprostřed, v horní třetině snímku, je patrný vyfoukaný prach a další stopy po práci osmi přistávacích raketových motorů tzv. Nebeského jeřábu SkyCrane
Perseverance je supermoderní vědecká laboratoř nesoucí na svém šestikolovém podvozku řadu unikátních přístrojů a nástrojů. Úplně poprvé máme možnost si poslechnout „hlas“ Marsu, protože součástí vybavení je i několik mikrofonů. První nahrávky již byly veřejnosti představeny – na té úplně první byla slyšet kakofonie nejrůznějších zvuků během přistávání, na té prozatím nejnovější naopak klidný šum elektromotorů při jízdě roveru, lehký svist větru a slabé nárazy zrnek písku do těla stroje.
Na Mars se spolu s velkým a těžkým roverem dostal ale ještě jeden lidmi vyrobený stroj – malinký a lehounký vrtulník Ingenuity (Vynalézavost). Ten bude sloužit k ověření, zda ve velice řídké atmosféře Marsu (která je zhruba 100 řidší než naše pozemská atmosféra, a odpovídá přibližně tlaku ve výšce 30 km nad zemským povrchem) bude možné provozovat stroj s rotorem. Pokud bude tento experiment úspěšný, a Ingenuity bude opravdu létat, tak se vědcům otevřou při dalších výpravách úplně nové možnosti. Bude možné nasadit například větší drony a s jejich pomocí prozkoumat rozsáhlejší oblasti planety, nebo přepravovat zásoby či vědecké vybavení.
Ingenuity má dva rotory nad sebou, které se budou točit protisměrně rychlostí až 50 otáček za sekundu. Váha celého vrtulníčku je pouhých 1,8 kg a jeho jedinou výbavou je kamera, pomocí které se bude rozhlížet po okolí z výšky maximálně deseti metrů nad terénem.
Vědci doufají, že rover Perseverance bude na Marsu pracovat bezchybně minimálně dva pozemské roky, na které je plánována tzv. primární mise. Ale všichni věří, že stroj zůstane funkční mnohem déle a že bude přinášet zajímavé a unikátní vědecké výsledky. A že se třeba díky této nejnovější misi NASA dočkáme i nečekaných překvapení.
Panoramatický obrázek okolí místa přistání vytvořený kamerou MastCam v Solu11 (tedy jedenáctém marsovském dnu), rover v tu chvíli ještě stál na místě přistání.
Listopadový článek o cestě na Mars.
Foto: ©NASA/JPL, 2021