Období s největším útlumem lidské aktivity za několik posledních staletí, které nastalo na jaře letošního roku mělo pozitivní dopady nejen na životní prostředí, ale i na vědeckou aktivitu. Experimenty, které by za normálních okolností neměly šanci na hladký průběh, proběhly v uplynulých měsících po celém světě.
Léčí ticho?
Britský výzkum nesoucí název The Quiet Project si kladl za cíl odhalit souvislost zvuku a ekonomické aktivity, s přesahem do míry blahobytu a životní spokojenosti. Tým zvukových inženýrů a výzkumníků sestavil databázi, která se stala základem pro pozorování změn ve zvukovém prostředí v průběhu karantény a v období bezprostředně po ní, kdy bude ekonomická aktivita postupně obnovena a život se vrátí do nového normálu.
Výzkumníci se zaměřili nejen na technickou stránku výzkumu, ale i na sběr zvukových dat a jejich vliv na obyvatele, kteří se sami mohli do výzkumu zapojit. Tento výzkum ve svém průběhu mimo jiné potvrdil závěry studie provedené v roce 2011 Rebeccou Miles z Floridské Státní Univerzity, které zdůrazňují vyšší míru stresu u obyvatel těch částí měst, které jsou postiženy vyšší mírou dopravy. Podobný výzkum proběhl i na univerzitě v holandském Maastrichtu a došel k obdobným závěrům.
Podle profesora akustiky Stephena Dance z London South Bank University klesl městský hluk během uzavření země o 5 decibelů (tedy zhruba 60%), což je již zaznamenatelná míra pro širokou veřejnost. Stejně tak jeden z vedoucích výzkumníků dodává, že zákaz vycházení neměl na lidskou psychiku jen pozitivní dopad, ale i ten negativní - pro některé je městský hluk spojen s pocitem dostatku práce a tím pádem finančního zabezpečení.
A jak lze výsledky výzkumu prakticky využít? Například při urbanistickém plánování klidových zón ve městech nebo jako indikátor změny při přechodu na elektrická vozidla, která nejsou natolik hlučná jako vozy s klasickým spalovacím motorem.
Seismické měření a lidská aktivita
Seismologie je věda zabývající se zemětřesením, vznikem a šířením seismických vln. Je však možné tuto vědu využít i při studiu lidského chování? Výzkum pod vedením belgického seismologa Thomase Lecocq z Royal Observatory of Belgium, který sdružuje více než 100 vědců z celého světa dokládá kladnou odpověď na položenou otázku. Jakákoliv lidská aktivita, od pěší chůze, přes průmyslovou výrobu až po vlakovou dopravu, tvoří vibrace, které seismologické měřící stanice zaznamenají a odhalí tak trendy v lidském chování, pracovní době nebo například sportovních aktivitách. Hluk a lidská aktivita velmi transparentně odráží sociální a kulturní změny celé společnosti.
Výsledky zjištěné pomocí těchto měření také mohou být účinným kontrolním měřítkem dodržování pravidel při nynější nebo jakékoliv další pandemii. Mohou sloužit jako ukazatel dodržování bezpečné vzdálenosti a cestovních omezení. To podle slov Zacha Eilona z University of California v Santa Barbaře mimo jiné dokládají i vybraná měření ze Spojených států amerických, kde rostoucí seismická aktivita z počátku května upozornila na postupné uvolněné vnímání zákazu vycházení. Snížení lidské a průmyslové aktivity také poskytlo vědcům šanci odhalit menší zemětřesení, která byla do té doby pohlcena všeobecnou aktivitou.
Komunikace napříč oceánem
Snížení dopravy se nedotklo jen pevniny, ale také moří a oceánů. Za normálních okolností je hluk z plavidel všudypřítomný a konstantní. To však ovlivňuje nejen vědecká měření hlučnosti, ale především také zvířecí obyvatelstvo vodních ploch na naší planetě. „Ryby, mořští savci a korýši využívají zvuk k lovu, hledání potravy, komunikaci, páření i k samotné navigaci,” zdůrazňuje David Barclay, oceánolog z Dalhousie University v Kanadě. „Vysoká míra hluku může fyzicky zranit nebo dokonce usmrtit tyto tvory, a stejně tak může způsobovat úplnou nebo dočasnou ztrátu sluchu a s tím související útěk, stres a narušení potravního schématu.”
Barclay se svým týmem zkoumá změny hluku pod hladinou oceánu a v průlivu u kanadského Vancouveru v období zákazu vycházení. Cílem je zjistit co přesně způsobilo pokles zvuku o frekvenci 100Hz, zda hraje roli hustota dopravy, rychlost, hmotnost nebo velikost lodí, a na základě toho najít takové řešení lodní dopravy, které bude narušovat život pod hladinou co nejméně.
I (ne)vědci se mohou zapojit
Do vědeckých výzkumů se však mohou zapojit i obyčejní lidé, kteří nemají akademický titul, ale jsou nadšenci do určité oblasti. Dr David Cornwell z University of Aberdeen například využívá pomoci a dat o těch, kteří mají doma seismometry. Zákaz vycházení tak vnímá jako skvělou příležitost jak propojit profesionální vědce s širokou veřejností, především díky rozvoji online komunikace. „Doufáme také, že se nám podaří rozjet nové projekty a inspirovat ostatní, především děti, k tomu, aby se pustili do vědeckých disciplín,” dodává.
Zdroj: The Guardian, Science Focus