Čeští vědci mají na svém kontě velké množství přelomových objevů a vynálezů jako například bleskosvod, kontaktní čočky, lodní šroub, plastickou chirurgii, krevní skupiny nebo obyčejný kostkový cukr. Pojďme se podívat na nejvýznamnější objevy a vynálezy české vědy v novém tisíciletí.
To, že jsou Češi národ kutilů a vynálezců již od praotce Cimrmana, dokazuje nejen počet hobby marketů na obyvatele (který je mimochodem jeden z nejvyšších v Evropě), ale také úspěch a využitelnost českých vynálezů a objevů v běžném životě. V počtu registrovaných patentů se umisťují pravidelně na předních příčkách Američané. Pravdou ale je, že například americký vynález stroje na plácnutí si, tzv. „High five“, asi nenajde tak velké uplatnění jako český objev prodlužující život HIV nakaženým až o několik desítek let. Pojďme se podívat na nejvýznamnější objevy a vynálezy české vědy v novém tisíciletí.
Antivirotikum TRUVADA – lék a prevence HIV
Tato tabletka je výsledkem dlouholeté práce chemika Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Společně s americkými spolupracovníky vyvinul lék, který v raných fázích zcela potlačuje virus HIV a významně prodlužuje život pacienta. Pilulka byla schválena v roce 2004, protože má navíc daleko méně vedlejších účinků a nahrazuje i další léky, které museli pacienti s HIV denně polykat. V roce 2012 byl lék dokonce schválen jako prevence pro rizikové skupiny (zabraňuje přenosu viru z matky na plod). Zajímavostí je, že za patenty a licenční poplatky získal Ústav od americké společnosti Gilead Sciences více jak 1 mld. Kč v roce 2010. Z laboratoře A. Holého pochází také lék proti hepatitidě typu B Hepsera.
Systém Memrec – oko místo počítačové myši
Na katedře kybernetiky ČVUT vyvinul tým vědců jedinečný přístroj, díky kterému můžou počítač ovládat i lidé s fyzickým postižením, kteří nemohou k práci používat klasickou myš či touchpad. Ovládání počítače je s tímto přístrojem možné skrze pohyby oka, které snímá kamera. Oko vlastně kopíruje pohyb myši či prstu po touchpadu a kliknutí či enter je nahrazeno mrknutím. Revolučním prvkem je také to, že uživatel nemusí být pevně zafixován před počítačem, jako u konkurenčních zahraničních vynálezů, ale kameru má pohodlně umístěnou na brýlích.
Nanospider – technologie tkaní nanovláken
O unikátním objevu technologie pro tkaní nanovláken vědců z Technické univerzity v Liberci slyšel jistě už kdekdo. Tato technologie je založena na překvapivém objevu: je možné zvlákňovat nejen za pomoci kapiláry z kapky polymeru procházejícího tryskou do elektrického pole, ale z celé tenké vrstvy roztoku polymeru. Dnes je technologie patentována a přináší české vědě uznání z celého světa. Nanospider vyrábí mikroskopická vlákna, která jsou označována jako materiály třetího tisíciletí, protože své využití mají v širokém spektru oborů od lékařství a farmacie až po automobilový průmysl. V Česku jsou nanotechnologie na vysoké úrovni. Více o nanotechnologiích naleznete v článku Jaromíra Kaplana v tomto čísle.
Kvantová paměť pro světlo – budoucnost šifrování v tajných službách
Technologii kvantové paměti pro světlo vymysleli vědci z Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2005. Schopnost světelného paprsku nést informaci (třeba i tajnou) měla nedostatek v podobě krátké vzdálenosti, po kterou mohl paprsek informaci nést (30 – 40 km). Právě kvantová paměť dokázala tuto vzdálenost prodloužit na tisíce kilometrů a to díky „obláčku atomu“, do kterého je vepsána.
Identifikace člověka podle způsobu chůze – nový otisk prstu
Že lze člověka poznat podle otisku prstů, ví i malé dítě. O rozpoznávání lidí podle hlasu slyšel také už leckdo, ale rozpoznat pachatele podle způsobu chůze umí pouze čeští kriminalisté. Podstatou metody identifikace člověka podle způsobu chůze je porovnávání křivek, které jednotlivé části těla při chůzi opisují, tyto křivky jsou pro každého jedinečné. Pro běžné využití byl vyvinut počítačový program. Pohyb může ovlivňovat i obuv, avšak i s tím si čeští kriminalisté poradili a navíc získali největší ocenění v historii české kriminalistiky: Zlatou trofej na Světovém mezinárodním sympoziu forenzních věd v roce 2010. Autory metody jsou Jiří Straus a Jiří Jonák, profesoři z katedry kriminalistiky na Policejní akademii.
Výzkum gama záření – projekt H.E.S.S.
Na projektu, který byl v roce 2007 oceněn prestižní Descartovou cenou Evropské komise, se podílel i profesor Ladislav Rob z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Společně s americkými a německými kolegy vyvinuli vesmírný dalekohled, který dokáže vyhledávat a zachytit gama záření z hlubokého vesmíru. V současné době je profesor Rob členem mezinárodního týmu, který toto záření zkoumá v namibijské poušti, kde jsou teleskopy umístěny.
Dělení buněk při rakovině – vyřešena další neznámá
Týmu českého vědce Jiřího Bartka působícího v Dánsku se podařilo zjistit, jakým způsobem buňky prolomí vlastní ochrannou bariéru a začnou se nekontrolovaně dělit. Důsledkem je pak rakovinové bujení. Způsob popsal ve významném časopise Nature v roce 2005.
Další významné, nejen české objevy, je možné najít ve vědeckém časopise Nature (http://www.nature.com/).