Zažijte Kanadu!

O programu Zažijte Kanadu nám povyprávěl jeden z jeho účastníků - Janek Bednařík, který si v zemi javorového listu splnil svůj sen a stal se heliguidem. Od roku 1999 je horským průvodcem a od roku 2006, po třech letech ve škole mezinárodních horských vůdců UIAGM, i certifikovaným horským vůdcem.  Sám sebe charakterizuje jako průměrného Čecha, ale posuďte sami.

Ahoj Janku, než se začnu vyptávat na otázky, zmínil jsi, že ses nedávno vrátil z hor. Prozradíš nám, co děláš, odkud přesně jsi se vrátil a kam se dál chystáš? Dělám horského vůdce a mnoho aktivit s tím spojených. Vrátil jsem se z Lofot, kde jsem byl s klientem. V létě také jezdím do Alp a na podzim se chystám do Nepálu. V zimě opět zamířím do Kanady na catskiing, heliskiing a lavinové kurzy.

Absolvoval jsi program Zažijte Kanadu, můžeš se s námi podělit o svůj příběh? Ale jistě. Vždy jsem chtěl zkusit práci heliguida, kdy na lyžích seskočíte z helikoptéry a lyžujete v terénu v prašanu. Ale vždy mi to přišlo nemožné. Rájem heliskiingu je výhradně Kanada a takových pozic je na pracovním trhu velmi málo. I přesto jsem zkusil štěstí a zažádal o kanadské pracovní prázdniny, což je otevřené vízum platné jeden rok. Pracoval jsem v horském hotelu a přitom obcházel všechny heliskiingové společnosti. Všude mě odmítli s tím, že nemají volná místa ani pro místní, ale alespoň ze slušnosti mě pozvali na tréninky. Mým osudovým dnem byl Silvestr, kdy se nikomu nechtělo pracovat, a proto jsem dostal šanci jeden den odjezdit. Ve skupině jsem měl samotného majitele společnosti, který se mnou byl tak spokojený, že jsem díky tomu dostal své vysněné zaměstnání.

Tomu říkám klika. Jaké další zkušenosti sis z Kanady odvezl?  Překvapil mě tamní pozitivní přístup a ohleduplnost.  Do Kanaďana zezadu vrazíte a on se otočí a omluví se vám. Příjemný je i jejich „stressless“ přístup, který je pro Čecha obrovskou změnou.

Jak obtížné je získat vízum pro vycestování do Kanady? Všechno se mi podařilo pouze díky programu Zažijte Kanadu. Pokud vám je 18 – 35 let, jste bezúhonní a máte určitou základní částku na účtu, tak lze otevřené pracovní vízum získat celkem snadno. Výhodou je, že nejste limitovaní určitým druhem zaměstnání a tím máte práci téměř jistou, protože v Kanadě o ni nouze není.  Na co si ale musíte dát pozor je omezený počet míst.  Zájem je rok od roku větší a je nutné podat přihlášku ihned po otevření programu. Pokud začnete včas a budete postupovat správně, bude spolupráce s Velvyslanectvím Kanady v Praze perfektní, jako v mém případě.

Komu bys program doporučil? Doporučil bych ho všem, kteří splňují kritéria pro účast a chtějí něco zažít. Rád bych vzkázal i těm, kteří mají pochybnosti a netroufají si vycestovat, aby se nebáli a jeli.

Přihlásit se lze v jedné z následujících kategorií:

• Pracovní prázdniny – můžete si užít dlouhé prázdniny v Kanadě spojené s prací, která vám minimálně pokryje výdaje.
• Profesní rozvoj – proč nezískat pracovní zkušenosti ve svém oboru zrovna v Kanadě a napomoci tak svému profesnímu růstu?
• Stáž v rámci studia – umožní vám seznámení s novou kulturou v rámci vaší školní praxe.

Dalším, kdo má zkušenosti s pobytem v Kanadě, tentokrát studijním, je Magdaléna Havránková, studentka Fakulty sociálních věd UK a  Université de Montréal, zakladatelka Czech Canadian Alumni Network.

Ahoj Magdo, můžeš porovnat české a kanadské školství z tvého pohledu? Kanadské školství na magisterském stupni je většinou koncipováno jako málo hodin ve škole a mnoho hodin práce doma. Na rozdíl od Univerzity Karlovy je Université de Montréal rozsáhlým kampusem, kde naleznete úplně všechno, co potřebujete k životu, jako ve městě. To mi velmi vyhovovalo. 

Jak moc finančně náročné je studium v Kanadě? Finanční náročnost studia a života vůbec se v Kanadě liší podle provincií, Québec patří k těm levnějším. Pro cizince je toto školné ještě vyšší než pro Kanaďany, ale je možné získat stipendium. Stejně jako se to podařilo i mně. Výborný je i systém úvazků na univerzitě. Více než polovina spolužáků nalezla přivýdělek ve škole, coby asistenti profesorů bakalářských kurzů, případně jako asistenti výzkumu.  

Bylo složité vše pro vycestování zařídit? Nemyslím si, že by se přípravy na studijní pobyt v Kanadě nějak zvlášť odlišovaly od příprav na odjezd kamkoliv jinam. Bylo nutné samozřejmě brát v úvahu fakt, že ke vstupu do Kanady je zapotřebí mít platné vízum a včas si o něj zažádat. Další složitostí bylo najít bydlení. Na radu známých z Montréalu jsem hledala již z ČR na dálku přes různé servery, ale nebyla jsem úspěšná. Naštěstí se po příletu uvolnil jeden pokoj u jiného Čecha, který se dostal na stejný výměnný pobyt jako já. Sice jsme trochu váhali, zdali nám to nezkomplikuje integraci mezi ostatní studenty, ale tyto obavy se nakonec nenaplnily.

Spolupracuješ s Velvyslanectvím Kanady v Praze. Jak? A jak spolupráci hodnotíš? Na kanadské ambasádě od roku 2012 vedu projekt Czech Canadian Alumni Network. Spolupráci s ambasádou a jejími zaměstnanci si nemůžu vynachválit.

Jak tě napadlo založit česko-kanadskou síť absolventů? O co se jedná a kolik má nyní členů?  Projekt česko-kanadské absolventské sítě iniciovalo loni na podzim Velvyslanectví Kanady v Praze. Mým úkolem je přivést tuto myšlenku k funkčnímu projektu. V tuto chvíli máme 43 členů. Ráda bych pozvala i další absolventy z kanadských univerzit, aby se k nám připojili, bez ohledu na to, zda v Kanadě studovali v rámci výměnného pobytu, nebo zde absolvovali celé studium. 

V čem síť absolventů spočívá? Cílem sítě je vytvořit komunitu (nejen) Čechů, kteří v Kanadě studovali a i nadále chtějí s touto zemí být v kontaktu. V blízkém horizontu se rýsuje spolupráce s Kanadskou obchodní komorou v ČR. Rádi bychom tak propojili studenty se zkušeností z Kanady s potencionálními zaměstnavateli. 

Doporučila bys studium v Kanadě našim čtenářům? A pro koho je naopak nevhodné? Studium v Kanadě bych rozhodně doporučila všem čtenářům. Nevhodné by mohlo být jedině pro studenta, který nemá absolutně žádnou znalost cizího jazyka, což je v dnešní době asi ojedinělé.