Dříve člověk vystudoval nebo se vyučil nějaký obor a vystačil si s ním většinou až do důchodu. Robotika a automatizace svět práce významně proměňují.
Mění se pracovní postupy, formy práce a také požadavky na znalosti a dovednosti pracovníků. Názory odborníků se liší v tom, jak rychle k těmto změnám dojde a nakolik zásadní budou. Technologický pokrok znamená podle expertů velkou příležitost pro zvýšení efektivnosti výroby a služeb a ulehčení práce. Nové technologie povedou zejména k nahrazování rutinních činností, které lze algoritmizovat. „Takovýto charakter činností je zastoupený různou měrou v manuálních i kognitivních profesích a ve vazbě na míru jejich zastoupení lze odhadovat, zda profese zcela zanikne nebo dojde k podstatné změně v jejím vykonávání,“ vysvětluje Věra Czesaná, vedoucí Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání. Rychlost zavádění nových technologií do praxe bude podmíněna poměrem mezi jejich cenou, výkonností a také cenou lidské práce.
„Rychlost změn se zcela jistě bude lišit obor od oboru a částečně i podnik od podniku. Někde digitalizace zvítězí, jinde budou tradiční a nové kvalifikace existovat vedle sebe,“ říká mluvčí z Národního ústavu pro vzdělávání Markéta Růžičková. Rychlost rozvoje technologií má podle ní exponenciální charakter. Bohumil Kartous z Informačního centra pro vzdělávání EDUin upozorňuje, že „je třeba připravovat lidi na vysoce odlišnou realitu práce i jejich osobního života, v němž velkou část dosavadních činností, v podstatě jakékoliv rutiny, přeberou stroje.“
Odborníci se přou, zda více profesí vznikne, či zanikne
Zda budou úspory pracovních míst převažovat nad možnostmi vzniku nových, často dnes neznámých profesí, se vedou mezi odborníky polemiky. Podle některých studií je v důsledku digitalizace ohroženo až 50 procent pracovních míst v tradičních odvětvích. Jiné studie oponují, že technologické dopady na zaměstnanost jsou přeceňovány, pojímány příliš úzce a izolovaně a neberou v úvahu flexibilitu profesních změn. Podle odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bude v ČR v průběhu 10-20 let automatizací silně ohrožena asi desetina pracovních míst, což představuje úbytek víc než 400 tisíc pracovních míst.
Může se to zdát hodně, ale je třeba se podívat na demografický vývoj. „Populace stárne a v budoucnu bude počet osob ve věku výrazné ekonomické aktivity (20-65 let) podstatně nižší než dnes, a to zhruba ve stejném rozsahu jako očekávaná úspora pracovních míst,“ vysvětluje Czesaná. Moderní technologie podle ní tedy spíše pomohou řešit nedostatek pracovních sil. Vznikat prý bude mnoho nových pracovních míst, a to i v tradičních profesích. Stále větší poptávka se očekává zejména v sociálních službách, zdravotnictví, vzdělávání, oblasti volného času či ochrany životního prostředí.
Výrazně se promění 1,4 milionu pracovních míst v ČR, odhaduje OECD
Vlivem nových technologií se promění široká škála profesí, nejrychleji právě v průmyslu. Podle odhadu OECD budou tyto změny v ČR jedny z nejrozsáhlejších a hluboce zasáhnou kolem 35 procent, tedy kolem 1,4 milionu pracovních míst. Změny kvalifikačních požadavků a přesuny v profesních strukturách budou podle odborníků výraznější a daleko častější, než tomu bylo kdykoliv v minulosti. Přizpůsobit se bude muset i vzdělávací systém, který by měl mladé lidi učit myslet interdisciplinárně a podněcovat jejich kreativitu. Dospělí se budou mnohem více sebevzdělávat a učit se přímo na pracovišti.
„V souvislosti s postupujícím nástupem automatizace, robotiky, ICT technologií, kybernetiky a dalších pokročilých technologií do výroby i služeb a způsobu jejich řízení se hovoří o nutnosti posílit klíčové kompetence lidí, připravit stávající i nové generace na přicházející změny,“ souhlasí mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Jarmila Balážová. Resort se podle ní již zabývá modernizací odborného vzdělávání i vzdělávacích programů pro učitele.
Invenci a originalitu stroje nenahradí
Nejvíce nahraditelné jsou profese s nižšími kvalifikacemi ve výrobě, zejména lehkém zpracovatelském průmyslu, v dopravě a v logistice, ale také středně a výše kvalifikované profese v administrativě, v běžné práci s daty včetně účetnictví, pojišťovnictví a bankovnictví a v některých službách. Naopak nejméně nahraditelné technikou jsou ty profesní činnosti, které vyžadují empatii a jsou založeny na tvůrčí invenci a originalitě. Stále žádaní budou vývojáři a informační analytici.
Nová pracovní místa budou vznikat i v samotném průmyslu, zejména ve strojírenství. Tyto profese budou propojovat strojní inženýrství se znalostmi elektroniky, kybernetiky a informatiky. Individualizace výrobků na míru podle přání zákazníků zvýší poptávku po odbornících rozvíjejícího se tzv. kreativního průmyslu, průmyslu zaměřeného na design, který bude v prodejní úspěšnosti výrobků hrát stále větší roli.
1) Rozvoj technologií velkou měrou ovlivňuje téměř všechny obory lidské činnosti:
· technika - průmysl 4.0)
· společnost - online spojení a sociální sítě
· ekonomika - sdílená ekonomika
· politika - online propaganda
· bezpečnost - kybernetická bezpečnost
Zdroj: NÚV
2) Kdo se zavádění kyberneticko-robotických systémů bát nemusí?
- pracovníci s odborným zázemím v informatických oborech (programátoři, vývojáři, informační architekti, analytici, webdesigneři, webmasteři…)
- pracovníci technických, zejména strojírenských profesí v průmyslovém sektoru (strojní mechanici, zámečníci, zedníci a obkladači, obráběči kovů, stojní inženýři, technologové a konstruktéři, instalatéři, topenáři nebo CNC operátoři a řidiči - zejména řidiči autobusů, městské dopravy a nákladních vozidel)
- pracovníci sektoru informací, financí a vzdělávání – kromě již zmiňovaných pracovníků IT jsou to pedagogové a lektoři (zejména kvalifikovaní učitelé cizích jazyků, odborného výcviku či odborných předmětů a vyučující výpočetní techniky), strojní inženýři, technici, zdravotní pracovníci, předškolní a mimoškolní pedagogové (pedagogové volnočasových aktivit) a pracovníci pečovatelských a sociálních služeb
Zdroj: NÚV
Foto: Pixabay