Jedna z hlavních věcí, co vysokoškolští studenti řeší kromě školy samotné, je bezpochyby i možnost výdělku. Zkrátka brigáda, za kterou by člověk dostal dobře zaplaceno a díky které by mohl rozvíjet své teoretické znalosti ze školy přímo v praxi. Možností, jak si finančně přilepšit je mnoho, ale z pohledu zaměstnavatele se mnohem lépe dívá na životopis člověka, jehož absolvované teoretické znalosti se opírají o praxi.
Otázka času
Velmi důležitou otázkou ve výběru odpovídající brigády je samozřejmě časová náročnost školy a časová náročnost brigády. Troufám si říci, že toto je jeden z hlavních faktorů výběru. Pochopitelně by si vše student rád zařídil tak, aby mohl fungovat v obou rovinách takovým způsobem, aniž by ani jednu z nich zanedbával. Většinou to není možné. Ovšem někteří studenti tvrdí, že čím méně člověk času má, tím lépe je ho schopen zužitkovat.
Je asi přehnané si ze všech sil hledat nějaké pracovní uplatnění v prvním semestru nebo prvním ročníku. Je si třeba především zvyknout a „osahat“ si vysokoškolský způsob života a samotné fungování v rámci vysoké školy. Beztak jsou k nějaké kvalifikovanější brigádě potřeba základní znalosti, které člověk během tak krátké doby není schopný vstřebat – přeci jen žádný učený z nebe nespadl.
Časová náročnost brigád zpravidla nepřesahuje 30 hodin týdně, běžně se pohybuje kolem 20-25 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že brigáda je dobrovolná činnost, je třeba udělat kompromis a přizpůsobit tomu svůj dosavadní režim činností jako je zábava, sport nebo jiné volnočasové aktivity. Nic se nemá přehánět, a tak si je dobré všechny aktivity správně nadávkovat, aby člověk nebyl vytížen jen jednostranně.
Práce, co mi něco dá
Jak jsem zmínil výše, nejlepší je uchytit se na trhu práce v takové oblasti, která koresponduje se studijním oborem. Teoretické znalosti jsou velice přínosné, ale když chce absolvent bez jakékoliv praxe uspět na trhu práce, většinou se stane, že dostane přednost člověk již s nějakými zkušenostmi.
Studenti ekonomických škol se mohou v rámci brigády, stáže či trainee programu skvěle uplatnit v oblasti ekonomických, obchodních a finančních oddělení renomovaných firem a v neposlední řadě i v odděleních managementu nebo marketingu. Dlouhodobější průzkumy však ukazují na to, že je větší poptávka po lidech technického zaměření. Technicky zaměření studenti mohou realizovat své schopnosti v oblasti IT (ať už jako programátoři nebo správci sítí), dopravy, strojního a stavebního průmyslu nebo architektury či jiných technicky zaměřených odvětvích.
Velkým plusem dlouhodobější pracovní spolupráce mezi studentem a firmou je možnost následného setrvání ve firmě po ukončení studií, tedy možnost získat smlouvu na hlavní pracovní poměr. Tím odpadá stres a strach o uplatnění se na trhu práce a lépe se tak studenti připravují na státní závěrečné zkoušky, nebo dokončování diplomové práce. Když absolventi nezískají praxi již při studiu, často se pak stává, že končí na pozicích majících s jejich kvalifikací jen velmi málo společného.
Pracovní poměr
Co se týče pracovních smluv, v případě brigád se dá pracovat na živnostenský list, na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Všechny tyto tři možnosti mají svá specifika a to ve formě výhod i nevýhod.
Dohoda o pracovní činnosti je v podstatě pracovní smlouva na zkrácený úvazek a lze ji uzavřít vždy jen písemně. Specifikem tohoto druhu pracovního poměru je, že pracovní doba nesmí přesáhnout 20 hodin týdně a v případě vypovězení smlouvy není povinnost udat důvod; výpovědní lhůta v tomto případě činní 15 dní. Zaměstnanec na DPČ je tedy povinen odvádět daně, zdravotní pojištění a sociální pojištění, pokud jeho měsíční výdělek přesáhne 2499 korun.
Dohoda o provedení práce je v tomto ohledu více ušita na míru studentům, i když také má své nevýhody. Ze zákona je stanoven maximální počet odpracovaných dní v roce a to ve výši 300 hodin ročně. Výhodou DPP je možnost uzavření této pracovní dohody u více zaměstnavatelů nebo na více pracovních činností u téhož zaměstnavatele. Smlouva musí být nově uzavřena písemně. Pro zaměstnavatele i zaměstnance je výhodnější tato smlouva, jelikož ani jeden z nich nemusí odvádět daně, zdravotní ani sociální pojištění, nepřesahuje-li měsíční výdělek 10 001 korun.
Kde hledat
Způsobů, jak si najít odpovídající brigádu je mnoho. V nejlepším případě je dobré hledat konkrétní pracovní pozici přímo na oficiálních stránkách firem v sekci „Kariéra“ nebo „Volná místa“. Spousta firem totiž má přímo na stránkách vlastní webové rozhraní pro vyplnění osobních údajů a vložení strukturovaného životopisu s motivačním dopisem. Tato cesta je přímá linka do firmy.
Práci si lze samozřejmě najít přes internetové portály zaměřující se na pracovní nabídky, které jsou zatím druhou nejrychlejší cestou životopisu na stůl personalisty. Jako příklad lze uvést známé weby jako Jobs.cz, Práce.cz nebo Profesia.cz. Nejlepší je hledat pro vás vhodnou pracovní pozici na všech třech (nebo i více portálech), budete tak mít jistotu, že jste nic nezanedbali a hledali pořádně.
Posledním způsobem, který se právě v ČR rozvíjí je služba LinkedIn.com. Tu pozvolna začínají čeští personalisté objevovat a používat. Jde o možnost vytvořit si a publikovat svůj životopis na internetu. Váš životopis je viditelný pouze pro registrované uživatele této služby nebo si můžete nastavit i jiné zobrazení. Kromě toho, že na váš email chodí pracovní nabídky automaticky, některé firmy již začali pomocí této služby vyhledávat a oslovovat své potenciální zaměstnance napřímo.
Rada na závěr: čím jste aktivnější v získávání pracovních zkušeností již při škole, tím máte snazší vstup na pracovní trh po ukončení vysoké školy.
Autor: Adam Greguš