Metro je skvělý dopravní prostředek, a také je to výkonný generátor tepla. Důmyslná, a přitom jednoduchá a levná technologie geotermální energie z metra by toto teplo mohla využít k vyhřívání nebo naopak ke chlazení domácností. Pokud má nějaké město k dispozici metro, tak by takový geotermální systém nepochybně mělo zvážit.
Jak jistě dobře ví každý, kdo byl někdy v Praze, metro bývá plné lidí a je tam rušný provoz. A kvůli tomu tak také bývá horko nebo alespoň pořádné teplo. Takové horko není úplně příjemné, ale zároveň představuje zdroj energie, která zůstává ležet ladem. Co kdybychom ji zkusili nějak využít?
Vědci Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne (EPFL) spočítali, jak je to s teplem v tunelech metra. Poté navrhli důmyslný geotermální systém, který by díky teplu z metra mohl zahřívat či naopak ochlazovat tisícovky okolních domácností.
Vzduch v metru nasává teplo z rozmanitých zdrojů. Teplo tam přichází z okolních hornin. Teplo rovněž vzniká, když vlakové soupravy metra brzdí nebo zrychlují. Vzduch je tam zahříván i spoustou elektronických zařízení, a také tělesným teplem pasažérů, kteří proudí tunely metra dnem i nocí. Není divu, že metro potřebuje k provozu rozsáhlý a výkonný klimatizační systém.
Vypočítat množství tepla v metru není jednoduché. Margaux Peltier a její kolegové ale dokázali vytvořit počítačový model, s jehož pomocí mohli přesně určit tepelné poměry v prostředí daného tunelu. Tento model teď bude možné zužitkovat pro vývoj geotermálních systémů, které budou prostředí tunelů metra využívat pro ohřívání nebo chlazení domácností.
Technologie geotermální energie z metra funguje tak trochu jako velká lednička. Zahrnuje plastové potrubí zabudované do zdí tunelů metra, v němž bude proudit kapalina, což by mohla být klidně voda. Do tunelů metra by potrubí systému přivedlo chladnou vodu, která by se tam ohřála a na povrchu by vyhřívala domácnosti. Za letního horka by systém fungoval opačně. Voda v potrubí by odváděla nadbytečné horko z domácností dolů, kde by se ztrácelo v zemi.
Podle Peltierové a spol. by takový geotermální systém metra byl relativně levný a přitom účinný. Jeho celkovou životnost v městském prostředí odhadují asi tak na jedno století. Nejvíce zranitelnou součástí systému by přitom byla tepelná čerpadla, která jsou nutná k přesouvání tepla, typicky z chladnějšího místa na místo teplejší. Tato čerpadla by zřejmě bylo nutné vyměnit asi tak jednou za 25 let. Pokud by takové systémy skutečně vznikly, tak by mohly významně snížit spotřebu energii i emise oxidu uhličitého ve městech, kde jezdí metro.
Zdroj: EPFL