Portál Vědavýzkum.cz se za tři roky existence postupně stal významným informačním zdrojem a diskusní platformou v oblasti vědní politiky a výzkumu a vývoje v Česku. Je určen především vědecké komunitě a pracovníkům ve veřejné i soukromé výzkumné sféře, studentům a odborné veřejnosti. Na stránkách EkonTech vychází stručné shrnutí vybraných domácích a zahraničních aktualit, podrobně si o nich můžete přečíst na portále.
Odkud se rekrutují výzkumníci na univerzitách?
České vysoké školy zaostávají za světovou špičkou v najímání vědců z jiných pracovišť. Ukazuje to nová studie think-tanku IDEA. České univerzity mají podle zjištění autorů méně výzkumníků ze zahraničí a často také zaměstnávají své vlastní absolventy. Stejně jsou na tom i univerzity z dalších zemí Visegrádské čtyřky. Pokud školy najímají někoho zvenčí, jsou to spíše výzkumníci z jiných lokálních univerzit než ze zahraničí. Na špičkových univerzitách jako jsou americký Princeton nebo britský Oxford přitom vlastní absolventi tvoří obvykle méně než čtvrtinu výzkumníků. Příčin tohoto stavu je podle autorů několik. Záleží na nastavení podmínek pro začínající výzkumníky, administrativní podpoře i rozsahu výuky v angličtině.
V Praze vzniklo unikátní mikroskopické centrum
V Ústavu molekulární genetiky Akademie věd v pražské Krči byl zahájen provoz nového mikroskopického centra, jež se zařadí k těm nejlépe vybaveným pracovištím svého druhu v Evropě. Poznatky, které nové centrum umožní získat, najdou využití například při léčbě závažných chorob či virových infekcí. Realizace jednoho z nejmodernějších pracovišť v Evropě, které umožní pozorovat vnitřní uspořádání buněk, bakterií a virů, vyšla na 55 milionů korun. Možnost využívat moderní vybavení získají vědci z domova i ze zahraničí. Mikroskopické centrum je totiž součástí evropské infrastruktury, která v režimu open access poskytuje přístup k nejmodernějším zobrazovacím technologiím.
Jak evropské státy investují do vysokého školství?
Pouze dvanáct zemí zvyšovalo své veřejné výdaje na vysoké školství v uplynulých deseti letech rychleji, než rostl jejich hrubý domácí produkt – nejvýrazněji Rakousko, Chorvatsko, Německo a Portugalsko. Vyplývá to z pravidelné analýzy Asociace evropských univerzit (EUA) se sídlem v Bruselu. Česká republika podle autorů analýzy patří mezi země, které v důsledku ekonomické krize po roce 2008 výrazně snížily své výdaje na vysoké školy avšak v posledních letech tento „propad“ ve financování dohánějí. Ve vztahu k hrubému domácímu produktu jsou však České výdaje na vysoké školství nadále pod úrovní roku 2008.
Univerzita Karlova a Akademie věd ČR založily nadějný spin-off
Společnost Charles University Innovations Prague (CUIP) a biotechnologický inkubátor Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR i&i Prague založily akademický spin-off LAM-X, který se bude zabývat vývojem nanotkanin. Uplatnění najdou zejména v medicíně, ale nejen tam. Společnost bude vyvíjet světlem aktivované antimikrobiální materiály, které se vyznačují schopností aktivní obrany proti široké škále patogenů. Ambicí zakladatelů je nalézt vhodného průmyslového partnera, který uvede společnost LAM-X na světový trh. Po Charles Games s.r.o. se jedná již o druhou spin-off společnost představenou v letošním roce na půdě Univerzity Karlovy. Škola tak v budoucnu chce zvýšit své příjmy z transferu znalostí.
Česká věda pomáhá v obtížné situaci
Co nejrychlejší vyřešení probíhající pandemie koronaviru se stalo prioritou číslo jedna. Situaci komplikují nízké kapacity na testování nemocných a také nedostatek ochranných pomůcek jako jsou roušky či respirátory. České výzkumné instituce v této obtížné situaci prokázaly svůj význam. Například na ČVUT v Praze během sedmi dní začaly na 3D tiskárnách vznikat respirátory. Do celostátní iniciativy zaměřené na výrobu obličejových štítů se zase zapojilo tiskové centrum Univerzity Palackého v Olomouci. Roušky z nanomateriálů vyrábí Centrum polymerních systémů UTB ve Zlíně a nanofiltry zase Technická univerzity v Liberci. Řada vysokých škol a jejich ústavů také vyčlenila kapacity na testování nemocných – děje se tak například v centru CEITEC Masarykovy univerzity, v centru BIOCEV - společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd nebo v Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého. S řešením ekonomických následků aktuální krize pomůžou odborníci z think-tanku IDEA, který je součástí Národohospodářského ústavu Akademie věd.