Spolupráce Newyorské univerzity a dalších vědeckých institucí přinesla významné vylepšení technologie CRISPR. Metoda nyní dokáže manipulovat také s částmi RNA, která nese genetickou informaci některých virů, včetně koronavirů.
Samotný nástroj označovaný celým názvem jako CRISPR/Cas9 používají mikrobiologové již několik let. Jako vůbec první je začaly využívat vědecké týmy kolem biochemiček Jennifer Doudnaové a Emmanuelle Charpentierové v roce 2012 a díky širokému využití metody označují objevení CRISPR vědci za jeden z největších objevů biologie posledního století. Nástroj umožňuje editovat geny. Jeho funkce by se dala přirovnat ke genetickým nůžkám, dokáže totiž manipulovat s poškozenou částí DNA a nahradit její místo novým řetězcem nukleotidů – molekul, které DNA tvoří.
Zaměřeno na RNA
V březnu tohoto roku zveřejnil tým amerických vědců informace o novém druhu technologie CRISPR, která umí pracovat také s RNA. Vědci z Newyorské univerzity a neziskové organizace New York Genome Center při výzkumu využili nově objevený enzym s názvem Cas13, bílkovina zrychlující chemické reakce tak nahradila klasicky používaný sdružený gen Cas9.
„Předpokládáme, že enzymy Cas13 cílené na výzkum RNA budou mít velký vliv na molekulární biologii nebo na medicínu. O cestách k RNA ovšem ještě není známo dostatek informací k vysoce efektivnímu zacílení,“ tvrdí jeden z aktérů výzkumu Nevill Sanjana. „Přesto dělá náš tým vše pro to, abychom podrobným a systematickým studiem metody rozvinuli její klíčové principy za účelem predikce modelů pro nejefektivnější možnou cestu k molekulám,“ dodává vědec. Podle odborného článku umožňuje nová metoda zničit vybraný gen bez náhrady celého genomu podobně jako v případě DNA. Výzkumníci technologii zpřístupnili na webové stránce ostatním členům vědecké komunity zcela volně, pro kolegy vytvořili také postup pro použití technologie v případě RNA nového koronaviru.
Nadějná léčba, nebo možná hrozba?
Metoda CRISPR přitom dokáže zachraňovat životy. Již v roce 2016 na Sečuánské univerzitě v čínském Čcheng-tu onkologové díky technologii vložili geneticky upravené buňky do těla člověka bojujícího s rakovinou, vědci již také tímto způsobem v laboratoři „opravili“ gen v lidském embryu. Přesto má metoda stále mnoho chyb a její použití v případě genetické úpravy plodu se považuje za neetické. Čínské úřady ostatně tři zdejší lékaře kvůli ovlivnění genetické informace ještě nenarozených dvojčat odsoudili až k třem letům ve vězení.
Metoda také našla využití ve šlechtění rostlin, kde přináší naději na vypěstování zdravějších a odolnějších potravin. Ovšem i nová generace geneticky modifikovaných plodin nachází stále mnoho kritiků napříč světem kvůli údajným možným vedlejším účinkům jejich konzumace na lidské zdraví.
