Programy zahraniční spolupráce jako jsou ERASMUS+ nebo CEEPUS jsou jednou z nejznámějších cest, jak se na české vysoké školy dostanou studenti ze zahraničí. Nejedná se však o jedinou příležitost, díky které se mohou čeští vysokoškoláci potkat v areálu školy se svými zahraničními spolužáky. Česká republika se v posledních letech stává vyhledávaným centrem vzdělanosti nejen na semestr či dva v rámci těchto programů, ale i na celý bakalářský, magisterský nebo doktorandský program.
Výzkum provedený na přelomu roku 2019/20 Domem zahraniční spolupráce (DZS), ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) a vysokými školami, pomohl definovat současnou situaci v oblasti zahraničních vysokoškoláků studujících v České republice. Výzkum hodnotil odpovědi 8 410 studentů z 55 vysokých škol.
Zahraniční studenti v ČR
K poslednímu dni roku 2019 studovalo v České republice 46 534 zahraničních studentů, což je 16% všech vysokoškoláků v českých vzdělávacích institucích. Za posledních 9 let tito studenti hojně doplňují kontinuálně klesající počet českých vysokoškoláků a každým rokem jich úspěšně přibývá (od roku 2011 došlo k nárůstu o 6,2 procentních bodů).
Téměř polovina (45 %) zahraničních studentů pochází ze Slovenska, a tím dokládá úzké vztahy zemí, které více jak půl století tvořily jednu republiku. Druhou nejzastoupenější skupinou (27 %) jsou studenti z území bývalého Sovětského svazu (Rusko, Ukrajina, Kazachstán a Bělorusko), které následují studenti z Indie, Německy, Číny a dalších evropských i mimoevropských zemí. Pouze pětina studentů je starší 26 let, z čehož vyplývá většinové zastoupení studentů bakalářských studijních programů.
Jak tedy vypadá typický zahraniční vysokoškolák, vezmeme-li v potaz tyto charakteristiky? Můžeme si představit studentku do 26 let, která do ČR přišla ze země na východ od České republiky a která studuje v českém jazyce. Díky vysokému zastoupení studentů ze slovanských zemí je totiž možné vysledovat trend studia v českém jazyce (celkem 70 % respondentů).
Proč na českou vysokou? A na kterou přesně?
A o které vysoké školy a samotné obory největší zájem? Jednoznačně vedou ty největší české univerzity, na kterých cizinci studují lékařství, za kterým jsou v těsném závěsu ekonomické obory, včetně společenských věd, doplněné přírodovědnými, ICT a technickými obory.
TOP 15 univerzit v počtu zahraničních studentů
Mezi hlavní důvody studia v Česku patří pro téměř polovinu zahraničních studentů konkrétní obor nebo vysoká škola. Pro třetinu z nich poté hraje roli geografická poloha naší země, která jim umožňuje snadno procestovat celý evropský kontinent. Pro čtvrtinu respondentů byly také rozhodujícím faktorem nízké náklady na život i samotné studium (které je v češtině na veřejných vysokých školách zdarma).
V nynější nestabilní světové situaci představuje i právě bezpečnost jeden z nejvýznamnějších vlivů pro výběr země vysokoškolského studia, a to převážně pro národy mimo Evropskou unii. Rodina a přátelé jsou důležitým prvkem lidských životů a proto se není čemu divit, že právě i tyto skupiny ovlivnily rozhodnutí zahraničních studentů nastoupis na českou vysokou školu.
Pozitivním zjištěním je mimo jiné i fakt, že pro ⅔ zahraničních studentů jsou české univerzity první volbou - prestiž českého školství tak posiluje a nahrazuje tak dřívější přesvědčení, že “české vejšky jsou pro odpadlíky v jiných evropských zemích”
Naplňuje studium očekávání?
Pro udržení pozitivního trendu v počtu cizinců na českých vysokých školách je důležité vědět, jak své rozhodnutí vnímají s postupem času a zda jim studium ve středoevropské zemi vyhovuje nebo ne. Studenti v českých programech jsou s kvalitou výuky spokojeni z 93 %, u anglických je to 77 %. Nižší číslo v druhém případě je způsobeno především horší úrovní angličtiny u vyučujících a nedostatek kvalitních vyučujících a málo příležitostí pro praxi ve studovaném oboru. 9 z 10 studentů by tak doporučilo studium na české univerzitě i svým přátelům nebo rodině.
Kamenem úrazu je však oblast začlenění zahraničních studentů mezi ty české. Slováci v této sféře nespatřují problém, avšak více než polovina cizinců (mimo Slovensko) problémy v integraci skutečně vnímá. Otázkou tedy zůstává, zda tento fakt vyváží i jinak dobré životní podmínky, nízké životní náklady, kvalita dopravy a nízké poplatky za kvalitní vzdělání. Pokud se zahraniční studenti těžko začlení do české společnosti, bude jejich odhodlání setrvat v České republice v delším horizontu oslabeno. Zhruba polovina zahraničních studentů chce i po ukončení studia zůstat v České republice, je však třeba vzít v potaz, že je v těchto 50 % zahrnuta y majoritní skupina slovenských studentů, kteří mají ke své sousední zemi nadstandardní vztah (historicky, kulturně i jazykově).